Pamatujete si na doby, kdy byl typický videoherní hrdina jen hora svalů s neomezeným zásobníkem, který bez mrknutí oka kosil zástupy mimozemšťanů, teroristů nebo prostě všeho, co mu stálo v cestě? Duke Nukem, Doomguy, nebo raný Kratos. Hlavní bylo střílet, mlátit a neptat se. Jenže herní průmysl za poslední dekádu udělal obrovský skok. Zestárli tvůrci, zestárli jsme my jako hráči, a světe div se, zestárly a dospěly i naše oblíbené herní postavy.
Vítejte v éře takzvaných „Dad Games“. Her, kde už nezachraňujete svět jen tak pro pocit hrdinství, ale protože doma (nebo na cestách) máte krk, kterého musíte ochránit. A věřte mi, tyhle otcovské příběhy umí s emocemi zacloumat víc než lecjaký hollywoodský doják. Pojďme se podívat na ty nejlepší kousky, které nám ukázaly, že i ten největší drsňák má slabost pro své ratolesti.
Od trhání hlav k rodičovským radám: Kratos (God of War)
Pokud by mi někdo v roce 2005, když jsem na PlayStationu 2 poprvé řezal řecké bohy na kusy, řekl, že Kratos bude jednou nominovaný na tátu roku, asi bych se mu vysmál do obličeje. A vidíte to. Restart God of War z roku 2018 a následný God of War: Ragnarök udělaly z poloboha s permanentním náběhem na infarkt unaveného, ale skutečně dobrého otce.
Zdroj: Santa Monica, Gaming Professors
Jeho vztah k Atreovi (přezdívanému prostě „Boy“) je naprosto fascinující. Kratos neumí mluvit o citech, neumí objímat. Učí kluka přežít v krutém severském světě, ale zároveň se sám od něj učí, jak být zase aspoň trochu člověkem. Když Kratos poprvé položí ruku na Atreovo rameno a pak ji zase váhavě stáhne, je v tom víc emocí než v celém zbytku herní historie.
Adoptivní tátové z donucení: Joel, Geralt a Lee
Někdy k otcovství nepřijdete biologickou cestou, ale život, nebo scénáristé vám ho prostě hodí do klína. Když uprostřed zombie apokalypsy narazíte na opuštěnou holčičku, jdou všechny vaše minulé hříchy stranou. Přesně to zažil Lee Everett z první série The Walking Dead od Telltale. Jako trestanec dostal druhou šanci na vykoupení, když se stal ochráncem malé Clementine. Sledovat, jak ji učí střílet, stříhat si vlasy, aby ji za ně kousavci nechytili a jak pro ni v tom zkrachovalém světě vytváří aspoň zdání bezpečí, je srdcervoucí. Kdo u finále téhle hry neuronil slzu, ten nemá srdce.
Podobně drsnou školou prošel i Joel z The Last of Us. Chlápek, který na začátku apokalypsy přišel o dceru, zatrpkl a stal se z něj cynický pašerák, co jde přes mrtvoly. Pak dostane za úkol přepravit prostořekou Ellie. Sledujete tu postupnou proměnu z čistě „obchodního vztahu“ v tak silné otcovské pouto, že Joel kvůli ní v závěru první hry udělá rozhodnutí, které by spousta lidí morálně neustála. Ale jako táta? Jako táta ho naprosto chápete.
Zdroj: CD Project RED, Naughty Dog, Gaming Professors
A co teprve Geralt z Rivie ve hře Zaklínač 3. Zaklínači sice děti mít nemohou, ale vztah s Ciri je čistokrevná otcovská láska. Celý Divoký hon je v podstatě o tom, že Geralt obrací Kontinent vzhůru nohama, aby svou adoptivní dceru našel. A ty nejlepší momenty hry? Nejsou to souboje s nestvůrami, ale chvíle, kdy se jdete s Ciri koulovat nebo jí pomáháte udělat si pořádek v životě.
Když musíte jít přes čáru: Heavy Rain, Dishonored a As Dusk Falls
Co všechno jste ochotni obětovat pro své dítě? Na tuhle otázku bravurně odpovídá psychologický thriller Heavy Rain. Ethan Mars je zlomený otec, kterému Origami Killer unese syna a dává mu šílené úkoly. Od projíždění v protisměru na dálnici až po useknutí vlastního prstu. Tady hra neútočí na vaše reflexy, ale na morálku.
Trochu akčnější přístup volí Corvo Attano v Dishonored. Ten sice oficiálně vystupuje jako ochránce mladé Emily, ale všichni tak nějak víme, že je to její otec. Když císařovnu zavraždí a Emily unesou, Corvo nasadí masku a s pomocí nadpřirozených schopností rozpoutá ve městě Dunwall tichou (nebo velmi krvavou, podle vašeho herního stylu) pomstu. Protože na dceru se prostě nesahá.
Zdroj: Bethesda
Pokud ale chcete vidět, jaké to je, když musíte chránit rodinu v naprosto reálném, hmatatelném nebezpečí, sáhněte po interaktivním dramatu As Dusk Falls. Zde v kůži Vince Walkera prožíváte noční můru v podobě přepadení motelu a braní rukojmí. Vince má u sebe dceru Jayme a vy jako hráči musíte vteřinu po vteřině dělat šílená rozhodnutí. Budete spolupracovat s kriminálníky, abyste dceru udrželi v klidu? Risknete útěk? Tady se nehraje na hrdinství s kvérem v ruce, ale na psychologické přežití tiché rodinné tragédie, kde každá vaše chyba může stát vaše dítě život.
Nejlepší tátové ve videohrách: Fallout 4 a Half-Life 2
Nemůžeme samozřejmě minout hlavního protagonistu, nebo protagonistku ze hry Fallout 4. Celý tenhle postapokalyptický epos začíná tou největší noční můrou každého rodiče. Vyjdete z kryogenního spánku ve Vaultu 111 a zjistíte, že vám neznámí lidé zastřelili partnera a unesli vašeho malého syna Shauna. Vydat se do radiací zničeného Bostonu, stavět osady a bojovat s mutanty jen proto, abyste našli své dítě, je skvělý motor pro celé RPG. A ten finální zvrat, kdy Shauna konečně potkáte? To je pořádná facka na solár.
Z úplně jiného soudku, ale neméně ikonický, je Eli Vance zHalf-Life 2. Brilantní vědec z Black Mesa, který uprostřed mimozemské okupace zvládne nejen vést odboj, ale hlavně vychovat úžasnou, chytrou a neohroženou dceru Alyx. Jejich vzájemný vztah a Eliho otcovská hrdost včetně těch klasických tátovských vtípků a popichování, aby to Alyx dala dohromady s Gordonem Freemanem. dodávají téhle sci-fi střílečce neuvěřitelné lidské srdce.
Předávání dobrodružné štafety: Nathan Drake (Uncharted)
Skvělým příkladem toho, jak hrdina musel nejdřív dospět, aby pochopil sílu rodiny, je Nathan Drake ze série Uncharted. Zatímco ve třetím díle s podtitulem Drake's Deception sledujeme spíš to, jak mladého Natea formoval jeho mentor a náhradní táta Sully, definitivní tečka za celou ságou v Uncharted 4: A Thief's End už je čistokrevná rodinná záležitost.
Zdroj: Naughty Dog, Gaming Professors
Nate se celou hru snaží utéct od své divoké minulosti hledače pokladů k normálnímu, klidnému životu. A v nádherném epilogu zjistíme proč. S Elenou totiž vychovávají dceru Cassie. Když Cassie náhodou objeví tátovu tajnou skříň plnou artefaktů a deníků z jeho starých výprav, Nate se namísto zatloukání rozhodne pro to nejdůležitější rodičovské gesto. Sedne si s ní a začne jí vyprávět své příběhy. Kruh se uzavírá, dobrodruh dospěl a vy jako diváci u obrazovky máte v tu chvíli regulérní husí kůži a slzy na krajíčku.
Tátové z alternativních realit: Kurýr s miminkem a ochránce z měsíce
Když mluvíme o moderních hrách, nemůžeme minout mistra bizarních, ale hlubokých vizí Hidea Kodžimu a jeho Death Stranding. Hlavní hrdina Sam Porter Bridges sice na začátku vypadá jen jako osamělý chlápek, co po zničené Americe tahá balíky, jenže na hrudi má připnuté takzvané BB (Bridge Baby). Nenarozené dítě v inkubátoru, které mu pomáhá vidět neviditelné hrozby. Co začíná jako čistě mechanické využívání „nástroje“, se postupně mění v hluboké pouto. Sam začne malého „Lou“ chránit, konejšit ho, když pláče, a nakonec pro něj riskuje všechno. Je to otcovství posunuté do sci-fi extrému, které vás na konci emočně totálně rozebere.
Podobnou strunu, i když v o něco akčnějším sci-fi kabátku, slibuje brnkat i titul Pragmata od Capcomu. Hra nás vrhá do dystopické budoucnosti na Měsíci, kde astronaut v masivním brnění chrání malou dívku s podivnými schopnostmi jménem Diana. Opět tu máme ten oblíbený kontrast těžkotonážního, chladného ochránce a křehkého dítěte, které je středobodem celého jeho vesmíru a motivací, proč přežít v nehostinném sci-fi světě.
Zdroj: Capcom, Sony, Gaming Professors
Naprosto extrémní rodičovskou péči v hororových kulisách pak předvádí Ethan Winters vResident Evil 7a hlavně v Resident Evil Village. Ethan není žádný trénovaný supervoják jako Chris Redfield. Je to v podstatě obyčejný chlápek, kterému ale v osmičce unesou novorozenou dceru Rose do zapadlé evropské vesnice plné vlkodlaků, upírů a zmutovaných šílenců. To, co Ethan pro záchranu své malé holčičky vytrpí od useknutých končetin až po boj s obří upíří dámou, z něj dělá jednoho z nejodhodlanějších tátů ve videoherní historii. Pro Rose by se doslova nechal roztrhat.
Síň slávy a otcovské extrémy: Od Yakuzy po Tekken
A teď se podržte, protože se dostáváme k těm největším srdcovkám a extrémům. Kde sakra byl doteď legendární Kazuma Kiryu ze série Yakuza / Like a Dragon? Kiryu je chlap jako skála, bývalý člen jakuzy, co dokáže zmlátit padesát chlapů na potkání. Ale jeho skutečná síla leží v srdci. Když adoptuje malou Haruku, změní se mu život. A nezůstane jen u ní. Kiryu nakonec vede a financuje celý sirotčinec Morning Glory na Okinawě. Sledovat tohohle potetovaného drsňáka, jak řeší trable osamělých dětí, vaří jim večeře a snaží se je chránit před stíny své vlastní minulosti, z něj dělá bezkonkurenčně nejvíc cool tátu videoherního světa.
Úplným opakem je pak Sojiro Sakura zPersona 5. Tenhle unavený majitel kavárny si k sobě vezme problémového hlavního hrdinu a zároveň se stará o svou adoptivní dceru Futabu, která trpí těžkými sociálními úzkostmi po smrti své matky. Sojiro navenek působí přísně a odtažitě, ale pod tou slupkou baristy se skrývá neuvěřitelně obětavý táta, který by pro své děti šel klidně i do vězení.
Když už jsme u těch drsných tátů, musíme skočit na Divoký západ v Red Dead Redemption 2. Máme tu Johna Marstona, který se v průběhu ságy učí, jak být lepším otcem pro malého Jacka, i když ho divočina a zločinecký život neustále stahují zpátky. A na druhé straně stojí tragická postava indiánského náčelníka Rainse Falla, který se zoufale snaží krotit horkou krev svého syna Eagle Flyese. Rains Fall už přišel o zbytek rodiny a jeho tichý, moudrý boj za to, aby jeho syn nezemřel v marné válce, rve srdce.
Podobně komplikované to má i Haytham Kenway v Assassin's Creed III. Jakožto templářský velmistr zjistí, že jeho syn Connor je asasín. Jejich neustálé ideologické střety, kdy spolu sice musí spolupracovat, ale zároveň ví, že stojí na opačných stranách barikády, dělají z jejich otcovsko-synovského vztahu perfektní antickou tragédii.
A na absolutním dnu rodičovské morálky? Tam sedí Heihachi Mishima z Tekkenu. Otec, kterého byste nepřáli ani svému nejhoršímu nepříteli. Heihachi vzal svého pětiletého syna Kazuyu a shodil ho z útesu, aby zjistil, jestli je dost silný na to, aby přežil. Jejich rodinná tradice shazování se ze skal, házení do sopek a střílení se satelity z oběžné dráhy je sice šílená, ale v herní historii naprosto nezapomenutelná.
Otec roku naopak: Michael De Santa (GTA V) a herní bizáry
Pojďme si ale na závěr nalít čistého vína, ne každý táta ve hrách musí hned řešit osud lidstva. Mezi ty nejzábavnější herní úkazy totiž musíme zařadit i Michaela De Santu z Grand Theft Auto V. Michael je ukázkovým příkladem toho, jak rodinný život nemá vypadat.
Je to bývalý bankovní lupič v programu na ochranu svědků, který prochází krizí středního věku. Manželka ho podvádí s instruktorem jógy, dcera Tracey se zoufale snaží prorazit v pochybných televizních show a syn Jimmy je líný povaleč, co celý den hraje hry, kouří trávu a tátu upřímně nesnáší. Sledovat Michaela, jak se snaží vyřešit rodinné konflikty tím, že zdemoluje dům milence své ženy nebo v záchvatu vzteku rozseká synovu televizi mačetou, je čisté scenáristické zlato. Michael sice není ukázkový otec, ale sakra dobře se na ty jeho dysfunkční rodinné terapie kouká.
Pokud si chcete od té rodinné dysfunkce odpočinout u něčeho ještě ujetějšího, doporučuji dvě herní kuriozity. První je Octodad: Dadliest Catch, kde hrajete za chobotnici v obleku, která se snaží předstírat, že je normální lidský otec. Zkuste s chapadly udělat dceři k snídani toust a pochopíte, co je to opravdový herní hardcore.
A pokud máte rádi černý humor, vyzkoušejte Who's Your Daddy?!. Hra pro dva hráče, kde jeden jako otec zoufale schovává chemikálie a zakrývá zásuvky, zatímco druhý v roli batolete dělá všechno pro to, aby se během tří minut sprovodil ze světa. Rodičovský trenažér par excellence!
Být otcem je těžký i v tom videoherním světě
„Dad Games“ nejsou jen momentálním trendem, je to důkaz, že hry dospěly do dospělého uměleckého média. Ukazují nám, že ti největší hrdinové nenosí jen pláště a neničí galaxie, ale že jejich největším a nejtěžším úkolem je prostě být dobrým rodičem. Ať už se sekerou v ruce v severské divočině, se sirotky na Okinawě, nebo s mačetou u synovy televize v Los Santos. A jak to máte vy? Který herní táta vás nejvíc chytil za srdce z našeho výběru nejlepší tátové ve videohrách a u které scény jste museli předstírat, že vám do oka spadl jenom prach z chladiče konzole?
