Když se vám do rukou dostane kniha, která už na první pohled působí jako vzácný artefakt, víte, že vás čeká nevšední zážitek. Ostří temnoty od Zdeňka Schreila a vydavatelství Mystery Press se pyšní naprosto unikátní koženkovou vazbou, jež je v dnešní době obrovskou raritou, a fyzický kontakt s ní je zkrátka čirá radost. Ale nádherný obal by byl k ničemu, kdyby skrýval prázdný a nezajímavý obsah. Naštěstí nás tento román bere na nekompromisní výlet do světa, kde se „antický Řím“ kříží s temnou fantasy a spletitými politickými machinacemi. Jak tohle tedy dopadlo?
Autor:
Autor obálky:
Design:
Vydavatel:
Svět:
Překlad:
Počet stran:
Rozměry:
Váha:
Tisk:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
EAN:
Vydání:
Zdeněk Schreil
Filip Štorch
Martin Stehlík
Mystery Press
Ostří Temnoty
Radka Pavlíková
536
136 x 207 x 47
598 g
černobílý
pevná
únor 2026
978-80-7707-004-1
9788077070041
první
Zdroj: Mystery Press
Svět na pokraji války a krvavých obětí
Příběh nás vrhá do neklidných vod Émarského impéria, které se potýká s obrovskou krizí hrozící přerůst v celosvětový konflikt. Vše odstartuje magický atentát na Leandra, císařova bratra, což dává do pohybu nezastavitelné soukolí intrik, tajných služeb a nečekaných spojenectví. Sledujeme drsný svět rodících se říší, kde největšími monstry nejsou bájné bytosti, nýbrž samotní lidé bažící po moci a vlivu. Sousední Chudarská říše navíc neváhá k posílení své temné magie využívat zvrácené lidské oběti. Císař Renatus Servius naštěstí není žádné naivní jelito, ale schopný vládce, který si umí sjednat pořádek a moc dobře ví, jak tahat za nitky v pozadí.
Největším tahounem celého románu je bezpochyby hlavní hrdina Alva Vorenus, velitel výzvědných sil a chlap, který si rozhodně nebere servítky. Je to neuvěřitelný, ukázkový alfa samec v tom nejlepším slova smyslu, jehož moudrost, obratnost a chladná racionalita vás prostě budou bavit. I když je synem samotného velemága, paradoxně nezdědil vůbec žádné magické nadání, a navíc patří mezi pouhé tři přeživší po zpackaném teleportu celé vojenské legie. Právě absence magie ho nutí spoléhat se na vlastní intelekt, bystrý úsudek a schopnost číst mezi řádky ve světě plném lží a přetvářky. Jeho vyšetřování tvoří neochvějnou páteř celé knihy a Vorenus je zkrátka průvodcem, kterého byste v temné uličce stoprocentně chtěli mít po svém boku.
Vorenus naštěstí na záchranu impéria není úplně sám. Zdatnou společnost mu dělá pestrá skvadra postav v čele s bývalým legionářským mágem Niarem. Ten během stejného nepovedeného teleportu fatálně přišel o své schopnosti a skončil jako prostý strážník v zapadákově, dokud ho nečekaný objev podivné relikvie nevtáhl zpět do víru krvavého dění. Jejich vzájemná dynamika a společná vojenská minulost dodávají příběhu ten správný parťácký náboj, který skvěle vyvažuje všudypřítomnou temnotu a dělá interakce mnohem lidštějšími. I když tito zocelení veteráni čelí špionům, čarodějkám a dalším hrozbám, jejich racionální přístup udržuje děj pevně nohama na zemi a vy s nimi s napětím prožíváte každý krok, i v sandálech s ponožkami.




Zdroj: Mystery Press
Ostří temnoty má neskutečné tempo
Kniha je občas jako divoká jízda na splašeném koni, ale i přesto, že děj neskutečně rychle ubíhá kupředu, autor vás nenechá úplně ztratit přehled o situaci. Nicméně je nutné sportovně přiznat, že příběh je opravdu extrémně zhutnělý a informací, politických pletich, mágů a zrádců je tu takové množství, že to vyžaduje vaši absolutní a nerušenou čtenářskou pozornost. Rozplétání konspirace s sebou nese nevyhnutelné riziko, že se občas v té monstrózní změti jmen a motivací na okamžik sami ztratíte, zvláště když na scénu nastoupí pradávné zlo a staří bohové. Přes to všechno si vyšetřování udržuje silný tah na branku a špionážní zápletka, plná takzvaných postradatelných dobrovolníků, funguje skvěle.
Kde ale titul v mých očích bohužel trochu klopýtl, je samotná detektivní linka točící se kolem identity hlavního padoucha, nepolapitelného chudarského zabijáka Štiky. Přestože se pan autor opravdu poctivě snažil, kličkoval, a dokonce mě dvakrát svedl ze stopy tak šikovně, že jsem to málem hodil na někoho úplně jiného, měl jsem jasno už po prvních osmdesáti stranách. Ano, vrah sice nakonec nebyl zahradník, ale pro pozornějšího čtenáře je odhalení špiona až příliš očividné a zbytečně průhledné, což detektivní složce nepatrně podráží nohy. I tak mě ale samotný proces dokazování a Vorenovo systematické utahování smyčky po celou dobu vyšetřování uspokojovalo, přestože moment absolutního dějového šoku se v samotném závěru nekonal.




Zdroj: Mystery Press
A nesmím zapomenout na worldbuilding, protože díky němu chci víc
Budování světa je jedním slovem vynikající, obzvláště pokud máte jako já slabost pro historii a antiku. Émarská říše se totiž velmi silně inspiruje starověkým Římem, a to do takové míry, že zde přirozeně najdeme klasické struktury jako senátory, konzuly, nevolníky či disciplinovaně pochodující legie. Mezi oběma hlavními mocnostmi se navíc rozkládají rozlehlé stepi obývané kočovnými Firany a drsnými Skaenany, kteří s velkou radostí rabují a vypalují vše, co jim zrovna přijde do cesty. Toto uspořádání sice působí povědomě, ale díky chytře a střídmě zakomponované magii dostává svět naprosto vlastní, velmi specifickou chuť, která nepůsobí jako laciná kopie. Velice se mi to líbilo a doufám, že dostanu i nějaké volné fantasy pokračování, i kdyby to byl jen nějaký roadbuddy příběh.
Ostří temnoty je sebevědomým a nadmíru dospělým fantasy kouskem, který sází primárně na drsnou atmosféru, všudypřítomné politické pletichy a naprosto skvělého hlavního hrdinu. I když některé vedlejší dějové linky možná vyznívají lehce do ztracena (což je u prvních dílů běžné) a identita hlavního zloducha by snesla mnohem větší roušku tajemství, celek jako takový funguje. Kniha je napsaná tak čtivě a poutavě, že mě osobně okamžitě po dočtení donutila znovu si pustit legendární seriál Řím z roku 2005, abych si tu specifickou antickou náladu ještě chvíli udržel v krvi. Pro milovníky komplexních špionážních zápletek, římských reálií a tvrdých vyšetřovatelů je tohle rozhodně trefa do černého. Pro fanoušky běžné fantasy to ale bohužel není.














