Prokletá stezka – vydejte se na fantasy výlet

Sdílet
Sdílet
Sdílet
Po hrách Divočina a Akvárko vydala společnost Albi vydala další počin Michala Peichla. Prokletá stezka je fantasy karetní hrou, ve které se stanete dismancerem, což je druh mága. Budete si vybírat své služebníky a ty vysílat na stezku. Vybírejte ale pečlivě! Ona stezka je skutečně prokletá a během hry se často mění. Každý váš stoupenec je naštěstí uzpůsoben jinému prostředí, a vy se díky tomu můžete přizpůsobovat celé hře.

Podle velikosti krabičky nemůžete soudit hru

Malá a překvapivě těžká, těmito slovy by se dala popsat krabička. Skutečně mě překvapila při jejím převzetí, protože na první pohled takto vůbec nepůsobí. Prokletá stezka obsahuje spoustu komponentů. Máme zde 10 karet nápovědy, 48 karet lokací, které se následně dělí na čtyři balíčky po dvanácti kartách s odlišnými symboly na rubové straně, 50 žetonů kontroly rozdělených po deseti na pět barev, 72 stoupenců, žeton prvního hráče, 16 karet nových zápolení, 9 karet milníků, 24 karet padlých tvorů, 5 žetonů vyvolených/dismancerů (což je také maximální počet hráčů), 16 žetonů odolnosti a bodovací tabulku s vyznačeným postupem ve hře. Spousta věciček na drobnou krabičku, a to není to nejhorší, přichází totiž příprava.
Musíte roztřídit obdélníkové karty lokací podle symbolů na rubové straně, a to na čtyři hromádky. Následně je třeba zamíchat dvanáct počátečních karet a tři z nich položit lícem nahoru vedle sebe do řady. První karta musí být typu zápolení (poznáte to podle čísla uprostřed). Následně zamícháte karty se symbolem jedna na rubu a tři z nich položte do řady vedle tří odhalených počátečních karet lícem dolů. Pod symbol lebky na kartách lokací, které budete v průběhu hry otáčet, přidáte stejné množství bytostí z dobíracího balíčku. Bytostmi se myslí neovládaní stoupenci.
Každý hráč vezme deset žetonů kontroly jedné z pěti barev a táhne pět náhodných čtvercových karet stoupenců z hromádky karet v nabídce. Ty si ponechá v ruce. Vedle připravené stezky se položí bodovací tabulka, na první políčko se položí bílý žeton, který vyznačuje postup hrou. Pod tabulku se položí tři stoupenci lícem nahoru, čímž se vytvoří jejich nabídka. Zbytek balíčku následníků pak umístěte vedle bodovací tabulky vpravo. Přípravou strávíte krásných pět až deset minut, než konečně pochopíte gryf celé hry.

Prokletá stezka má tři etapy a všechny jsou pro hru stěžejní

Celý princip hry tkví v procházení a odkrývání lokací na stezce, která se stále proměňuje a v průběhu postupně graduje. Hra má tři etapy a v každé z nich se potkáte s kartami stávajícího úseku hry. Její základní principy jsou jednoduché, ale vstřebání všech pravidel trvá. Pokusím se vám princip hry vysvětlit co nejstručněji a nejjasněji.
Ve hře je 48 standardních lokací rozdělených do čtyř balíčků po dvanácti kartách. V jedné partii použijete vždy alespoň tři karty z každého balíčku. Ty jsou základem stezky. V každé etapě se nachází čtyři typy karet lokací, které jsou zaměřeny buď na jeden ze čtyř typů stoupenců, nebo na jeden ze tří atributů. Typy jsou čtyři: magický, bojový, létající a neutrální. Atributy jsou pak tři, rychlost, síla a vůle. Každý z atributů má hodnotu od 0 do 4, celkový součet hodnot atributů u každého stoupence je 7.
Jako hráč máte ve svém tahu několik základních akcí. Nasadíte stoupence, chvilku s ním putujete, případně zaútočíte na následníka jiného hráče. Jinou možností je čarování a boj. To můžete využít, když se váš stoupenec nalézá na lokaci odpovídající jeho typu (např. Otrokář na Arbösantu nebo Průvodce v Kostivalu). Každý má pak unikátní kouzlo. Čarování NENÍ akce navíc, tudíž stačí dostat potvoru na správné místo a kouzlit. Stejná věc platí i u boje. Hru ale můžete projít úplně celou bez čarování či boje, v tomto případě se jedná skoro o dobrovolnou možnost a Prokletá stezka je pak velmi komplexní. Jinou záležitostí jsou neutrální spojenci, kteří verbují nezávislé bytosti.
Jak ale vyhrát? Musíte sbírat magickou esenci, která je ekvivalentem vítězných bodů. Kdo jich má po třetí etapě nejvíce, vyhrál. Zdrojem esence je splnění podmínek jednotlivých lokací. Body může získat hráč s největším počtem karet na lokaci, nejvyšším číslem atributu na jedné kartě na přítomné lokaci nebo skrze součet všech hodnot daného atributu vašich spojenců na dané lokaci. To je takový běžný základ. Při cestování po stezce můžete narazit na její strážce nebo jiné podmínky, tedy karty, které vám brání projít dál. To ale uvidíte, protože při odhalení karty se na ni vždy položí daný počet žetonů. Další možností, jak získat body, je, že putování zakončí váš stoupenec třeba u strážce, kde bude odebrán žeton síly a hráč si přičte bod. Stejně tak se bod získá při vstupu na nejnovější lokaci na stezce. Vyhodnocování probíhá KAŽDOU ETAPU!

Tvůrce připravil i módy pro dva hráče

Velkým překvapením je pět módů pro dva hráče, konkrétně se jmenují Stínomancer, Milníky, Inteligentní bytosti, Padlí tvorové a Vyvolený. Každý má svá vlastní pravidla, výhody i nevýhody. Já jsem z nich naprosto unešený, protože takto si dva hráči spolu mohou hrát skoro do nekonečna. Především pak módy Vyvolený a Stínomancer mě zaujaly nejvíce.
Ve Vyvoleném hráči dostanou stoupence, kterého nelze odstranit ze hry. Každý tah si hráč na jednoho stoupence položí žeton a tím se následovník stává minimálně na jeden tah nesmrtelným. I pokud by v souboji prohrál, bude pouze přesunut a nezmizí.
Druhý je Stínomancer. Tato varianta dosadí do hry třetí stranu, tedy Stínomancera. Ten nasazuje vlastní stoupence a kontroluje zároveň žetony třetí barvy. V každém tahu odehrají hráči, co potřebují, a následně provedou i tah Stínomancera. Stínomancer zároveň nemá vlastní karty, ale vždy karty z nabídky. Je to vychytaný mód, v němž si můžete zahrát i dva hráči vs. dva stínomanceři. K této variantě ale už musíte velice dobře znát pravidla hry, jinak se utopíte v tazích.

Co si o tom všem myslet?

Rád bych řekl jen to dobré. Bohužel, pravidla jsou příšerně zmatená a místo nějakého postupného vysvětlování mám pocit, že říkají páté přes deváté s vysvětlením prvního krát dva. Hráč je musí číst několikrát, aby je pochopil sám, a poté znovu, když se je snaží vysvětlit ostatním. Nutno zde ale připomenout, že jakmile hru pochopíte, bude vás neuvěřitelně bavit i přes možná úskalí.
Ocenil bych i nějakou menší příběhovou kampaň či detailnější propojení se skvěle připraveným fantasy světem. Na něm si očividně autor dal skutečně hodně záležet, bohužel vidíte jméno lokace, příšeru a tím to hasne. Příběh chybí, můžete si ho ale převyprávět sami a putování má najednou úplně jinou úroveň.
Ozdobou celé hry jsou karty, ty jsou pečlivě a velice esteticky zpracované. Grafika je na špičkové úrovni, ať už lokace, nebo stoupenci jsou zpracovaní skutečně tak, že vás nikdy neomrzí neustálé prohlížení jednotlivých obrázků. Žetony jsou kvalitní, ačkoliv jsou miniaturní. Komponenty jsou nadprůměrně kvalitní, což je moc dobře. Nemusíte se bát rychlého opotřebení, a to ani v případě, že jedna hra trvá většinou kolem jedné hodiny.
GP uvozovky

Jestli Prokletá stezka něčím skutečně je, tak je originální deskovou hrou, která má skvělý grafický vizuál a ještě lepší módy pro dva hráče. Celkově hra bohužel postrádá jakoukoliv verzi příběhu nebo jen trošku rozjetý lore, který je u těchto fantasy světů skoro povinností. Neubírá to ale na kvalitě herních mechanismů, které s tématem hry souvisí. Na to, že se jedná dle krabičky o drobnější deskovku, vás skutečně čeká orchestr s překvapením. Akorát než pochopíte pravidla a naučíte se je aplikovat do hry, bude vám to chvíli trvat, protože jestli něco je vysvětlené chaoticky, jsou to právě ona.

Klady

téma hry
doba hratelnosti
skoro neomezené možnosti
módy pro dva hráče
grafické znázornění
výroba komponentů z kvalitnějších materiálů

Zápory

chaoticky napsaná pravidla
žádný příběh či otevření loru
0

Doporučujeme

Sdílet na Facebooku
Sdílet na Twitteru
Sdílet na LinkedIn