Šeptající les (v originále Whispering Woods) vás zavede do pohádkového háje, kde se mezi stromy klikatí cestičky, zvířecí figurky hledají svou cestu a hráči jim v tom pomáhají tím, že skládají tu nejlepší a nejhodnotnější trasu. Hra původně pochází od vydavatelství Fractal Juegos, kteří stojí i za abstraktní hrou Nebula.
O českou lokalizaci se postaralo vydavatelství Asmodee. Na první pohled působí hra poeticky a jemně. Ilustrace od Webersona Santiaga vás pohltí svou barevností a atmosférou. Jenže jakmile začnete pokládat první dílky, rychle zjistíte, že pod tímhle kouzelným kabátkem se skrývá solidní strategická výzva, která vás donutí myslet několik tahů dopředu.
Magie lesních stezek
Princip hry je jednoduchý. Vyhrává ten, kdo získá nejvíce bodů za splněné úkoly. Tyto úkoly ale nejsou jen obyčejným „splň a získej body“, nýbrž malými dobrodružstvími. Každý dílek má dvě podoby: prostý lesní dar nebo otočenou stranu s úkolem, na kterou posadíte zvířecí figurku. Ta se pak vydá po barevných cestičkách, které budujete ve svých tazích. A právě tady začíná ta pravá magie. Dílky totiž musíte nejen vhodně umístit, ale také chytře propojit, aby figurka měla kudy dojít k cíli. Často tak řešíte dilema, zda položit dílek jen jako obyčejný kus lesa, nebo risknout úkol a doufat, že se vám podaří cestičku dotáhnout do konce.
Samotný tah přitom není jen o tom „vezmi dílek a polož ho“. Hra má jasnou strukturu. Nejprve doplníte nabídku, poté si vyberete dílek a umístíte ho do svého lesa, a nakonec můžete plnit úkoly. Zajímavou možností je obměna nabídky. Pokud vám aktuální kombinace nevyhovuje, můžete „obětovat“ již splněný úkol, otočit jeho dílek a přinést do nabídky nový. Neztrácíte ho úplně, pouze se sníží jeho bodová hodnota o jeden bod. To už stojí za zvážení. Hra navíc nabízí tolik možností, že se nám téměř vždy podařilo najít vhodný dílek, i když se na první pohled nehodil. Často totiž otevřel cestu k zajímavým kombinacím do budoucna.
Komba a laviny bodů
Právě tahle balancovaná rozhodnutí dělají hru napínavou. Největší odměnou jsou ale okamžiky, kdy se vám podaří spustit kombo. A nejen dvě či tři, ale klidně i pět v řadě. Pokud během jednoho tahu splníte více úkolů, hra vás odmění speciálními kartami, které přinášejí další body. V praxi to může vypadat třeba tak, že vaše žába vyrazí po zelených dílcích, dorazí do cíle a tím odhalí nový úkol, který hned vzápětí také splní.
Spustí se lavina bodů a vy máte pocit, že celý les skutečně ožil a spolupracuje s vámi. Tyto okamžiky patří k těm nejlepším. Hráči je prožívají s nadšením i špetkouhrdosti. Ale co těmto kombům předchází? Tvrdá práce a pořádný bolehlav. Zdaleka to není tak jednoduché, jak to zní. Musíte pečlivě navazovat cestičky, předem si připravit odpovídající úkoly, a hlavně dávat pozor, abyste si svou herní oblast nerozdělili na dvě části. To totiž pravidla zakazují. Herní plocha musí zůstat souvislá, jinak úkol nesplníte.
Krátké, ale napínavé partie
Jedna partie přitom netrvá dlouho. Obvykle kolem půl hodiny, pokud někdo z hráčů nepodlehne analýze paralýze. Hra končí ve chvíli, kdy některý z hráčů splní stanovený počet úkolů, takže není radno otálet. Vítězství by vám mohlo proklouznout mezi prsty. S blížícím se koncem partie a zároveň ubývajícími dílky v pytlíku napětí houstne. Najednou i zdánlivě drobná rozhodnutí, třeba jestli otočit úkol kvůli nové nabídce, mohou rozhodnout o vítězi.
Díky rychlému průběhu se ze Šeptajícího lesa stává ideální rodinná hra na večer. Nečekejte ale žádnou lehkou oddechovku, Šeptající les dokáže pořádně potrápit vaše mozkové závity.
Sólo cesta lesem
A co když zrovna nemáte spoluhráče? Tvůrci nezapomněli ani na sólo hráče. Varianta pro jednoho nabízí šest úrovní obtížnosti, v nichž se snažíte splnit specifické cíle. Sólo hra je příjemnou výzvou, která zabaví i zkušenější hráče. Dokážu si představit, že někteří lidé si tuto hru raději zahrají sami, protože chtějí mít čas pečlivě plánovat a nic neuspěchat. Přiznám se, že i já svým neustálým přemýšlením občas brzdím ostatní spoluhráče, a tak je sólo režim vítaným řešením.
Les, který hraje barvami
Velkým plusem je vizuální zpracování. Každá barva představuje jiný dar lesa, dílky dohromady tvoří pestrou mozaiku a figurky zvířat dodávají celé partii osobitý charakter. Pytlík na losování dílků je nejen praktický, ale i kvalitní. Možná to působí jako drobnost, ale vzhledem k tomu, že některé deskové hry na kvalitě komponent šetří, považuji to za důležité plus.
Komponenty jsou celkově přehledné a dobře zpracované, díky čemuž hra působí jako pečlivě vyladěný celek. Atmosféra je hmatatelná. Skutečně máte pocit, že vám pod rukama roste vlastní malý les.
Pro koho je les určen?
Šeptající les je krásným příkladem hry, která dokáže oslovit široké publikum. Je přístupná už dětem od osmi let, ale dostatečně promyšlená, aby si ji užili i dospělí hráči, kteří rádi plánují a hledají nejlepší kombinace. U mladších dětí bych doporučila vynechat karty komb, protože jejich vymýšlení je výzvou i pro dospělé. Základní princip hry je ale jednoduchý, a proto si ji můžete bez obav zahrát i s dětmi. Výsledkem je titul, který nabízí klidnou, a přitom napínavou zábavu, doplněnou o příjemný vizuální zážitek.
Šeptající les je hra, která vás okouzlí na první pohled a následně vtáhne do chytré a napínavé strategie. Kombinuje přístupnost pro mladší hráče s hloubkou, která potěší i zkušené deskovkáře. Největšími lákadly jsou kouzelná atmosféra, napínavé plánování a nezapomenutelné okamžiky, kdy se vám podaří spustit lavinu komb. Hra je rychlá, vizuálně působivá a díky sólo variantě i univerzálně hratelná. Pokud hledáte rodinnou hru, která není jen nenáročnou vyplňovačkou času, ale dokáže prověřit vaše schopnosti taktizovat, pak je Šeptající les trefou do černého.
