Svět her na Nintendo Switch 2 pomalu zaplňují porty známých titulů, které se snaží najít nové publikum mezi hráči, kteří dávají přednost přenosnému hraní. Wild Hearts S, nová verze původní hry od Koei Tecmo, je přesně tímto případem. Dva roky po svém původním vydání na PC a konzolích nové generace se ambiciózní lovecké RPG dostává na nejnovější konzoli od Nintenda a přináší s sebou vše, co si hráči zamilovali, ale také některé neduhy, které by člověk u takto vyladěné verze už nečekal.
Abychom mohli mluvit o Wild Hearts S, je potřeba si nejprve připomenout, co tato hra vlastně představuje. V době, kdy Capcom vládne žánru s Monster Hunter sérií, se Wild Hearts nebálo přijít s vlastní vizí. Místo toho, aby slepě kopírovalo osvědčené prvky, přineslo do žánru nové mechaniky, stylizaci a především systém Karakuri, který výrazně mění způsob, jakým k lovu přistupujete.
Lov, jaký známe, ale s novou energií
Základní herní smyčka zůstává stejná. Vyberete si misi, vyrazíte do rozsáhlého otevřeného prostředí a tam začnete stopovat jednu z gigantických bestií zvaných Kemono. Po jejím nalezení začíná souboj, který je dlouhý, napínavý a bez správného vybavení i nemilosrdný. Z poražených příšer získáváte suroviny, ze kterých si vylepšujete zbraně a brnění. Vše je tak, jak má být. Co však odlišuje Wild Hearts od ostatních loveckých her, je již zmíněný Karakuri systém.
Karakuri vám umožňuje vytvářet pomocné struktury a nástroje přímo uprostřed bitvy. Z počátku jde o jednoduché bloky, na které můžete vyskakovat, abyste zasáhli slabiny příšery. Později však odemykáte složitější nástroje jako pasti, bariéry, nebo dokonce mechanické zbraně, které výrazně ovlivňují průběh souboje. Kombinace fyzického boje a kreativního budování vytváří dynamiku, která se u her tohoto žánru běžně nevidí.
Japonská poetika a syrový souboj
Zatímco Monster Hunter Rise šel cestou efektního stylu a monumentálních bitev, Wild Hearts staví na temnější a místy až melancholické atmosféře inspirované tradiční japonskou estetikou. Herní svět působí živě a zároveň tajemně, každé prostředí má svou osobitost a monumentální příšery do něj skvěle zapadají. Příběh sice neoslní hloubkou, ale postavy mají překvapivě lidský rozměr a jejich vývoj působí přirozeně.
Wild Hearts S se tak zároveň stává více minimalistickým zážitkem, i když se děje odehrávají v kulisách brutálního souboje na život a na smrt, jsou spíše okrajovou záležitostí. Kombinace brutální akce a poetického ztvárnění prostředí vytváří pozoruhodný kontrast, který si hráč snadno zapamatuje.
Technické kompromisy Switch 2 verze
Přes všechnu chválu, kterou si Wild Hearts S za své herní systémy zaslouží, nelze opomenout technickou stránku portu pro Nintendo Switch 2. Zatímco první dojmy při běžném hraní v handheld režimu nejsou špatné, při důkladnějším pohledu se začínají objevovat neduhy.
Hra běží nestabilně. V rozsáhlých oblastech s více detaily klesá framerate pod 30 snímků za sekundu, objevuje se výrazný propad textur a efekty jako sníh nebo voda jsou zřetelně osekané. Textury jsou méně detailní a místy se obraz jeví zrnitý. Ve srovnání s jinými Switch 2 tituly, které ukázaly, že konzole má výkon na víc, působí Wild Hearts S trochu unaveně. Je jasné, že portování tak rozsáhlé hry nebylo snadné, ale očekávali jsme o něco více optimalizace a menší grafické kompromisy, jelikož hra graficky nebyla nijak špičková ani na PS5.
Naštěstí, pokud hrajete v handheld režimu, tyto nedostatky tolik nevyniknou. Menší displej dokáže leccos odpustit a hra v tomto režimu působí živěji než na velké obrazovce. Přesto zůstává pocit, že jde o slabší způsob, jak si Wild Hearts zahrát, alespoň z technického hlediska.
Lov ve čtyřech, ale bez ostatních
Pozitivní novinkou je, že Wild Hearts S rozšiřuje původní tříčlenné skupiny na čtyřčlenné, čímž přibližuje zážitek víc k tomu, co známe z Monster Hunter série. Bohužel ale chybí crossplay s ostatními platformami. To je u multiplayerově zaměřeného titulu obrovská škoda. Místo živé a rozmanité komunity se tak hráči na Switch 2 ocitají v odděleném ekosystému, který se musí budovat od začátku.
Přesto nelze říci, že by byl multiplayer špatný. Kooperativní lovy ve čtyřech hráčích jsou zábavné a dobře vyvážené. Vývojáři navíc zachovali všechna dosavadní rozšíření, updaty a eventy, což znamená, že noví hráči mají před sebou desítky hodin obsahu.
Náročnost jako hlavní zbraň
V době, kdy se Monster Hunter Wilds snaží být přístupnější a plynulejší, si Wild Hearts S hrdě drží svou náročnost. Souboje jsou tvrdé, trestající a vyžadují dobrou přípravu i přesné načasování. Nestačí jen útočit bezhlavě – musíte znát chování příšer, správně používat Karakuri a umět se včas stáhnout.
To vše dává Wild Hearts S pocit návratu ke starší, náročnější éře loveckých her. Pro fanoušky, kteří hledají výzvu a nevadí jim hodně technických kompromisů, jde o vítaný kontrast k současnému trendu zjednodušování.
Wild Hearts S je skvělá hra chycená v průměrném portu. Přináší jedinečné herní mechaniky, stylizaci a poctivou výzvu, která v dnešním světě loveckých her už není samozřejmostí. Na druhou stranu, technické nedostatky na Switch 2 kazí dojem a absence crossplay funkcionality oslabuje multiplayerový potenciál. Jediná výhoda Switch 2 verze je ta, že hru můžete hrát na cestách, nebo mimo domov. V ostatních případech bych raději sáhl po ostatních verzích.
