Boxville 2 - rachejtle

Boxville 2 – plechovkové dobrodružství pokračuje

20. 10. 2025
Zdroj náhledu: Triomatica Games

Kartonové město obývané plechovkami je zpět. Vývojáři z nezávislého ukrajinského studia Triomatica Games navazují na úspěch svého debutu titulem Boxville 2. Druhý díl je však takovým paralelním příběhem k předchozí hře než pokračování v tom pravém slova smyslu. Tentokrát nesledujeme modrou plechovku ani psíka Rustyho, ale červenou plechovku, která se vydává hledat svého kamaráda. Ten se ocitl uvězněný na rachejtli a řítí se kdoví kam, zatímco po cestě páchá spoustu zmatku a škod. Cílem je nejen kamaráda vystopovat, ale také napravit vše, co tato nezdařená oslava způsobila.

Když ohňostroj změní oslavu v chaos

Zatímco první Boxville vyprávěl dojemnou cestu za ztraceným psím parťákem, Boxville 2 více sází na komediální tón. Příběh je jednoduchý a spíše roztomilý než emotivní, což k lehce surrealistickému světu plechovek dokonale sedí. Nejde ani tak o velké drama jako spíše o sérii problémů a nehod, které musíte vyřešit. Děj funguje jako záminka, ale není tím hlavním, co vás motivuje postupovat dál. Prim hrají hádanky i interakce s prostředím a zdejšími obyvateli. 

Boxville 2 je stále tou klasickou point-and-click adventurou. Herní princip postavený na sbírání předmětů, ukládání do inventáře a jejich použití v pravou chvíli na správné místo se ani v nejmenším nemění. Vývojáři však tentokrát mysleli na pohodlí hráčů. Inventář je přehledně umístěný na pravé straně obrazovky a po celou dobu viditelný na očích, takže už není potřeba ho neustále otevírat.

Hádanky jsou o něco komplexnější než dříve. Kromě klasiky v podobě kombinování předmětů nebo hledání správných sekvencí nechybí ani kreativní minihry. Obtížnost se lehce zvýšila a o to více bude absence nápovědy způsobovat frustraci. Některé úkony totiž nepůsobí úplně logicky a jejich řešení je více otázkou experimentování než rozumu. Často tak dojde na metodu pokus–omyl, ale pocit zadostiučinění při úspěchu je o to silnější.

Galerie roztodivných postaviček

Jedním z největších tahounů prvního Boxville byla jeho ručně kreslená grafika a ani druhý díl v tomto ohledu nezaostává. Naopak. Grafika je ještě o kus krásnější, detailnější a propracovanější. Tlumené odstíny hnědé a šedé se v paletě zvolených barev objevují, aby podpořily dojem opotřebovaného světa, ale jednotlivé postavy a důležité předměty hýří jasnými tóny. Na hráče skoro až působí jako malé drahokamy v moři lepenkových kulis.

Také lokace jsou daleko rozmanitější a originálnější. Nezůstanete jen v kartonovém městě, ale podíváte se i za jeho hranice do míst, která překvapí svým nápaditým designem. Každá scéna působí jako samostatný obraz, v němž byste se na jednotlivé detaily dokázali dívat dlouhé minuty. Animace jsou přitom plynulejší než dříve, čímž podporují pocit živosti. Na své cestě potkáte bizarní i roztomilé hrdiny, kteří mají vždy něco do sebe. Ať už je to mořská panna, umělec připomínající Salvadora Dalího nebo další podivínští obyvatelé světa z lepenky, budou vás bavit. Přestože se na okamžik mihnou také známí hrdinové z prvního dílu, většinu času strávíte ve zcela nové plechovkové společnosti.

Ani tentokrát ve hře nenajdete klasický dabing. Postavy komunikují jen obrázkovými bublinami, posunky a charakteristickými pazvuky. Přesto je díky pečlivým animacím a výrazům zcela jasné, co která plechovka cítí a potřebuje. Hravou atmosféru dokresluje také hudební doprovod. Melodie jsou jemné a minimalistické, ale jejich rytmus se mění podle toho, kam hrdina zrovna putuje. Hudba vás nikdy neruší, zato nenásilně podněcuje chuť objevovat.

Malé velké radosti uživatelského komfortu

Oceňuji také nově přidanou ikonku automatického ukládání. V prvním díle totiž nebylo možné zjistit, kdy se váš postup zaznamenává. Tentokrát jasně vidíte, kdy k tomu dochází. Hra stále nenabízí možnost ručního ukládání, zato automaticky to dělá poměrně často. Možná je to nepříliš důležitý detail, ale ve výsledku znamená velký klid na duši – s tlačítkem pro ukončení hry zároveň potvrdíte zaznamenání postupu, čímž si můžete být jisti, že nepřijdete ani o jedinou minutu.

Zatímco první díl byl poměrně krátký, Boxville 2 nabízí podstatně delší hratelnost, protože počet lokací i hádanek je výrazně vyšší a dobrodružství tak působí rozmanitěji. I když se občas můžete na nějakém úkolu zadrhnout, hra nikam nespěchá a nechává vám dostatek času na objevování. Titul nepřináší revoluci v žánru, spíše vyleštěnou verzi toho, co už bravurně fungovalo dříve. Celkově návrat do kartonového města působí uceleněji, rozsáhleji a znovu dokazuje, že i malý tým dokáže vytvořit projekt, který v lecčem zvládne překvapit. V Triomatica Games dokázali navázat na kouzlo svého debutu a rozvinout jej dál. Pokud vás bavil první Boxville, druhý si užijete ještě více. A i když s plechovkami začnete až teď, není to problém. Tak či tak vás čeká dobrodružství, které kombinuje klid, roztomilost a chytré hlavolamy.

Boxville 2 je příjemná adventura, která staví na kouzlu svého předchůdce a rozvíjí ho ve všech směrech. Nabízí delší hratelnost, rozmanitější prostředí i náročnější hádanky, které i přes občasně nelogická řešení a absenci nápovědy hru udržují v napětí z toho, co přijde za dalším rohem. V Triomatica Games tak znovu dokázali, že i malý tým může vytvořit titul, který dokáže překvapit a zahřát u srdce. Pokud vyhledáváte poetické adventury s nádechem originality, Boxville 2 je jasná volba.

Klady
  • velmi roztomilý a propracovaný vizuál
  • originální postavy a lokace
  • rozmanitější dobrodružství než v prvním díle
  • praktická vylepšení
  • pohodová atmosféra a příjemná hudba
Zápory
  • stále absence jakékoliv nápovědy
  • některé hádanky působí neintuitivně
Platforma PC
  • Datum vydání 26.06.2025
  • 0.0

    Doporučujeme

    Vizuál

    Audio

    Příběh

    Znovuhratelnost

    Atmosféra

    Obtížnost

    Nikola Mrázová Erlebachová

    Indie a RPG videohry jsou její slabostí a rozhodně se tím netají. Jako prcek nakoukla do pootevřených dveří herního světa díky Mariovi na žlutých TV kazetách. Dovnitř ji úplně vtáhla až její druhá polovička a od té doby si svět bez her neumí představit. Umělecká duše, která nevyhledává jen nejnovější kousky, ale občas sáhne také po starších titulech, nejlépe s pořádným metalovým soundtrackem. Když zrovna nebojuje s bossy, nejspíše se ztrácí mezi stránkami knížek, nebo mazlí svou milovanou kočkovitou šelmu… ideálně obojí zároveň.

    Sledujte nás:

    © 2025 Gaming Professors, Všechna práva vyhrazena.