Deskové hry mohou děti naučit velkou spoustu věcí. Díky společným partiím zjistí, jak logicky uvažovat, jak co nejefektivněji plnit zadané úkoly, jak funguje burza nebo míchání barev, jak důležitá je jemná motorika a počítání. Deskové hry ale také mohou povzbuzovat jejich fantazii a kreativitu. A jak už víme mnoho let, jen málo her rozvíjí fantazii a kreativitu tolik jako série Dixit, která se nyní rozšířila o titul pro prcky s názvem Dixit Kids. Jak se tato dětská předělávka podařila?
Bílý králík kupředu!
Původní Dixit spatřil světlo světa již v roce 2008, brzy tedy oslaví své 20. výročí. Tuto geniální párty hru, díky které jsem k deskovkám přilákala nejedny kamarády, vytvořil Jean-Louis Roubira. Ten už se poté nemusel snažit vymýšlet nic dalšího, Dixit totiž dosáhl takového komerčního úspěchu, že od té doby vzniká jedno rozšíření za druhým. Nebyl by však zdaleka tak slavný, pokud by Dixitu život nevdechla ilustrátorka Marie Cardouat. U pokračování, jako byl třeba Dixit Disney ji sice nahradili jiní tvůrci, stále ale zachovali duši a poetiku prvního Dixitu.
Série od počátku vychází pod křídly francouzského studia Libellud, které nám přineslo také tituly Mysterium, Krajina zvířat nebo Síla času. Za novým Dixit Kids stojí trojice autorů. Kromě Jean-Louise Roubiry to jsou Elodie Clément (Myší domeček) a Théo Rivière (Draftosaurus, Papírové moře, Drákula vs. Van Helsing). Titul je určen pro 3–6 hráčů od 6 let, kteří jednu partii zvládnou do 20 minut. Stejně jako ostatní díly série, také Dixit Kids jsme se dočkali s českými pravidly díky vydavatelství asmodee.
Za zavřenými dveřmi
Dixit vždy uchvacoval svojí vizuální stránkou, avšak Dixit Kids tu krásu ještě povyšuje. Nádherně ilustrované karty jsou uložené v bytelném kartonovém boxíku, který vypadá úplně jako kožená brašna, jen mu chybí víko na magnetické zavírání. Krabice možná na první pohled bude působit jako příliš velká pro pouhých 84 karet, ale to jen do chvíle, než ji otevřete a zjistíte, že obsahuje insert, který ji rázem přetvoří na králičí vesničku obsahující čtyři nory. Do každé nory schováte dva typicky dixitovské dřevěné králičí meeplíky a otvor zakryjete vždy dvěma dílky dveří. Insert je vyrobený tak, že dveře od nory skutečně otevíráte v pantech a karton insertu je dvouvrstvý, díky čemuž vytváří pozice na položení králíčků. V každém kole se jeden z hráčů stane králičím poštmistrem. Ten je reprezentován větším meeplíkem, který má fešácký pošťácký oděv.
Ačkoliv obrázky v sérii byly vždy nádherné, působily často tu více tu méně znepokojivým dojmem i na dospělé, natož na děti. Ilustrátorům dětského Dixitu se ale povedlo krásně zachytit vícevýznamovost a pohádkovost série, a přitom jsou obrázky perfektně přizpůsobené dětským hráčům. Nemusíte se tak bát, že by hra vaše nejmenší nějak traumatizovala.
Přijď na oslavu!
V Dixit Kids sice uvidíte společné prvky s dospěláckou verzí, zároveň se ale od ní svými mechanismy opravdu výrazně odlišuje. Jde o kooperativní hru, v níž se společnými silami pokusíte pozvat co nejvíce králíčků na narozeninovou oslavu králičího poštmistra. Ten se v každém kole pohne k nové noře, vybere si jednoho z jejích obyvatel, a tomu se pokusí doručit pozvánku.
Ostatní hráči pak pozvou druhého králíka, který se v noře nachází. Když se vám je podaří pozvat, otevřete dveře, z nory vyndáte králičí meeply a umístíte je k narozeninovému stolu. Občas budete trochu tápat, kam králíky vlastně usadit, barvy sedadel totiž úplně neodpovídají barvám hostů. Ale ve finále je to celkem jedno, kam kterého králíčka posadíte, na mechanismy to žádný vliv nemá. Jak ale ty hosty úspěšně pozvat?
Koho si vyberu?
Každý z hostů má nějakou náladu, což reprezentuje ilustrace na jeho dveřích. Různých dveří, a tedy i nálad, ve hře najdete 32, z nichž v jedné partii použijete vždy osm. To vám dává dostatečně velké množství kombinací na to, že pravděpodobně nikdy nebudete mít zcela stejnou sadu. A i kdybyste si přesně stejné dveře nalosovali, stejně se vám v rukách během partie objeví jiné karty.
Poštmistr si zvolí jednoho z králíků v noře a ze svojí ruky vybere kartu, která nejlépe odpovídá jeho emoci. Ostatní hráči (králičí pošťáci) také vyberou ze své ruky jednu kartu, ta jejich ale musí odpovídat králíkovi, kterého si poštmistr nezvolil. Všechny vybrané karty se zamíchají a odhalí a pošťáci se simultánně snaží přijít na to, která karta byla ta poštmistrova. Když se to podaří alespoň třem z nich, jako skupina uspěli.
Nemáte bohužel k dispozici hlasovací žetony tak jako v klasickém Dixitu. Namísto toho poštmistr napočítá do tří a všichni „zároveň“ ukážou na kartu, o které si myslí, že je poštmistrova. Slovo zároveň je v uvozovkách záměrně, všichni totiž asi víme, jak jednoduché je pro děti sklouznout k podvádění, a počkat si až na co ukážou ostatní. Hlasovací žetony bych tak uvítala více a ačkoliv chápu, že děti nemusí umět číst čísla, šlo to vyřešit obrázky jako v případě hry Pohádkáři, která je určena pro stejnou věkovou kategorii.
Co cítí?
Mechanismus Dixit Kids sice není kdovíjak nový nebo tematický, učí ale děti pracovat s emocemi a empatií, což je dovednost, se kterou má problém nejeden dospělák. Díky hře dostanou prostor ukázat, jak zobrazené emoce chápou, a po každém kole si s nimi můžete promluvit o tom, proč dali zrovna tu kterou kartu, co na ní jim evokovalo emoci vybraného králíka. Děti totiž chápou svět kolem sebe často zcela jinak než my dospělí, a nahlédnout do jejich nitra je velmi poučné. Což je vlastně prvek, ve kterém původní Dixit také sloužil perfektně.
Jen ten počet karet, z nichž si emoce vybíráte, není úplně optimální. Chápu, že tři karty v ruce byly zvoleny s ohledem na dětského hráče, je to však velmi omezující. Tím, že dveře se losují náhodně, nejednou se nám stalo, že emoce byly hodně blízko u sebe. Odlišit od sebe například dva králíky, z nichž oba se drží za hlavu, ale jednomu jde pára z uší a druhému pot z čela, se třemi abstraktními a nejednoznačnými kartami v ruce opravdu není jednoduché. Pokud vás to trápí, naštěstí není nic jednoduššího než si počet karet upravit tak, aby vás to bavilo.
Bojíte se, že vaše děti z Dixitu Kids brzy vyrostou? Nebojte, karty mají stejné ruby jako ostatní díly série, a tak si je jednoduše můžete zamíchat k nim a hrát klasický Dixit, jen s o něco milejšími ilustracemi.
Dixit Kids je nádherně ilustrovaná verze legendární párty hry, která je přizpůsobená nejmenším hráčům. Ilustrace si zachovávají vícevýznamovost a pohádkovost originálu, ilustrátoři se však vyhnuli znepokojujícím tématům, a tak se nemusíte bát, že dítě natrefí na scénu, kterou si nebude umět vysvětlit. Jde o kooperativní titul, v němž se společnými silami budete snažit hrát karty odpovídající emocím hostů, které se snažíte pozvat na narozeninovou oslavu králičího poštmistra. Hra je nádherně zpracovaná, partie jsou rychlé, téměř není možné prohrát a vaše děti naučí trochu lépe rozpoznávat a pojmenovávat emoce. Navíc jsou karty kompatibilní s ostatními díly série, a tak nemusíte mít obavu, že vaše děti z Dixit Kids rychle vyrostou.
