Pohádky mají schopnost růst spolu se svými čtenáři. Zatímco v dětství v nich hledáme dobrodružství a kouzla, v dospělosti nás často láká podívat se jim pod povrch a zjistit, co se skrývá mezi řádky. Přesně to dělá americká autorka Nikki St. Crowe v knize Král Nezemě: vezme notoricky známý příběh Petra Pana, obrátí ho tak trochu naruby a přilepí na něj nálepku 18+. Nezemě už není barevným ostrovem věčného dětství, ale temná, nebezpečná a pomalu umírající říše… a Petr Pan už dávno není tím usměvavým chlapcem, kterého jsme znali z pohádek.
Autor:
Vydavatel:
Distributor:
Původní název:
Série:
Díl:
Překlad:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
EAN:
Vydání:
Nikki St. Crowe
Red
Knihy DobrovskýKnihy Dobrovský
The Never King
Vicious Lost Boys
1. ze 4
Martina Balzano
208
černobílý
brožovaná s ořízkou
červen 2026
978-80-277-6272-9
9788027762729
první
Zdroj: Knihy Dobrovský
Žádná snadná cesta neexistuje
Autorka od prvních stránek jasně ukazuje, že tentokrát se nebude hrát podle známých pravidel. Hlavní hrdinkou je Winnie Darlingová, pocházející ze stejné rodové linie jako Wendy. Ženy z rodiny Darlingových však už po generace mizí v den svých osmnáctých narozenin. Po čase se sice vracejí, ale zlomené a poznamenané zkušeností, kterou nikdo nedokáže vysvětlit jinak než jako schizofrenii. Winnie coby správná teenagerka odmítá přijmout takový osud. Nesnáší nudu, ale ještě více nesnáší samotu. Proto si užívá života plnými doušky a snaží se z každého okamžiku vytěžit maximum, doslova. Když se v den jejích osmnáctin objeví Petr Pan a odvede ji do Nezemě, ukáže se, že rodinné legendy nebyly pouze smyšlenou pohádkou její šílené matky.
Zápletka sice vychází z klasického příběhu Petr Pan, ale razantně mění jeho význam. Země Nezemě už není pohádkovou krajinou plnou kouzel a smíchu. Místo toho připomíná prokleté království, v němž magie dožívá své poslední dny. Stejně proměněný je také samotný Petr Pan. Klopí do sebe jednu skleničku whisky za druhou, kouří jako fabrika, zabíjí pro vypuštění páry a rozhodně už nepůsobí jako ten kladný hrdina… připomíná spíše padoucha vlastního příběhu. Právě tato temnější atmosféra je jedním z lákadel knihy. Autorka se totiž nebála vzít ikonickou postavu a ukázat nejen ji ve zcela jiném světle, což funguje skvěle. Temnější Petr Pan je nebezpečný, nepředvídatelný a jeho posedlost nalezením vlastního stínu dodává ději nějaké to napětí.
Král se nemůže stát ničím jiným
Motiv ztraceného stínu v původním příběhu představoval hravou epizodu, která symbolizovala dětskou identitu. V případě knihy Král Nezemě se z ní stává základ celé zápletky. Nezemě je plná kouzel… nebo to tak alespoň bývalo. Magie skomírá, ostrov chřadne a jeho král pomalu přichází o všechno, co ho dříve činilo výjimečným. Ztráta stínu není pouze osobním problémem Petra Pana. Myšlenka, že ostrov a jeho vládce jsou propojeni natolik, že úpadek jednoho znamená úpadek druhého, přidává do děje zajímavou symboliku. Příběh má obrovský potenciál a dokáže zaujmout… dokud se po prvních pár stránkách nepromění v jedno velké p*rno.
Král Nezemě je sice dark romance, a je proto logické očekávat nějakou tu erotiku, ovšem ta není jen vedlejší složkou, ale zasahuje do valné většiny vyprávění. Mezi Winnie a Ztracenými chlapci vzniká prakticky okamžitě silná erotická tenze, která je přítomna téměř celých dvě stě stran. Fanoušci reverse haremu a výrazné spicy romantiky dostanou přesně to, co očekávají, protože intimní scény jsou napsané sebevědomě a nebojí se zapojit do hry více než dva aktéry najednou.
Zdroj: Knihy Dobrovský
Zároveň je potřeba si uvědomit, že právě tady se bude lámat názor čtenářů. Někomu bude vysoká koncentrace erotiky vyhovovat. Jinému bude připadat, že zcela zbytečně vytlačuje příběh do pozadí. Osobně patřím spíše do druhé skupiny. Erotické scény mi samy o sobě nevadí, ale zamrzelo mě, že kvůli nim nezbyl prostor pro rozvoj tak zajímavého světa, mytologie Nezemě a záhady kolem ztraceného stínu. Více příběhu, méně p*rna, prosím.
S krasavci čas vždycky utíká rychleji
Velkou roli tak v ději hrají samozřejmě postavy. Winnie je svérázná, odvážná a rozhodně se nebojí říkat věci na rovinu. Má za sebou těžké dětství a její životní zkušenosti vysvětlují… nebo alespoň částečně ospravedlňují kousek z jejího chování. To „částečně“ je důležité, protože omluvu pro erotickou historii pestřejší než kdejaká lehká děva (sama se nazývá hůř) v osmnácti asi nezachrání fakt, čím vším si kvůli své matce musela projít. Co je však horší, nedokázala jsem si k ní vytvořit vůbec žádný vztah. Nedokázala jsem jí fandit a bylo mi úplně jedno, jestli také ona zešílí, nebo Nezemi opustí bez úhony.
Více mě zaujali mužští protagonisté. Petr Pan je bezpochyby středobodem všeho a zajímá mě, jak moc se jeho dětsky hravý obraz z původní pohádky dá ještě přetvořit. Kromě něj v příběhu figurují Ztracení chlapci, ale ne všichni. Primárně jde o trojici Panových nejbližších spojenců. Vane představuje rozum a kontrolu, Bash je nejotevřenější emocím a Kas je instinktivní a divoký. Každý z nich má vlastní osobnost a dohromady vytvářejí zajímavou dynamiku, která však také nedostala příliš prostoru. Proto je vlastně až paradoxní, že kniha se spoustou erotiky obsahuje málo… nebo spíše letmý náznak romantiky a vzájemné chemie, přičemž napětí vykřešete jen pomálu.
V příběhu se rovněž objevují další známé postavy, ale jde spíše o zmínku než plnohodnotné zapojení do děje. Nesmí chybět víla Zvonilka a samozřejmě kapitán Hook, kterého snad v dalších dílech už potkáme napřímo. Co mi však vadilo nejvíce, bylo neustálé omílání toho, jak je Winnie jiná a jedinečná, čímž se ptám: v čem? V tom, že roztahuje nohy na počkání? V tom, že zatímco ostatní Darlingovic dívky brečely, ona brečí jen trochu? V tom, že se pokouší každého chlapa svést? *zde si představte můj pokroucený obličej v grimase nepochopení*
„Většina mužů si to neuvědomuje,“ řekla jednou, „ale my holky máme taky něco jako box s nářadím. Jen v nich nenosíme kladiva, klíče a šroubováky. Máme tohle,“ popadla se za prsa a stiskla je. „A tohle,“ poklepala si na spánek. „A na světě neexistuje nic mocnějšího než kozy a chytrá hlava, holčičko.“
Vždy máme na výběr
Slabinou knihy je také její délka, na což se nabalují další s tím spojené nedostatky. Něco málo přes dvě stě stran je na podobně ambiciózní koncept jednoduše málo… i když někteří jistě budou rádi, že titul není delší. Právě kvůli délce (a přemíře erotických scén) ovšem potenciál příběhu zůstává jen načrtnutý. Záhada kolem stínu je zajímavá, Nezemě stejně tak a Petr Pan nám toho mohl tolik nabídnout. Jenže než se všechny tyto prvky stihnou pořádně rozvinout, kniha končí. Místo odpovědí přicházejí další otázky a čtenář si uvědomí, že první díl slouží především jako sexem prošpikovaný úvod. Kdyby měl Král Nezemě klidně sto nebo alespoň padesát stran navíc věnujících se výhradně zápletce, pravděpodobně by reakce nebyly tak roztříštěné.
Král Nezemě rozhodně není čtivem pro každého. Pokud máte rádi žánr dark romance, morálně šedé postavy, temné převyprávění a silnou erotickou linku, dostanete to, co si od knihy slibujete. Nic víc od ní ovšem nečekejte. Tak moc se mi líbilo, jak autorka proměnila známý příběh v něco mnohem temnějšího a tajemnějšího. Bavila mě atmosféra umírající Nezemě, motiv ztraceného stínu i samotný Petr Pan, který působí více jako hrozba než jako zachránce. Právě z toho důvodu mě tolik mrzí, že byl tak zajímavý a potenciálem natřískaný příběh odsunut stranou. A kvůli čemu? Kvůli bouchačce ve čtyřech na jídelním stole?
Pokud se nám autorka ke konci konečně rozhodla dát alespoň kousek příběhového napětí, dám druhému dílu šanci v naději, že nebude opakovat ten samý vzorec. Jestli i nadále pojedeme ve stejných kolejích, Král Nezemě společně s Winnie i Ztracenými chlapci pro mě zůstanou raději už navždy ztracenými.
Král Nezemě má všechny předpoklady stát se skvělým temným retellingem Petra Pana. Místo toho však dává přednost erotice před příběhem a nechává svůj největší potenciál ležet ladem. Škoda, protože záhada ztraceného stínu i umírající Nezemě jsou zajímavější než většina intimních scén, které jim nedovolují pořádně vykouknout na povrch.
