Po obchodní Cestě koření a lodních Zázracích Východu se ve třetím díle série Century: Nový svět vydáváme do amerického vnitrozemí. Tato hra uzavírá trilogii od Emersona Matsuuchiho a opět přináší nejen změnu prostředí, ale i klíčových herních mechanismů. Tentokrát hráči neobchodují se zbožím pomocí karet, ani necestují po mapě, nýbrž vysílají pracovníky do Nového světa ve stylu klasických worker placement her. Výsledkem je odlišný, ale stále elegantní herní zážitek, který překvapí svou důmyslností, svižností i variabilitou. Hru opět lokalizovalo pro český trh vydavatelství Piatnik.
Z karet a lodí k dělníkům
Hra Century: Nový svět staví na základní mechanice umisťování dělníků. Každý hráč má sadu dřevěných osadníků, které v průběhu hry vysílá na různá akční pole na mapě. Na začátku jsou k dispozici jednoduchá místa pro získávání základních surovin (kukuřice, masa, tabáku a kožešin) a dále lokality pro vylepšení dvou kostiček či základní směnu surovin. Jak hra pokračuje, objevují se nové lokality umožňující širší zisk, směnu a vylepšování surovin.
Jednotlivé akce mají různou cenu v podobě počtu osadníků (zpravidla jednoho, dvou nebo tří). Pokud je akční pole obsazené, lze soupeře „přetlačit“ položením vyššího počtu figurek. Tento systém vytváří příjemné napětí. Neustále sledujete ostatní, přemýšlíte, zda vám vybraná akce „vydrží“ do vašeho tahu, nebo jestli některý ze spoluhráčů neplánuje odpočinek, tedy stažení všech svých dělníků zpět.
Průzkum okolí
Další zajímavostí deskové hry je systém průzkumu. Na některých místech na mapě jsou rozmístěny žetony průzkumu, které hráči mohou získat, a které přinášejí okamžité výhody nebo bodové bonusy. Dále zde najdete bonusové dílky s trvalými efekty či výhodami na konci hry, jež lze získat v tzv. pevnostech.
Objevování nových míst na mapě však vyžaduje systematické odstraňování dílků průzkumu, což pro nás bylo poměrně zdlouhavé. Dílky se totiž odstraňují pouze jako odměna za některé bodovací karty, které se nacházejí v dobíracím balíčku, kdo ví kde. Často se nám tak stalo, že jsme za celou partii odkryli jen jeden dílek průzkumu, což vedlo k tomu, že se herní plán dostatečně rychle neproměňoval ani nerozšiřoval. To mi osobně přišlo jako velká škoda. Při studiu pravidel mě právě tento prvek nadchl, ale nakonec zůstal téměř nevyužit. Navrhovala bych pravidelné odkrývání těchto dílků. Pokud se mapa nemění, tahy se rychle začnou opakovat a hra ztrácí tempo.
Krása v jednoduchosti a taktice
Navzdory jednoduchým pravidlům (ve formátu oboustranného pravidlového listu) dokáže Century: Nový svět nabídnout slušnou herní komplexitu. Každá partie se navíc hraje s jednou náhodně vybranou deskou lokace, která se pravidelně obměňuje. Bonusové dílky se losují a rozdělují do čtyř různě vysokých hromádek u pevností. Dílky průzkumu s jednorázovými odměnami jsou pak rozloženy po herním plánu pokaždé jinak, což zaručuje velkou variabilitu a přirozenou znovuhratelnost.
Výroba, konverze a směna surovin za vítězné body zůstává srdcem hry. Pouze se k tomuto cíli dostáváte jinou cestou než v předchozích dílech. Hra si tak zachovává tematickou kontinuitu série, a zároveň nabízí zcela nový herní styl.
Když se obchodní stezka setká s worker placementem
Kombinace Century: Cesty koření a Century: Nový svět je ambiciózní spojení dvou různých herních světů, které překvapivě dobře funguje. Základní ekonomická mechanika z Cesty koření, tedy přetváření a směna surovin, je zde převedena do systému worker placementu. Karty kupců z původní hry se stávají akčními políčky, které si hráči přidávají do vlastní obchodní stezky a aktivují je za cenu osadníků. Jednoho osadníka plus jednoho dalšího za každou kartu bez figurky nalevo od vybrané. Zní to složitě, ale není.
Získávání surovin zde není jen otázkou správného řetězení karet, ale i jejich dostupnosti a vhodného načasování. Práce s osadníky, omezený počet karet a modulární trh dodávají celé kombinaci větší prostor pro budování vítězné strategie.
Tato fúze přináší to nejlepší z obou her, z Cesty koření jednoduchost a přístupnost obchodních operací, z Nového světa prostorovou manipulaci s pracovníky. Výsledná hra je bohatá, promyšlená a nabízí výrazně komplexnější zážitek než každý díl zvlášť. Doporučuji ji hráčům, kteří hledají elegantní systém kombinující engine-building s worker placementem, aniž by je zahltila pravidla.
Z pevniny na moře a zase zpátky
Druhou kombinací jsou Century: Zázraky Východu a Century: Nový svět. Jde o elegantní propojení dvou herních systémů. Z Nového světa přebírá worker placement s rozmisťováním osadníků na akční pole a ze Zázraků Východu pohyb po ostrovní mapě, budování obchodních míst a systém výměny surovin.
Hráči tedy nejen vysílají své osadníky do vnitrozemí, ale zároveň se vydávají lodí na moře, kde soupeří o nejvýhodnější místa pro obchod. Toto propojení rozšiřuje možnosti zisku a směny zboží i na ostrovních destičkách.
Mechaniky na sebe hladce navazují a výsledná hra je bohatší než každý díl samostatně. Oceňuji, že pokud mě frustrují dílky průzkumu na herním plánu (jak jsem zmínila výše), mohu se místo toho soustředit na mořské obchodování, které nabízí spoustu alternativ.
Vzniká tak komplexnější varianta, která si přesto zachovává přístupnost. Spojení přináší novou energii jak zkušeným fanouškům série, tak i těm, kteří hledají něco komplexnějšího než základní hry. Osobně si tuto kombinaci užívám daleko více než samotné Zázraky Východu, protože pohyb lodí je zde řešen pomocí akcí, nikoliv za cenu surovin.
Souhra tří světů
V epické variantě trilogie Century se propojují mechanismy ze všech tří her. Hlavní herní plán tvoří modulární destičky z Nového světa, na kterých hráči umisťují své osadníky za účelem produkce, vylepšování a směny zboží. Do toho vstupuje loď ze Zázraků Východu, která hráčům umožňuje obchod na moři, a karty kupců z Cesty koření, jež se sbírají do sady čtyř karet místo budování obchodní stezky. Jakmile hráč sesbírá čtyři karty, získá bonusový dílek. Všechny tři systémy jsou plně integrovány, a tak je třeba strategicky kombinovat akce a způsoby zisku bodů.
Celkově jde o ukázkový příklad modulárního designu. Každý díl přináší jiný herní prvek a dohromady tvoří komplexní zážitek. Ten staví na jednoduchém základu, ale nabízí mimořádnou variabilitu i hloubku. Na mě je to ovšem už příliš. Mnohem víc mě baví propojení mechanik pouze ze dvou herních titulů, jako je například budování obchodní stezky (Cesta koření a Nový svět), které je v této epické variantě zredukováno jen na sbírání sad karet.
Kompletní zážitek Century
Série Century je výjimečná tím, že každý díl funguje jako samostatná hra, ale zároveň je možné je mezi sebou kombinovat. Pokud vlastníte všechny tři (Cestu koření, Zázraky Východu a Nový svět), můžete je propojit do tří různých dvojkombinací nebo do kompletní trilogie v režimu Epic Century.
Jedinou výtku bych směřovala k velikosti figurek osadníků. Jsou zbytečně malé, hůře se s nimi manipuluje a vedle výrazných figurek lodí a obchodních stanic působí až příliš titěrně. Možná šlo autorům o zachování proporcí mezi lidmi a stavbami, ale výsledný dojem tím trochu trpí.
Century: Nový svět uzavírá trilogii chytrým převedením obchodního mechanismu do systému worker placement, který zůstává přístupný, ale nabízí strategickou hloubku a vysokou variabilitu. Díky modulárnímu plánu, různorodým akcím a možnosti kombinace s předchozími díly vzniká pestrý herní zážitek. Ať už hrajete samostatně, nebo v kombinaci s Cestou koření či Zázraky Východu, hra pokaždé funguje překvapivě hladce a obohacuje herní možnosti. Jen škoda titěrných figurek osadníků, které při manipulaci trochu kazí jinak skvělý dojem.
