Málokdy a málokomu se podaří na sportovní film do kin nalákat diváky, kteří daný sport nesledují. F1: The Movie se to ovšem daří. Díky vysokým produkčním hodnotám a dobře poskládanému tvůrčímu týmu totiž působí skutečně divácky atraktivně.
Staré dobré vrcholy a pády
Ačkoliv je film po mnoha stránkách inovativní, příběhově nemá mnoho příležitostí překvapit. Sleduje (na poměry svého oboru) zestárlého závodníka Sonnyho Hayese, který se po 30 letech začínání od nuly ve všech nejrůznějších druzích závodů vrací k formulím. Konkrétně dostává příležitost se zúčastnit po boku mnohem mladšího jezdce Joshua Pearce posledních devíti závodů velké ceny Formule 1 (závody volně vychází ze sezóny z roku 2023 s tím, že byly vynechány ty v Singapuru, Kataru, Texasu a Brazílii, přičemž pořadí ostatních bylo změněno). Vztahy mezi Sonnym a Joshuou se však vyostřují, neboť oba mají svoji hrdost a odmítají tomu druhému ustoupit. Kvůli tomu odpískají několik závodů a jejich stáji tak hrozí zánik. Situaci se snaží zachraňovat majitel týmu a Sonnyho kamarád Ruben a technická ředitelka Kate, jež na Sonnyho popud vyvíjí nové úpravy vozů. Sezóna se pak chýlí ke konci, přičemž se pro oba jezdce stává poslední šancí na významnější kariérní úspěch.
Co se obecné narativní struktury týče, F1 sleduje poměrně běžná schémata postupného sbližování a proměňující se rivality. Zpočátku se moc nedaří, pak se karta částečně obrátí, dojde na menší či větší triumfy a nějakou tu povzbudivou shrnující montáž. Poté ale nutně přichází pád, pochybování a zoufalost nebo bezradnost. Jenže jelikož se jedná o hollywoodský blockbuster, tak jiná varianta než převážně pozitivní konec nepřipadá dvakrát v úvahu. Ze širšího pohledu navíc film zapojuje motivy, jež dovedly k dokonalosti už v 80. letech filmy o Rockym Balboovi. Třeba kontrast oldschoolového tréninku proti tomu moderními za použití špičkové techniky nebo střet staré gardy s mladou krví. S podobným tématem pak do jisté míry pracuje i předloňské Gran Turismo, byť to se soustředilo především na příběh hráče závodního simulátoru, z něhož se stane jezdec skutečných závodních automobilů. Fascinující v tomto ohledu pak je fakt, že v kombinaci většiny těchto motivů Gran Turismo i F1 předběhl v našich končinách de facto neznámý tchajwanský film Race 1 (v originále Chi zha feng yun) z roku 2021.
Emoce směřující ven i dovnitř
Ovšem to, že F1 svojí příběhovou kostrou připomíná spíše archeologické vykopávky, neznamená, že nedokáže i tak vzbuzovat silnější emoce. Naopak, v určitých chvílích zvládá svým technickým zpracováním řádně rozpumpovat krev žilách. Tyto emoce však směřují mimo rámec samotného příběhu. Naštěstí film dovede nezaujatého diváka proměnit ve fanouška skrze samotné postavy. Bohužel s tím spojené emoce vycházejí spíše ze sobečtějších vlastností protagonistů, protože Sonny i Joshua usilují především o osobní výhru a pocit zadostiučinění. Střetávají se tak především jejich ega. Film postrádá plnohodnotnou nápravu sebestřednosti obou postav a z toho vyplývající vřelejší emoce. Sice se snaží tam nějaké dostat (rodičovská láska Joshuovy matky či milostné vzplanutí mezi Sonnym a Kate), ale jelikož hrají čistě vedlejší role, působí poněkud nuceně. Trošku to zamrzí, jelikož skutečně dojmout dokázal před pár lety režisér James Mangold ve filmu Le Mans '66 též pojednávajícím o přátelské rivalitě. Na druhou stranu citovou distancovanost lze vytknout i prvním dvěma třetinám Gran Turisma.
Zdroj: Vertical Entertainment
Špičková technická stránka
Jak již bylo naznačeno, hlavní atrakcí tohoto snímku není tak úplně jeho scénář, nýbrž skoro dokonalé technické provedení. Už od fáze literárních příprav a sestavování balíčku tvůrců bylo jasné, že Apple TV coby produkující a distribuční společnost nemůže šlápnout vedle (snad kromě mírně přestřeleného rozpočtu přesahujícího 200 milionů dolarů). S nápadem na tento film se koncem roku 2021 vytasili producent Jerry Bruckheimer, scenárista (a možná tajný eldianský agent) Ehren Kruger, režisér Joseph Kosinski a sám Brad Pitt (ačkoliv jeho herecký výkon oproti jeho předchozím rolím poněkud zaostává). Produkční tým tak v jednu chvíli dokončoval pokračování kultovního Top Gunu s podtitulem Maverick s Tomem Cruisem, a ve chvíli druhou začínal práce na F1. Snad nejdůležitějším prvkem preprodukce bylo shánění sponzorů a oficiálních partnerů. Očividně dopadlo zdárně, protože na výsledném produktu se podílel i britský závodník Lewis Hamilton a natáčení probíhalo se skutečnými vozy na skutečných okruzích a během skutečných závodů. Fanoušci tohoto sportu se navíc mohou bavit hledáním cameo rolí nejrůznějších osobností ze závodního průmyslu, přičemž přibližně na půl vteřiny se objeví také bratři Chris a Liam Hemsworthovi.
Tím hlavním lákadlem jsou však samotné závody – a že je o co stát. Hned od začátku film diváka srozumí s tím, že půjde o naprosto spektakulární podívanou. Již od úvodního závodu nablýskaných automobilů ozářených nočními ohňostroji nemůže být o řemeslných kvalitách pochyb. Jenže tým kameramanů svá největší esa odhalí až později. Apple ve spolupráci se Sony totiž zkonstruoval zcela nové speciální kamery vycházející z iPhone telefonů a Panavision k nim sestavil nové držáky určené pro velmi prudké otáčivé pohyby. Kamery pak měly velmi malou ohniskovou vzdálenost, což vytváří optický efekt extrémně širokého prostoru. Výsledek je takový, že divák se mnohdy skoro doslova propadá do obrazu a připadá si jako přímý účastník závodu, zvláště když kamery bývají často umístěny v bezprostřední blízkosti jezdců. Autentičnost a realističnost dosahují maximální možné míry.
Zdroj: Vertical Entertainment
Odchylky od reality
Paradoxně ale F1 využívá i takové stylistické postupy, které pocit totální realističnosti nabourávají. Výměnou za to totiž navyšují expresivitu a z dílčích (nejčastěji závodních) sekvencí činí audiovizuálně strhující záležitost. Kromě zmíněné práce s kamerou je to dynamický střih několikrát také využívající do rytmu hudby tzv. jump cut. Dále si film zaexperimentuje se split screenem, kdy na trať hledí kamera očima obou hlavních jezdců zároveň. Ale i když se takto natočený a sestříhaný sportovní přenos stává mnohem zábavnějším než ten obyčejný televizní (mimo jiné i díky příběhové zaujatosti komentátora, který funguje tak trochu jako vypravěč a věnuje se proto skoro výhradně pouze Sonnymu a Joshuovi), stále mohl snímek z délky záběrů vyždímat o něco víc a vytvořit tak nějakou naprosto dechberoucí sekvenci, jež jinak úplně přítomná není.
Co by to však bylo za akční sportovní film bez skvělé hudby? Úlohy hudebního skladatele se neujal nikdo menší než Hans Zimmer. Ten sice nepřináší žádný razantnější úkrok od své klasické tvorby jako třeba v případě Duny a místy na povrch probublává jeho osvědčená epika známá např. z filmů Christophera Nolana (Počátek, Interstellar, …), přesto Zimmerovy skladby zní svým způsobem nově. Za to vděčí zejména kombinaci orchestrální hudby s tou elektronickou a novými moderními rapovými písněmi od interpretů jako Don Toliver nebo Doja Cat, jednu píseň pro film složil i Ed Sheeran.
F1 do kina dostává i lidi, co místo na autech vyrůstali na dinosaurech nebo panenkách. Nabízí totiž známé herecké hvězdy, skvělou hudbu a hlavně neuvěřitelně pohlcující a autentický vizuál z prostředí formulových závodů. Ve výsledku zamrzí snad jen příběhová všednost a převažující sebestřednost emocí.
Recenzi pro Gaming Professors napsal Jiří Kašpárek.
