Kostnice Sedlec: rozšířené vydání patří k titulům, které na první pohled klamou tělem. V ruce držíte sice větší krabičku než u původního vydání základní hry, ale stále dost malou na to, aby připomínala kapesní hru do kabelky nebo školní tašky. Uvnitř však najdete překvapivě robustní obsah. Vydavatelství MindOK nevydalo jen obyčejný dotisk, ale rozšířené vydání, které do původní kostry přidává hned šest rozšíření a jedno malé minirozšíření navíc. Z původní minihry s osmnácti kartami se tak stává plnohodnotná malá karetní hra s vysokou variabilitou a znovuhratelností.
Příběhové zasazení zůstává stejné. Sedlecká kostnice na počátku šestnáctého století, hřbitov přeplněný po morových ranách a husitských válkách a poloslepý mnich, který se snaží uložit lebky co nejdůstojněji. Asi jako když trestanci usilují i v posmrtném životě o odpuštění a vykoupení a potřebují sousedit s alespoň jedním knězem. Atmosféra je stále lehce mrazivá, ale zároveň poutavá. Není to hra, která by si dělala legraci ze smrti, spíš ji využívá jako originální estetický rámec. Ilustrace k tomu přispívají nenásilnou stylizací, která neurazí ani citlivější hráče.
Ověřená klasika
Základní mechanismus se nezměnil. Stále stavíte svou osobní pyramidu z karet lebek a snažíte se zajistit, aby každá našla svou ideální pozici. Jedni chtějí mít pod sebou co nejvíce rolníků, jiní touží po tom, aby se karty dotýkaly kněžích nebo zůstaly v páru, tedy stejně romanticky jako v příběhu Romea a Julie. Je fascinující, jak jednoduchý systém dokáže nabídnout bohaté možnosti umisťování několika karet.
Karetní ekonomie je přitom úsporná. V ruce máte vždy nejvýše dvě karty, takže si musíte dobře rozmyslet, kdy kopat, kdy sbírat a kdy začít stavět. Limity jsou mírné, ale dostatečné na to, aby hráče držely v napětí. Pyramidy o šesti nebo devíti kartách se staví rychle, ale každá z nich působí jako malý logický rébus. Hra má správné tempo. Rychlá partie, žádné hluché okamžiky a čisté uspokojení, když se vám podaří vytvořit řadu, která ideálně splní přání jednotlivých nebožtíků.
Lebky, které vyprávějí příběh
Největší devizou Kostnice Sedlec: rozšířené vydání je obsah. Šest plnohodnotných rozšíření po šesti kartách a jednokartové mini rozšíření. Každé rozšíření zavádí nový typ lebek s vlastním bodovým systémem a novými strategiemi. Zatímco základní sada je příjemně intuitivní a čitelná, rozšířená verze otevírá dvířka k experimentování.
Hra Kostnice Sedlec fungovala už v základu velmi dobře a plnila svůj účel dokonale. Je to svižná karetní jednohubka na pět až deset minut. Nicméně osmnáct karet se okouká rychle, a tak původní studio Button Shy Games začalo nabízet za úplatu tiskové soubory k nově vznikajícím rozšířením. Výhoda byla jasná, za cenu kolem dvaceti korun si člověk pořídil kompletní PDF balíček a mohl si nové karty jednoduše vytisknout.
Zároveň tím ale narážíme na hlavní nevýhodu. Nechat si doma nebo v tiskárně vyrobit karty v takové kvalitě, aby nebylo možné rozeznat neoriginál od originálu, je pro běžného hráče poměrně nákladné. Stejný problém by měli i samotní Button Shy Games, pokud by všechna rozšíření vydávali fyzicky. Výsledná prodejní cena by totiž vyskočila příliš vysoko na to, aby měli šanci se hrou uspět.
Právě proto je skvělé, že se vydavatelství MindOK rozhodlo udělat krok navíc a společně s dotiskem základní hry přinést rovnou i šest rozšíření. To by nám fanouškům už mělo stačit – nemusíme cokoliv dalšího shánět, tisknout nebo řešit rozdílný původ karet.
Svoboda rozhodnutí a nové výzvy
Velkou výhodou je, že se pravidla s rozšířeními nijak nekomplikují. Mechanismus zůstává stejný, hráč jen přidá do hry nové typy karet a vše funguje dál jako dobře namazaný stroj. To je obrovské plus pro rodiny a příležitostné hráče. Můžete začít se základní sadou a postupně přidávat další prvky podle toho, jak náročnou výzvu chcete zažít.
Rozšíření Popravčí nutí hráče vytvářet celé skupiny trestanců, zatímco například básníci získávají body za sousedící osamělé milence. To je skvělé, když vám nechce karta s posledním milencem do páru přijít, protože právě básníci mohou situaci zachránit. Lukostřelci mě baví obzvlášť, protože většinu karet umisťuji tak, že přemýšlím nad aktuální blízkostí a dotykem karet. U lukostřelců je hlavním cílem dodat druhou kartu co nejdále od té první. Může se to vyplatit, ale nemusí, protože nikde není zaručeno, že druhou kartu seženete. Tento prvek vzdálenosti mi přijde jako svěží a zajímavý twist. Hráči, kteří rádi optimalizují body, tu najdou mnohem větší prostor pro strategii.
Dalším plusem je možnost hrát až v pěti hráčích, přičemž počet hráčů závisí na tom, kolik rozšíření do hry přidáte. Někteří odvážlivci dokonce vesele přidávají rozšíření i při původním počtu hráčů. Jak se říká, co není zakázáno, je povoleno, ale nikdo vám potom neslíbí, že hra bude i nadále plně funkční. Logicky se snižuje pravděpodobnost, že si vytáhnete kartu, kterou nutně potřebujete, ale situaci lze částečně vyřešit zvětšením základny pyramidy. Je ale třeba mít na paměti, že ani na to nebyla hra původně stavěná, a proto nelze očekávat, že vše bude fungovat dokonale.
Variabilita, která neomrzí
Kostnice Sedlec: rozšířené vydání je přístupná a zábavná hra. Ve dvou hráčích je napínavá a velmi taktická. Ve třech a více hráčích se otevírá prostor pro větší náhodnost, ale hra si stále zachovává svižný rytmus. Hráči, kteří mají rádi abstraktní logické hry typu Azul nebo Project L, zde najdou podobný typ přemýšlení v mnohem kompaktnější podobě.
Velkou výhodou je i možnost rychle odehrát několik partií za sebou a zkoušet různé kombinace rozšíření. Tady se ukazuje skutečná síla balení. Variabilita je nesrovnatelně vyšší než v původní edici a i po desítkách her se titul neomrzí.
Kostnice Sedlec: rozšířené vydání je vynikající ukázkou toho, jak lze malou kapesní hru rozšířit, aniž by přišla o své kouzlo. Hra je stále jednoduchá, rychlá a přenosná, ale nyní je také nabitější, zábavnější a strategičtější. Pokud jste hráli původní edici, je toto logický další krok. Pokud jste ji minuli, rovnou sáhněte po této verzi. Dostanete malou krabičku plnou obsahu a herních možností, které vás překvapí.
