Metroid Prime 4 Beyond je návrat, na který fanoušci čekali téměř dekádu, a je znát, že Retro Studios společně s Nintendem chtěly udělat hru, která obstojí nejen jako pokračování slavné trilogie, ale i jako moderní blockbuster pro novou generaci konzolí. Výsledek je ambiciózní, místy rozpačitý, ale v těch nejlepších chvílích naprosto fantastický. Prime 4 je hra plná kontrastů. Dokáže nadchnout atmosférou a designem úrovní, ale zároveň umí frustrovat rozhodnutími, která působí zastarale nebo zbytečně natahují herní dobu.
Příběh se rozbíhá tajemně a přesně v duchu série. Samus Aran se po nevysvětlitelné události ocitá na planetě Viewros, daleko od známého vesmíru i domovské základny Galaktické federace. Cesta zpět se rychle mění v archeologickou výpravu, během níž Samus odhaluje historii dávné civilizace Lamorn. Právě kontakt s touto rasou jí propůjčí nové psychické schopnosti, které se stanou jedním z hlavních pilířů hratelnosti. Telekineze, manipulace s prostředím a práce s energií rozšiřují tradiční arzenál známý z předchozích dílů a zapadají překvapivě přirozeně do světa Metroid Prime.
Puzzly patří k nejsilnějším stránkám hry. Většina z nich je založena na chytré kombinaci starých a nových schopností, takže se budete cítit chytře, i když si uvědomíte, že vlastně řešíte variaci na něco, co už série nabídla dříve. Přesto si Prime 4 dokáže schovat několik opravdu památných momentů, včetně jedné výrazně filmové sekvence, která patří k vrcholům celé hry. Ano, hra se drží osvědčeného scénáře, ale v kontextu návratu po tolika letech to nepůsobí jako chyba.
Souboje, bossové a rytmus hry
Soubojový systém zůstává věrný tradici. Zaměřování nepřátel, úhyby, rakety a paprsky tvoří jádro akce, které je jednoduché na pochopení a stále zábavné. Samus se ovládá skvěle, pohyb je plynulý a přechody mezi režimy jako je Morph Ball jsou rychlejší než kdy dřív. Nové elementární paprsky přidávají další vrstvu taktiky a potěší i vizuálními změnami zbroje. Nejlépe fungují souboje tehdy, když jsou dávkované a podporují průzkum. V momentech, kdy hra sklouzne k opakovaným vlnám nepřátel v úzkých koridorech, ztrácí část svého kouzla.
Boss fighty jsou naštěstí velmi povedené. Každý z nich má jasnou mechaniku, vlastní atmosféru a často vyžaduje využití čerstvě získané schopnosti. Některé souboje jsou velkolepé a připomenou, proč má série Metroid Prime tak silnou pověst.
Velkým experimentem je otevřená pouštní oblast Sol Valley, která slouží jako centrální uzel mezi jednotlivými lokacemi. Samus zde využívá motorku, jež se ovládá dobře a zapadá do příběhu, ale samotná náplň této oblasti je zklamáním. Poušť je prázdná, vizuálně nevýrazná a herně repetitivní. Sbírání zelené energie potřebné k uchování historie Lamorn působí jako umělé prodlužování herní doby. Nejde o činnost, která by byla vyloženě špatná, ale ve hře tohoto typu jednoduše nedává smysl v takovém rozsahu.
Atmosféra a technická stránka jsou předností hry
Jakmile se ale dostanete z pouště do hlavních lokací, Prime 4 znovu zazáří. Každá oblast má vlastní identitu, atmosféru i příběh vyprávěný skrze prostředí. Design úrovní připomíná obří dungeony, kde postupujete, získáte klíčové vylepšení, porazíte bosse a posunete se dál. Struktura je lineárnější než u prvního Prime, ale výměnou za to hra nabízí silnější tempo a jasnější dramaturgii. Fanoušci Zeldy zde najdou překvapivě mnoho společných prvků.
Audiovizuální zpracování patří k absolutní špičce. Metroid Prime 4 je bez debat jednou z nejhezčích her, jaké kdy Nintendo vydalo. Práce se světlem, architekturou a barvami je dechberoucí, hudba kombinuje elektroniku s orchestrálními motivy a ikonické efekty na Samusině hledí se vracejí v plné parádě. Technická stránka je navíc velmi silná jak na nové konzoli, tak i na původním Switchi, kde hra běží překvapivě stabilně.
Novinkou jsou také společníci z řad Galaktické federace, kteří Samus občas doprovázejí. Jejich přítomnost je dvojsečná. Na jednu stranu přinášejí lidský rozměr a několik povedených filmových scén, na druhou stranu často narušují pocit samoty, který je pro Metroid tak zásadní. Dialogy občas sklouzávají ke klišé a přílišná nápověda ubírá na pocitu objevování. Naštěstí hra dobře ví, kdy vás nechat úplně samotné, a tyto pasáže patří k nejsilnějším.
Zklamáním je menší role Syluxe, který působí spíše jako povinná položka než plnohodnotný antagonista. Příběh se více soustředí na civilizaci Lamorn, což je zajímavé, ale úplně to nenahrazuje pocit, že hlavní hrozba zůstala nevyužitá.
Verdikt je nakonec jasný. Metroid Prime 4 Beyond není dokonalý návrat, ale je to návrat důstojný. Je to hra, která klopýtne v otevřeném světě a v práci s vedlejšími postavami, ale když se soustředí na to, co umí nejlépe, tedy atmosférický průzkum, chytré hádanky a silný audiovizuální zážitek, připomene, proč je série Metroid Prime tak výjimečná. Pro fanoušky jde o povinnost, pro nováčky o překvapivě přístupný vstupní bod a pro Nintendo o jasný důkaz, že i po letech dokáže doručit hru světové úrovně.
