Párty hra Kdovíkdo – podivuhodné asociace

Sdílet
Sdílet
Sdílet

Uhodnout známou osobnost podle určitých nápověd vždy není tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát. Obzvláště tehdy, rozhodne-li se vám to někdo maličkato opepřit a ztížit. Seznamte se s Ondřejem Poštulkou, community manažerem ve společnosti Albi a mimo jiné také autorem párty hry Kdovíkdo, u které se některé známé osobnosti budou otáčet v hrobě z toho, jakou asociaci jim přiřadíte… a pokud vás ještě nechodí strašit, určitě alespoň začnou pořádně škytat.

Kdo dřív přijde, ten dřív mele

Kdovíkdo je svižná párty hra pro tři až šest hráčů, jejíž jedna partie sestávající ze tří kol zabere přibližně půl hodiny, během které prověří vaše reflexy, bystré přemýšlení, dravost a nápaditost. V balení najdete jednu hrací desku, šest žetonů postav označených číslem, třicet šest žetonů hráče v šesti barevných sadách, čtyřicet bodovacích žetonů různých hodnot a nakonec hromadu karet. Padesát oboustranných karet postav doplní sto dvacet taktéž oboustranných karet nápověd. Nápovědy jsou dvojího charakteru, přičemž vy sami si budete moct vybrat, která se vám bude více hodit – obrázek, či slovní asociace. Mezi postavami, které budete hádat, se nachází sto jmen nejen historických a současných, ale také těch fiktivních z filmů či knih. Je vám jistě nadmíru jasné, že bez znalosti alespoň základních rysů jednotlivých osobností se neobejdete, proto je Kdovíkdo vhodnou párty hrou pro hráče od dvanácti let.

Kdovíkdo na herní trh nepřináší kdejakou převratnou novinku, což ovšem neznamená, že nemá své osobité kouzlo. Hádání identit známých osobností i fiktivních postav je vděčným tématem již několika deskových a karetních her. Přidanou hodnotou Kdovíkdo je, dalo by se říct, příběh, který si vytváří každý hráč sám poté, co se s ostatními popere o nápovědy. Hlavním principem celé hry je tedy dle indicií uhodnout postavy svých spoluhráčů a sám být uhodnut. Nejzábavnější částí hratelnosti je výběr nápověd, ale ne tak ledajaký. Karty s nápovědami do hry přicházejí zcela náhodně a všichni hráči si z nich vybírají najednou. Musíte tedy volit to menší zlo a vystartovat po dané kartě co nejdříve, protože je velice pravděpodobné, že si na tu samou brousí zuby ještě někdo další.

Hodný, nebo zlý policajt?

Před zahájením hry je nutné provést pár příprav. Každý hráč si vezme sadu barevných žetonů s čísly jedna až šest. Doprostřed herní plochy rozložte hrací desku a na vyznačená místa položte náhodných šest karet postav (pokud některou z nich neznáte, vyměňte ji za jinou). Kousek vedle si připravte bodovací žetony, žetony postav a zamíchaný balíček nápověd. Nyní žetony postav obraťte tak, aby nebyla vidět jejich čísla, a promíchejte je. Každý hráč si vezme jeden tak, aby nikdo kromě něj neviděl dané číslo. Toto číslo bude udávat, kterou postavu z hrací desky bude ostatním napovídat. Pokud nehrajete v plném počtu šesti hráčů, zbylé žetony postav dejte stranou, ale neotáčejte je. Budou vám tak hru maličko komplikovat, protože nebudete přesně vědět, které postavy si nikdo nevylosoval.

Nyní přichází čas na výběr nápověd. Z objemného balíčku vezměte tolik karet nápověd, kolik je hráčů, + 3. Hrajete-li v šesti, vyložte doprostřed stolu devět karet. Hrajete-li ve třech, vyložte šest karet. Všichni si nápovědy dobře prohlédněte a připravte si své hbité prstíky. Už nyní se můžete rozhodnout, zda vyberete tu nejvhodnější indicii, nebo naopak své spoluhráče zkusíte zlehka tahat za nos. Pravidla vyloženě nezakazují zvolit si krapítek škodolibější cestu, pokud se vyloženě neženete za vítězstvím. Hráč, který jako poslední potkal slavnou osobnost, zvolá KDO-VÍ-KDO, přičemž na druhé „KDO“ se všichni co nejrychleji chopí svých vysněných nápověd. Zvolit si můžete pouze jednu kartu, která se k vaší postavě hodí nejvíce, a jakmile se jí jednou dotknete, nemůžete ji vyměnit. Podle přísloví „kdo dřív přijde, ten dřív mele“ kartu získá ten hráč, který se jí dotkl jako první. Zbylé nápovědy, které si nikdo nevybral, dejte stranou a celý proces zopakujte ještě dvakrát, abyste na konci této fáze měl každý před sebou celkem tři karty s nápovědami.

Hádej, hádej, hadači

Přišel čas na hádání. Hráči se chopí svých barevných žetonů s čísly, prohlédnou si nápovědy spoluhráčů a přiřadí k nim žeton podle čísla, které si myslí, že odpovídá postavě dle hrací desky (číslem dolů). Jakmile všichni rozhodí své žetony, začíná vyhodnocení. Hráči ještě před odtajněním své osobnosti mohou vést s ostatními diskuzi ohledně jejich tipů, což rozhodně doporučuji udělat. Při odtajnění – otočení žetonu postavy a otočení barevných žetonů hráče – zjistíte, kolik hráčů se vám s pomocí svých trefně vybraných indicií podařilo navést na správnou postavu. Dostanete vždy jeden vítězný bod za každého, kdo postavu uhodl, a to samé platí pro ty, jejichž tip byl správný.

Po vyhodnocení všech postav a rozdání bodů končí jedno herní kolo. Použité karty postav odložte stranou, karty nápověd znovu řádně zamíchejte, vezměte si zpět své kulaté barevné žetony a připravte si novou sadu šesti osobností. Kdovíkdo se hraje na celkem tři kola. Komu se během nich podaří získat největší počet bodů, stává se vítězem a v případě remízy se o vítězství hráči podělí.

Dobrého pomálu, ale ne až tak moc

Upřímně musím říct, že Kdovíkdo je příjemná hra na rodinné večery, ale daleko zábavnější mi přišla ve chvíli, kdy nás ke stolu usedlo méně než šest hráčů. Nechápejte mě zle, i tak je hra stále zábavná, ale tím, jak každý hráč napovídá jednu ze šesti postav, přicházíte o ten ztěžující prvek, protože jsou všechny osobnosti rozebrány, a vám tedy stačí podle nápověd uhodnout alespoň většinu a zbytek můžete tipnout. Pokud se vás však u hry sejde minimální počet, tedy tři, přišlo nám, že pouhá tři herní kola jsou poměrně málo. Během nich se vám totiž nepodaří nastřádat zrovna moc bodů a hra odsýpá o to rychleji, proto by pro menší počet hráčů měla pravidla upravit tento nepoměr.

Hra Kdovíkdo nás velice chytla a strávili jsme u ní déle, než bychom sami očekávali. Bohužel, k našemu překvapení, nám poměrně rychle došly karty postav. Pokud jich během jedné partie musíte použít osmnáct (třikrát šest), nebude to trvat dlouho a všech sto osobností se vám na herní desce protočí, aniž byste mrkli. Je škoda, že těchto karet není klidně dvojnásobné množství, protože by to hře vůbec nijak neškodilo, ba naopak.

Náhoda řídí váš osud

Co však musím hodnotit jako velké plus, je samotný nápad se soupeřením o nápovědy. Tyto karty, jak jsem již zmiňovala výše, jsou buďto obrázkové, nebo obsahují jedno slovo. Samozřejmě se se spoluhráči můžete domluvit, že budete používat pouze jeden typ, ale tím byste přišli o větší zábavu. Právě kombinace slov a obrázků je ideální směsicí náhody, protože právě ta určuje pravděpodobnost úspěchu. Někdy mezi nápovědami spatříte naprosto ideální indicii k vaší postavě, ale poté vám ji sebere spoluhráč a vy si rychle musíte najít vhodnou alternativu. Často se také stane, že ani jedna karta nebude k vaší osobnosti přímo sedět, ale vy si stejně musíte nějakou vybrat. O to zábavnější je po odhalení konfrontovat ostatní hráče, aby vám vysvětlili jejich myšlenkové pohnutky při výběru nápověd, když jejich osobnost nikdo nedokázal uhodnout. Každý totiž máme zcela jedinečný pohled na dané asociace a jejich výklad je mnohdy k popukání.

Kdovíkdo se nám rozhodně vryla do paměti a v budoucnu se k ní určitě vrátíme. Design hry je vcelku minimalistický a k její náplni padne jako ulitý. Obrázky nápověd jsou taktéž vyvedené a jediné, co mi na závěr mírně kazí celkový dojem, je absence nějakých balíčků či pytlíčků na žetony, kterých je zde relativně dost. Před začátkem si nechcete zahrát na Popelku a třídit je z jedné velké hromady.

GP uvozovky

Kdovíkdo se nebojí kombinovat rychlost, lehké náznaky taktického uvažování, předvídavost, štěstí a hlavně náhodu. Díky chytlavému souboji o nápovědy se ve vás probudí zdravá soutěživost a otestujete své schopnosti umět vařit z vody a improvizovat. Nejlepší na celé hře je po skončení partie pořádně vyzpovídat své spoluhráče a vyloudit z nich vysvětlení, jak si proboha mohli myslet, že si blesky a padající kometu spojíte s Xenou.

Klady

myšlenkové pochody ostatních hráčů (každý má své jedinečné asociace a jejich výklad)
rychle pochopitelná pravidla
náhoda určuje pravděpodobnost úspěchu
funkční design

Zápory

pro méně hráčů jsou tři kola málo
karet postav by mohlo být více
balení neobsahuje žádné sáčky/pytlíky na žetony
0

Doporučujeme

Sdílet na Facebooku
Sdílet na Twitteru
Sdílet na LinkedIn