Resident Evil Village: Gold Edition – řekněte sbohem rodině Wintersových

Sdílet
Sdílet
Sdílet

Řekl bych, že jednou za čas přijde na každého hráče trošku masochistické období, kdy chce cítit strach. Já toto nutkání měl od roku 2005 a svého prvního traumatu z F.E.A.R. 1 pouze párkrát. Když jsem ale zjistil, že Resident Evil Village není tak hororový jako předchozí díly série, nebylo nad čím přemýšlet. Už osmý díl této série je navíc obohacen o balíček Winter´s Expansion, který přinesl do hry další povedenou kampaň, Shadow of Rose.

To už přece není Resident Evil, já se chci bát!

Ethan Winters se vrací a stejně jako v sedmém díle, i v Resident Evil Village bude hlavní postavou, kolem které se točí děj. Tím vám dávám jasně najevo, že příběh bude pokračovat ve stejném duchu, v jakém se nesl Resident Evil 7. Jen přichází jedna oficiální změna, ve hře není tolik stealthu, kolik byste si mohli přát, protože ji lzeprojít kompletně bez něj.
Ethan Winters je strojem na zabíjení a ničím jiným. Spousta akčních scén, ve kterých popravuje jednoho nepřítele za druhým, zůstala primem a mně osobně to vůbec nevadí. Bohužel, akce dostala prostor před hororovými prvky, které jsou nyní umírněnější a kromě několika míst jsou upozaděny pouze na jekot, řvaní a vytí. Tím nechci říct, že to není děsivé, jenom to není děsivé tolik, jak si fanoušci starších dílů mohou pamatovat.
Přesto je tu kvalitní příběh, který i přes jeho nedostatky bude bavit každého. Ethan Winters, Lady Dimitrescu, Donna Beneviento a Angie, Salvatore Moreau, Karl Heisenberg nebo matka Miranda jsou zajímavé postavy, bohužel nejsou vůbec pořádně představené. Kdyby Lady Dimitrescu nebyla viditelná snad na každém kusu merche kolem hry, zapadne v tuctovosti jako vykrádačka Drakulovy milenky. Strávíte s ní však nejvíc času z celé hry, i když ne toho nejlepšího, a i proto je nejznámější postavou.
Zbytek postav je poté úplně nedořešený. Donna Beneviento a Salvatore Moreau jsou jako líná výztuž, protože tvůrci věděli, že musí udělat více postav, ale nevěděli, co s nimi mají dělat. Jejich herní pasáže jsou šeredně krátké a u Moreaua si přejete hrát cokoliv jiného. Karl Heisenberg je jiný příběh. Dostal prostoru tak akorát, pochopíte jeho pohnutky i jeho cíle. Oproti všem ostatním ale dělá ta nejhloupější rozhodnutí, jaká jsem kdy viděl.

Pokud si nedáte nejtěžší obtížnost, čeká vás jednoduchý průběh

Tvůrci Resident Evil Village nedomysleli celý survival prvek. Ve hře je dostatek materiálů, které nikdy nedochází, a tím nikdy myslím nikdy. Kdyby vám náhodou skutečně začala ubývat munice nebo léky, všechno si vyrobíte, a pokud ani to nechcete, stále si je můžete koupit v přítomném obchodě, který cestuje všude s vámi. To je jedna z těch děsivějších částí hry.
Doslova všude se něco povaluje, ať už se jedná o střelný prach a šrot na munici, nebo lahvičky s chemikáliemi a bylinkami na výrobu léčivých produktů. Nemusíte vůbec řešit, zda chcete svého nepřítele, který na vás právě běží, bodat nožem, co vypadá jako příborák. Zastřelte ho, munice vždycky bude. Jestliže tedy čekáte, že se na úrovni Casual zapotíte, nestane se to. Momenty jako „Jsem tak v háji, že se budu muset bít holýma rukama o přežití“ nenastanou, bohužel. To přijde až na nejtěžší obtížnosti, a ani ta není žádným hardcore počinem. Survival prvek skoro úplně vymizel.
Hru zachraňují logické hádanky. Hledání klíčů, částí sošek nebo elektronických součástek je něco, čím si mě Resident Evil Village získal. Hádanky nejsou tak těžké, abyste věšeli hlavu, ale ani tak lehké, abyste se nad nimi nemuseli vůbec zamyslet. Tvůrcům se povedla vystihnout zlatou střední cestu a nemusíte se bát hloupého bloudění, protože vám něco nedochází.

Nejste totiž v otevřeném světě

Hře velice prospívá uzavřený svět – v Resident Evil Village se snaží působit, že je otevřený, ale není. Vy se sice můžete vracet do prozkoumaných destinací, hledat další poklady a syslit si peníze, ale vše v omezeném prostoru, který jednou dojde. Stejně tak dochází zvířata, která můžete lovit, a to od velkých divokých kozlů až po ryby (normální ryby, bohužel).
Lokace jsou sice perfektně graficky připravené a každá z nich odpovídá hlavnímu záporákovi dané části, ale jsou také velmi nevyvážené. Kupříkladu zámek Lady Dimitrescu je neuvěřitelně obrovský a strávíte v něm zhruba dvě pětiny celé hry a zároveň je majestátní jako samotná zámecká paní. Zato dům rodiny Beneviento, pokud máte logické myšlení, je záležitostí maximálně jedné hodiny a možná ani to ne, protože je nejen zcuknutý na pouhých pár místností, ale odpovídá i velikosti malé panenky Angie jako bosse. Mimochodem, hromada panenek viditelných v domě Beneviento je easter egg na Resident Evil 4, kdy byl Leon napaden právě panenkami.
Ostatní herní lokace jsou sice také propracované, ale z hororového hlediska za moc nestojí. Heisenbergova továrna je v každém otevřenějším pohledu obrovská a snaží se ukázat, že těla mrtvol zavěšená na běžícím pásu jsou děsivá – bohužel, nehýbají se, takže je to jen něco, nad čím pokrčíte rameny a běžíte dál, protože víte, že vám od nich nebezpečí nehrozí. Bažiny doktora Moreaua jsou na tom podobně, nepřítel je tam jen jeden, a to obří ryba, která připomíná tu se světýlkem z Hledá se Nemo. Nic pořádně děsivého, ačkoliv snaha tam je – když má někdo ichtyofobii, bude se bát, jinak, jak jsem jsem psal výše, výztuž.
Rovnou ale řeknu, že právě dům Beneviento mi přišel z celé hry nejděsivější, a to z jednoho prostého důvodu. Hororu všeobecně prospívá vyvolat u diváka klaustrofobii a pocity úzkosti. Ze všech lokací se to daří jen tomuto místu, zbytek je příliš otevřený a je to celé hře ke škodě. Na stranu druhou, pokud jste hledači easter eggů, najdete v každé lokaci aspoň jeden, takže se nebojte zkoumat i věci, které vám nedávají smysl.
Na obtížnost Casual ve hře strávíte jen necelých deset hodin, což je na dnešní dobu velice málo. Jasně, když budete dělat všechny vedlejší činnosti, času můžete nasbírat více, tedy pokud budete chtít hru dohrát na 100 %. Bohužel vzniká otázka proč, když to není potřeba.

Resident Evil Village nabídla slušný zbraňový arzenál a monstra

Pistole, brokovnice, magnum, granátomet a puška. Do toho je tu samozřejmě extra obchod, který se odemyká po prvním dohrání a můžete si v něm koupit vylepšení, po nichž každý touží, od nekonečné munice po bonusové zbraně. Výhodou je, že AI nabízí i automatické zaměřování, pokud nejste zrovna ostrostřelci – tedy kromě pušky, tím hledím nemůžete minout, ani kdybyste chtěli.
To samé jsou monstra. Ve hře narazíte hned na několik druhů, a pokud se oprostíte od toho, že některá vypadají jako kopie ze známého filmu Underworld, jsou velice dobře udělaná. Animace a jejich zvuky jsou fantastické a nedá se o nich říct nic špatného. V každé lokaci narazíte na jiný druh, od přízraků po divné kyborgy. Souboje s nimi mají šťávu a úroveň. U některých musíte najít jejich slabé místo a nestačí je jen střílet do hlavy. Skvělé jsou boje s nepřáteli, které jsem odborně pojmenoval přerostlí Aslani, a k těm vám doporučuji co nejplnější kapsy nábojů.
Bohužel stále platí, že základem hraní je smyčka. V Resident Evil Village strávíte většinu času tím, že objevujete nová místa, vracíte se na stará, poté jdete na další, a aby vám něco nechybělo, opět se vrátíte ještě jednou na to prozkoumané. U open-world her bych tomuto rozuměl. Zde to ale nedává smysl, protože na obtížnost Casual ani není potřeba ony poklady sbírat. Stačí vám mít základní zbraně a občas jim v obchodě zvýšit poškození či rychlost střelby.

Technický stav trošku zlobí, hlavně po přidání pohledu ze třetí osoby

Co mi vadí, je stále nedořešený technický stav hry. Během cutscén se mi občas stalo, že se objevil nějaký ten zásek. To by ještě nevadilo, jenomže postavy pokračují ve svém dialogu, zatímco vám se zpozdí obraz. Naštěstí, pokud zvuk pokračuje a obraz stojí, stačí zapnout titulky, ty hned po odseknutí obrazu spolupracují s děním, takže když nic neslyšíte, alespoň si to přečtete. Dodám ale, že se tento problém děje pouze během cutscén, nikoliv během hraní, to je plynulá záležitost.
Velkým bonusem, který přineslo nejnovější rozšíření, je pohled ze třetí osoby. To je něco, co jsem velice ocenil. Sice jde během hlavního příběhu vidět, že Ethan Winters na tento herní pohled nebyl připraven, ale ono to nevadí. Podle mého, pohled ze třetí osoby snižuje úroveň děsivosti celé hry, protože vidíte postavu před sebou. Není to rozhodně špatně, ale jde vidět, že hra na to nebyla dělána, především u míření, kdy si prakticky sami blokujete prostor pro střelu. Jasně, vystřelíte, ale při pohybu některých nepřátel často do prázdna. Hru však vždy můžete přepnout zpět na pohled z první osoby.
Tvůrcům se také podařilo vytvořit unikátní atmosféru depresivního Rumunska. Ve hře to sice není nikde přiznané, ale kdo vidí z dálky zámek Lady Dimitrescu, hned si vybaví scénu z filmového Van Helsinga. Onen bordel, chaos, všechno rozbourané a rozpadlé s pobíhajícími slepicemi a zahradními kadibudkami zase připomíná Borata, jenom v hororovém podání. Depresivní, ale perfektní.
Grafická stránka hry je velice povedená. Detaily s jakými si tvůrci vyhráli, jsou úžasné a nad některými vyobrazeními můžete skutečně pouze smeknout klobouček a zatleskat. To samé platí pro zvuky ve hře. Jekot, vytí, řvaní i dabing jsou parádní. Aspoň v tomto si Resident Evil Village udržel hororový podtext. Sice jsou k nalezení hluchá místa, kde hudba graduje a vy čekáte, že se něco stane, schováte se tak do rohu, čekáte a nic nepřijde, ale to je maličkost, která hře není na škodu.

První krok pro nefanoušky hororového žánru

Chybou i předností Resident Evil Village je postupné přibližování se publiku, které není cílovým pro žánr survival hororu. Jednoduchým důkazem je obrovský dostatek všeho výrobního materiálu či munice. Také platí, že kdyby se hra jmenovala úplně jinak, ani byste si nevšimli, že to není Resident Evil, protože to skutečně nepůsobí jako Resident Evil.
Stále je tu i zásoba obrovských klišé. Klasikou je nesmrtelný boss, který vás všude pronásleduje, nebo nepřítel s jediným slabým místem, do které stačí střílet do aleluja a ono to nějak dopadne. Zde chybí invence a pro tvrdé jádro fanoušků to musí být rána pod pás, pro nahnání nových hráčů je to ta nejpřístupnější verze ze všech.

Mercenaries jsou zpět!

Extra mód hry jsou Mercenaries, který v Resident Evil 7 chyběl. Jedná se o arkádový režim, v němž střílíte jednoho nepřítele za druhým v časovém úseku a po každé splněné části se můžete obohatit o nové zbraně nebo munici. Zajímavostí v tomto režimu jsou kapsle, ze kterých, pokud je seberete, přijdou bonusy v podobě zdraví nebo zaměřování. Sami si vyberete, který je pro vás důležitější. Jsou to především další hodiny ve světě Resident Evil Village navíc.
Winter´s Expansion přineslo do Mercenaries dvě nové lokace, Bloody River (kterou odemknete jen tak, že dohrajete všech pět úrovní s hodnocením B) a The Bloody Village (ta je dělena na tři části a v každé z nich musíte porazit jiný počet nepřátel). Především byl ale mód doplněn o tři nové postavy. Kromě Ethana Winterse, který byl do té doby jedinou možnou volbou, je tu najednou i Chris Redfield, Karl Heisenberg a Lady Dimitrescu. Každá poté má jiné výhody a bonusy.
Lady Dimitrescu má svoje drápy, může vyvolat svoje dcery nebo po nepřátelích hází nábytek. Karl Heisenberg využívá své magnetické schopnosti, s nimiž na nepřátele hází jednotlivé předměty, a Chris Redfield zase všechny může mydlit svými pěstmi. Je to jednoduchý arkádový survival, ale nepřináší vůbec nic nového a je to škoda.

Lahůdka v podobě Shadow of Rose

Nejdůležitější část celého Winter´s Expansion je rozšíření Shadow of Rose. To vyšlo rok a půl po vydání Resident Evil Village, což přinášelo jen velký důvod k obavám – je to skutečně docela dlouho. Tato část tedy bude obsahovat spoilery. V hlavní roli vystřídá Ethana Winterse jeho dcera Rosemary Wintersová. Na to, že je jeho potomek, vás budou upozorňovat snad všechny herní postavy a především její bunda, kterou nosí po svém otci. Ethan Winters byl ale dospělý, kolik let od Resident Evil Village jsme tedy v budoucnosti? Šestnáct. Jinak se ale jedná o čistě pubertální klišé, příběh z každého moderního young adult fantasy. Rose je šikanována, protože má schopnosti a všichni ji považují za zrůdu. Má tak jediný cíl, svých schopností se zbavit.
Díky nim se přenese do Megamycete, kde musí najít krystal, který by ji schopností zbavil. Během hledání ale všechny své talenty využívá a jsou skvělé. Umí střílet bílé blesky z rukou a zároveň těmi blesky umí zpomalovat nepřátele, a pokud náhodou nechce střílet všude blesky, má brokovnici, pistoli nebo granát.
Ironicky, Shadow of Rose strčí svým hororovým pojetím celé Resident Evil Village do kapsy. Rozšíření zdobí příjemné hlavolamy, ve kterých se kromě klíčů sbírají masky nebo panenky. Navazuje tím na prvotní díly, nikoliv na „modernější“ pojetí z Village. Shadow of Rose je velice kvalitní rozšiřující DLC, které epicky ukončuje ságu Wintersových.
Navíc díky Shadow of Rose do základní hry přibyl právě pohled ze třetí osoby. DLC totiž nejde hrát jiným způsobem než tímto. Pohled z první osoby v něm nejde zapnout a vy celou dobu koukáte na Rose, jak běhá tam i zpátky. Oproti Village jde ale vidět, že tvůrci s pohledem třetí osoby u datadisku počítali, Rose si nepřekáží ve výhledu. Jinak se ale jedná o udržení nastavené laťky v podání Village, jak z grafického, tak zvukového hlediska. Což je trošku škoda, protože je to, opět připomínám, rok a půl od vydání hlavní hry.
GP uvozovky

Resident Evil Village: Gold Edition je kvalitní hrou, kterou dolů sráží nedostatky v podobě menších technických bugů v cutscénách, hrozně zdlouhavé smyčky a nevyváženosti mezi jednotlivými herními pasážemi. Rozšíření ale hodně pomohlo hlavní kampani, do níž přidalo pohled ze třetí osoby, který hodnotím i přes menší nedostatky kladně. Shadow of Rose je poté obrovskou lahůdkou, která jenom doplní příběh Resident Evil Village a alespoň trošku uvolní naštvané zapřísáhlé fanoušky celé série. Ústup prvků survival hororu je sice stále znatelný, ale přesto se jedná o hororovou hru, již zdobí neuvěřitelně kvalitní grafika a parádní zvukový podkres. Osobně bych ocenil i více prostoru pro záporáky, ale to už je něco, co se dá odpustit, stejně jako to, že kdyby se hra jmenovala jinak, vůbec nic se nestane.

Klady

perfektní grafika
úžasná hudba
zajímavé postavy
skvěle ztvárnění nepřátelé
rozmanitost některých lokací
rozšíření v podobě Shadow of Rose
uzavření ságy rodiny Wintersů
méně, ale stále dost hororových prvků
logické hádanky
mód Mercenaries

Zápory

menší technické nedostatky v cutscénách
nevyváženost jednotlivých lokací
málo prostoru pro záporáky
ústup hororových prvků
0

Doporučujeme

Sdílet na Facebooku
Sdílet na Twitteru
Sdílet na LinkedIn