Když se na pultech knihkupectví objeví zbrusu nová fantasy sága, jako zarytý milovník tohoto žánru mám vždycky tendenci zbystřit a doufat v další literární klenot. Kniha Stvrzeno stříbrem od nakladatelství Host, otevírající sérii Poslední odkaz od Jamese Logana, slibovala přesně ten typ temnějšího, intrikami protkaného příběhu, který mě obvykle dokáže spolehlivě přikovat do křesla. Musím ale přiznat hned v úvodu, že na jedné straně tu máme fascinující atmosféru a charismatické postavy, na straně druhé se ale jedná o text, který působí podivně nedomyšleně a místy až chaoticky. Stvrzeno stříbrem je kniha plná ambicí, která se snaží rozehrát obrovskou partii a bohužel při tom zapomíná na základní pravidla vyprávění i logiky, ale to vše vám vysvětlím níže.
Autor:
Autor obálky:
Vydavatel:
Svět:
Překlad:
Počet stran:
Rozměr:
Váha
Tisk:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
EAN:
Vydání:
James Logan
Jeff Brown
Nakladatelství Host
Poslední odkaz
Dana Krejčová
543
136 x 206 x 48
544 g
černobílý
brožovaná
únor 2026
978-80-275-2783-0
9788027527830
první
Zdroj? Nakladatelství Host
Lukan Gardova, charismatický opilec s nepochopitelným traumatem
Tím nejlepším, co kniha nabízí, je její hlavní hrdina. Lukan Gardova je ukázkový zkrachovalec, notorický karbaník a milovník lahve, kterého pro ostudný souboj vyrazili z prestižní Akademie, a on tak navždy pošpinil jméno svého vznešeného rodu. Jeho ironický, sarkastický pohled na svět mě neskutečně bavil a táhl celou knihu kupředu i v momentech, kdy děj drhl. Co mi ale u této postavy vyloženě trhá žíly a způsobuje čtenářské vrásky, je jeho vnitřní nastavení. Lukan žije v brutálním, nekompromisním světě, který je doslova přeplněný nájemnými vrahy, pochybnými nevěstinci a nebezpečným hazardem, kde lidský život nemá valnou cenu. Přesto tento hrdina trpí hlubokým, svazujícím traumatem z jedné jediné vraždy, kterou spáchal během inkriminovaného souboje na škole? Ale no tak, to je hrozně umělé.
Navíc samotná premisa knihy zní jako klasická, úderná detektivka ve fantasy hávu. Lukanovi za velmi podivných a temných okolností zavraždí otce, což dává našemu zlomenému hrdinovi nový impuls k životu: musí zjistit, kdo za tímto činem stojí a proč k němu došlo. Očekával jsem tedy hutné pátrání, výslechy a skládání střípků. Realita je ale taková, že drtivá většina prvního dílu se točí kolem řešení úplně všeho myslitelného, jen ne odhalení otcova vraha. Lukan se nechá neustále strhávat na vedlejší koleje, řeší problémy cizích lidí a hlavní zápletka leží ladem někde v prachu ulice. Chápu, že autor potřeboval vybudovat svět a nějak tu knihu objemově rozplácnout, ale ignorovat primární hnací motor hlavního hrdiny na úkor odboček, které mu můžou nebo nemusí pomoct, je zkrátka scenáristická chyba.
Lukanovo pátrání (nebo spíše nepátrání) ho naštěstí hned na začátku zavede do Safrony, bájného města pohádkově bohatých kupců, kde má úplně všechno, včetně pravdy a lidského života, svou pevnou cenu. Safrona jako lokace funguje dobře, má svou špinavou atmosféru a tajemná zákoutí. Co mi ale stále vrtá hlavou, je celkový koncept autorova worldbuildingu. Kniha do vás celou dobu pumpuje pravidla tohoto města, politiku zdejších frakcí a spletité reálie, aby pak způsob, jakým první díl vyvrcholí a skončí, udělal z této snahy jen poloviční úspěch.
Zdroj? Nakladatelství Host
Stvrzeno stříbrem otevírá i svět plný magie
Fantasy bez magie by nebyla fantasy, ale James Logan s ní zachází způsobem, který ve mně vyvolával spíše zmatené úsměvy. Magie je ve světě Posledního odkazu sice vysvětlená a teoreticky dává smysl, ale její praktické fungování je hodně zvláštní. Autor se vám snaží namluvit, že mágové jsou neuvěřitelně vzácní, že se s tímto darem nerodí skoro nikdo, a magie by tak měla být raritou obestřenou tajemstvím. V přímém rozporu s tímto tvrzením na ni ale v knize narážíte poměrně často. Kořenářsky řečeno, je to šafrán, ale jako v Indii.
Když píšete také víceméně detektivně laděnou fantasy, zvraty jsou žádoucí a nutné pro udržení čtenářovy pozornosti. Logan to ale s jejich množstvím přepískl do takové míry, že se z nich stává spíše otravná rutina. Není to tím, že by byly ty zvraty samy o sobě vyloženě špatně napsané nebo nelogické, problém tkví v jejich masivní frekvenci. Autor na vás sype jedno šokující odhalení za druhým v takovém tempu, že vaše schopnost být překvapeni brzy zcela otupí.
Navíc s přemírou zvratů a nebezpečných situací se přímo pojí další obrovský neduh této knihy, a to sice způsob, jakým se z nich naši hrdinové dostávají. Lukan a jeho společníci se neustále ocitají v situacích, ze kterých by reálně neměli skoro žádnou šanci vyváznout. Jak tyto horké chvilky vyřeší? Valnou většinu z nich bohužel pořeší naprosto obrovská, astronomická vlna čirého štěstí, která hlavní trojici (Lukan, Flea, Ashra) neustále provází. Místo toho, aby hrdinové používali svůj důvtip, schopnosti nebo předchozí přípravu, zasáhne ruka osudu a všechno zázračně dobře dopadne. Tento okatý „plot armor“ neskutečně sráží pocit nebezpečí na bod mrazu.
Zdroj? Nakladatelství Host
Zapomněl jsem zmínit vedlejší postavy, že?
Když už jsme nakousli Lukanovy společníky, musíme se zastavit u postavy jménem Flea. V kontextu děje se jedná o jedenáctiletou holku, která se vcelku rychle a nečekaně stává Lukanovou pravou rukou a oporou. Na papíře to zní jako klasický, fungující archetyp ostrého dítěte z ulice, ale v Loganově podání je to čiré fiasko. Flea se totiž ve všech dialozích a situacích chová, uvažuje a reaguje jako naprosto plnohodnotný, cynický dospělý člověk s dětskou naivitou. Dle mého divné. Ashra je naopak super, ale o té vám více neřeknu, protože bych vám až moc spoileroval. Nicméně jako trojlístek pak hrdinové velice dobře fungují.
Stvrzeno stříbrem je přesně tím typem fantasy debutu, který se rozevírá do nevídané šíře, ale je toho v něm zkrátka nacpáno příliš mnoho a většinou nedomyšleně. Od ignorování hlavní dějové linky (respektive hlavní premisy, tedy najít vraha), přes podivná pravidla magie až po charaktery a přívaly neopodstatněných zásahů štěstí. Přesto všechno ale musím přiznat, že díky cynickému Lukanovi a skvělé Ashře mě čtení svým zvráceným způsobem bavilo. Je to rozehraná, lehce rozbitá partie, která ve vás ale i přes všechny výtky dokáže vzbudit zvědavost, jak to celé dopadne. Na druhý díl se tak vlastně těším...
