Průzkumnice Emily nemohla tušit, co ji čeká, když se vydala hledat bájný Osirisův chrám. Stala se obětí kletby, která ji proměnila v bytost podobnou kočce a musí teď čelit mnohým nebezpečným nástrahám. Taková je premisa The Book of Aaru, izometrického roguelite RPG z dílny české společnosti Amenti Studio. Zasazení je inspirované starověkým Egyptem doplněným prvky sci-fi. Odpovídají tomu prostředí chrámu, relikvie nebo design monster, se kterými se hráč musí vypořádat. Nakonec i skutečnost, že hlavní hrdinka nese podobu kočky, bytosti, kterou Egypťané považovali za posvátnou, má svou symboliku.Je zde patrný odkaz žánrových klasik, jako jsou Diablo, Hades nebo Curse of the Dead Gods. Na rozdíl od Diabla si však nevolíme z většího počtu hrdinů obdařených různými schopnostmi – Emily je jen jedna a nic nedostane zadarmo. Musí začít hezky od píky a své bojové umění zdokonalovat postupně. Způsobů, jakými tak učinit, se nabízí mnoho, ať už v dungeonech nebo v bezpečném prostředí bašty, kam se Emily po každém průchodu vrací.
Zdroj: Steam
Nebezpečí číhá za každým rohem
Každý dungeon se skládá z několika pater a finální bitvy s bossem. Dostat se k němu ovšem není snadné, cesta je plná jak rozličných monster, tak pastí, které je třeba bedlivě sledovat a dobře si načasovat každý krok. Výbušné barely, lasery nebo bodáky vystřelující ze země ale mohou pro hráče představovat jak hrozbu, tak příležitost. Pokud se pasti aktivují ve správnou chvíli, mohou totiž ublížit i nepříteli, čehož lze využít.
Primárním způsobem, jak se s monstry vypořádat, však zůstávají zbraně. Ty má Emily k dispozici tři (tyč, dýka se šakramem, lebka se štítem), a přestože se některými efekty liší a po zdokonalení mohou získat nové vlastnosti, způsob útoku je pro všechny víceméně stejný. Vždy je možné útočit na blízko i na dálku a při správné posloupnosti slabých a silných útoků dojde k provedení komba.
Crafting s Emily
Zabíjením nepřátel a ničením prostředí chrámu se automaticky získávají materiály, za které se dají nakoupit různé druhy vylepšení. Většina z nich je dočasná a platná pouze pro daný průchod dungeonem, jako například glyfy, amulety, vybavení nebo zvyšování úrovně dovedností. Glyfy a vybavení je možné v inventáři propojovat a, jsou-li umístěny na vhodné místo, dosáhnout tak jejich vyšší účinnosti. Amulety představují krátkodobé berličky, které například mohou vyléčit menší počet životů nebo dočasně zvýšit poškození. Získávání materiálů mlácením do všemožných okolních lamp, uren a dalších předmětů není dle mého názoru nejvhodnější systém; obcházení místností a ničení všeho kolem člověka rychle omrzí (nebo alespoň mě omrzelo).
Dovednosti, do nichž můžete investovat ukořistěné broučí krovky, se nabízejí tři – síla, vitalita a ohýbání času. První dvě snad není potřeba vysvětlovat, ale mechanika ohýbání času už je zajímavější, ač ne nijak složitá. Jde o prosté zpomalení času, které pomůže jak při boji, tak při unikání pastem, kterých je v některých oblastech doopravdy požehnaně.
Když už je řeč o požehnání – materiály je možné si požehnat u oltářů, aby zůstaly dostupnými i po Emilyině smrti a následném návratu do prostředí bašty. Zde se projevuje roguelite element hry. Sbírání schémat roztroušených napříč dungeony otevírá možnosti vyrábět nová vylepšení, zpřístupňovat nové oblasti nebo například zdokonalovat zbraně. Je také možné vytvářet klíče k portálům vedoucím do malých alternativních dimenzí, které se Emily zpřístupní mimo souboj a kde se může vyléčit nebo posbírat více potřebných materiálů.
Pokud by si hráč nebyl jistý nějakým aspektem hry, nebo si potřeboval zopakovat jak funguje ovládání, je vždy možné se vrátit do tutoriálové oblasti nebo nahlédnout do kodexu, který obsahuje i detaily o historii herního světa nebo NPC. Co se postav týče, nečekejte žádné zdlouhavé rozhovory a příběhové scény, strážci bašty kdovíjak sdílní nejsou. Je možné s nimi interagovat, ale tyto interakce se obvykle skládají z nějaké gameplayové rady nebo krátké poznámky týkající se chrámového loru.
Chybička se vloudila?
Nutno zmínit skutečnost, že verze hry, která se ke mně dostala, ještě není stoprocentně finální a tvůrci na ní ještě budou provádět úpravy. Je tedy možné (a já v to doufám), že má následující výtka nebude v době oficiálního vydání hry zcela platná.
Všechno má svoje mouchy – nebo v tomto případě možná spíš posvátné brouky – a The Book of Aaru není výjimkou. Vyskytly se problémy například s portálem, kterým se nelze vrátit zpět do hlavní herní dimenze, nereagujícím tlačítkem na použití již vyrobených amuletů, nefunkčními schématy nebo černou obrazovka při craftingu. Dalším detailem je nedodělaný český překlad, takže množství textů zůstává v angličtině.
Vezmeme-li v úvahu, že hovoříme o prvním řádném počinu malé skupinky českých developerů, je potřeba jim projevit uznání. Navzdory velmi nízkým hardwarovým nárokům je grafická stránka hry pěkně provedená a společně s hudbou protkanou egyptskými melodiemi a elektronickými prvky dobře utváří atmosféru.
The Book of Aaru je zábavné RPG. Monstra a pasti jsou hezky vymyšlené, ale jednoduchost soubojového systému může časem působit trochu repetitivně. Způsob zisku materiálů mě nepřesvědčil, ale možnosti postupného rozvoje postavy a craftingu různých nových vylepšení jsou vymyšleny dobře. Ve zkratce, Amenti Studio se za své dílo nemusí stydět. Nejedná se o žádnou revoluční hru, spíše o následování odkazu klasických izometrických RPG, které se ale povedlo. Jste-li příznivci žánru, kteří jsou navíc nakloněni starému Egyptu, můžete u The Book of Aaru strávit řadu příjemných hodin.“
