Underground: Revoluce – recenze

Sdílet
Sdílet
Sdílet

Jeho revírem je Underground, jeho tempo je vražedné, jeho protivníky jsou překupníci kradených vznášedel, vrahové a vyděrači. Petr Vachten z Bezpečnosti pracuje ve dne v noci. Jeho úkolem je chránit digitální čarodějky… tedy ještě donedávna bylo. Praha City je zpátky, baby, a náš neohrožený hrdina s komplexem Chucka Norrise jak by smet! František Kotleta si řekl, že po těch všech strastech, zlomeninách, zhmožděních a střelných zraněních toho to největší hovado Praha City přece zvládne daleko více, a tak se rozhodl jej zhuntovat s větší grácií. Underground: Revoluce rozšiřuje příběh bývalého policajta se srdcem na správném místě, prořízlým slovníkem a nervy z oceli o druhý díl z dílny nakladatelství Epocha. Digitální čarodějky, alespoň ty, kterým se podařilo přežít, toho očividně ještě nemají dost, ale budou i tentokrát zdrojem všech problémů? Dozvíte se v naší recenzi.

Autor:
Autor obálky:
Grafické úpravy:
Vydavatel:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Rok vydání:
ISBN:
Vydání:

František Kotleta
Adéla Stopka 
Lukáš Tuma
Epocha
408
černobílý
brožovaná
2021
978-80-278-0030-8
první

Zdroj: Epocha

Z bláta do louže

Underground: Revoluce už ze začátku nasazuje solidní tempo a nechává hlavního hrdinu brodit se až po pás ve sr… ve splaškách. Jen co se Petrovi Vachtenovi podaří pomocí duhové víly s plamenometem vzít roha před asi stovkou naštvaných kanálníků, dozvídáme se, že od doby, co jsme se s ním rozloučili v příjemném rozpoložení na konci předešlého dílu, se jeho život ubral poněkud opačným směrem. Love story s digitální čarodějkou nemělo dlouhého trvání a zanechalo mu na jazyku sladko-hořkou pachuť. Druhé kopačky dostal od šéfky místní mafie, čímž přišel nejen o práci a reputaci, ale také o střechu nad hlavou. Nyní Petr Vachten živoří v třísměnném hotelu, dělí se o pokoj s prostitutkou a se zablešeným týpkem, přijímá dosti pochybné kšefty a na rozdíl od deseti milionů obyvatel Praha City nedoufá v lepší zítřky, protože je realista a ví, že stejně nenastanou. Nebo snad ano?

Praha City je jako kulhavej pes s vyrážkou – smrdí, rozpadá se, funguje pouze občas, ale pořád v sobě má něco, proč ho nakonec s ucpaným nosem pohladíte a jdete si poté umýt ruce savem, jak se ostatně píše v knize. Přibližně po půl roce od incidentu s digitálními čarodějkami si Pražané našli novou modlu, a to Digitálního mesiáše. Protože jeden fanatický kult nestačí k rozpoutání té pravé „zábavy“, ve městě začne řádit vyšinutý sériový vrah, Pod Lipami se zasévá semínko revoluce, a k tomu všemu Praha City po několika letech chystá konečně legitimní volby. Něco mi říká, že tohle bude solidní průšvih.

Jednou fízl, navždy fízl

Petr Vachten toho ve svém životě zažil již mnoho, až se divím, že mu z toho ještě nehráblo. Tentokrát mění své působiště z nájemného žoldáka na oficiálního zaměstnance Bezpečnosti a přijímá pozici hlavního vyšetřovatele série vražd psychopata, který si říká Zodiak. Mezi oběťmi jsou vlivní politici a vlastníci největších korporací ovládajících celé město, ale také obyčejní lidé z ulice na dně společenského žebříčku. Do toho Petr musí řešit svůj milostný vztah, nedostatek čistého oblečení, ty nejvíc sexy nohy své rýpavé asistentky nebo zda během ranní toaletové siesty stihne přečíst další kapitolu Umění války, aby mohl chytře recitovat Sun-c’a. Těžký to život.

Zdroj: Epocha

Předešlý díl jsem lehce kritizovala za to, že hlavní hrdina trpěl komplexem Chucka Norrise. Na prvních stránkách jsem si říkala, že mě to čeká i zde, ale opak byl pravdou. Úvodní scéna – dva muži se šíleně uřvaným dítětem vs. více než sto nebezpečných obyvatel té úplně nejspodnější společenské vrstvy, kanálníků – je poměrně přehnaná. Poté se však tato nezdolnost hlavního hrdiny začne pozvolna vytrácet a Petr najednou konečně působí jako obyčejný smrtelník, a ne jako nepřemožitelný antihrdina, což rozhodně vítám s otevřenou náručí. Dodává to příběhu totiž určitou míru opravdovosti a uvěřitelnosti. Jiná větší změna se však u Petra nekoná. Svým šarmem je stále postrachem dámských kalhotek, o smysl pro spravedlnost a dokončení kšeftu za každou cenu rozhodně nepřišel a jeho slovník je daleko prořízlejší než kdy dřív. A to je možná ten malinký problém. Nejsem z cukru a erotika, černý humor, nadávky či detailní popisy všemožných nechutností mi rozhodně nevadí, ale jak byl Petrův humor tak akorát trefně vtipný v té pravé vybalancované míře, kniha Underground: Revoluce tuto hranici překročila, a to bohužel ke špatné straně.

I nyní se autor nezdráhá pálit jeden sprostý vtípek za druhým a poukazovat přitom na známé osobnosti či místa, ale když se v knize už po desáté objeví zmínka remixů nahrávek Haničky Zagorové, ohraný vtip přestává být vtipem. Některé narážky jsou přece jen humorné, ale ve velkém zastoupení jsou zbytečně přehnané. Přijde mi, že František Kotleta měl tu potřebu druhý díl udělat větší, zábavnější a zkrátka lepší, a tak zrovna tuto stránku Petrovy povahy krapítek přestřelil.

Hanlonova břitva

Samozřejmě zde Petr Vachten dostává nejvíce prostoru, ale autor nezapomněl také na vedlejší postavy. Vracejí se některé z předešlého dílu a představují se zcela nové. Velkou část příběhu zajímá budování vztahu s Fay a přátelství s Karlem Adamem (tu dvojku naprosto miluji). Ani staří páprdové s kilty nesměli být vynecháni a Tlustej Tom opět perlí svým ostrovtipem. Vrací se také Mína, zbytek digitálních čarodějek, Caesar a pár vlivných politiků či mafiánů. Příběh se už ze začátku rozjede, udá poměrně rychlé tempo a toho se nepouští až do samotného konce. Přitom se však nezapomíná na detaily, prokreslené scény a rozvíjení nejen hlavního tématu. Ano, i na tu erotiku se sem tam najde čas.

Zatímco Underground na čtenáře valil jednu akci za druhou, přestřelku sem, bitku tam, Underground: Revoluce mi v tomto ohledu přišla maličko umírněnější, a naopak do popředí nenásilně propašovala tajemno a hledání odpovědí. Musím však uznat, že mě příběh více situovaný jako detektivka ani o kousek nenudil a až do samotného konce jsem neměla nejmenší tušení, kdo je hlavním viníkem a jak se celá situace vyvine. Underground: Revoluce se od svého předchůdce v mnohém neliší, ale přitom dokáže Praha City představit z jiného úhlu pohledu, ubrat akci a tu vykompenzovat tajemnými zápletkami, detektivním vyšetřováním a důrazem na budování vztahů. Světe, div se, na zábavnosti to nic neubírá.

GP uvozovky

Underground: Revoluce opět vyzdvihuje spisovatelské a především vypravěčské umění tolik milovaného a zároveň nenáviděného Františka Kotlety maličko jiným způsobem. Do popředí se místo přílišné akce dostává tajemná zápletka s ještě tajemnějšími motivy, staré známé postavy prohlubují své vzájemné vztahy a nové si naopak velmi rychle získají vaši přízeň. Škoda té příliš ambiciózní snahy tímto dílem překonat ten předchozí, protože některé narážky, hlášky či rádoby vtipy přestávají plnit svůj účel a vyvolávají spíše opačné reakce. Přesto se budete bavit po celou dobu čtení, příběh vám totiž jen tak nedovolí od něj odtrhnout oči.

Klady

poutavý styl vyprávění
Vachten je stále neskutečné hovado
zasazení do futuristického cyberpunku
svižné tempo spletitého příběhu
velmi povedený obal knihy
komplex Chucka Norrise je již minulostí

Zápory

některé narážky na dnešní dobu se rychle zají
opakovaný vtip není vtipem
0

Doporučujeme

Sdílet na Facebooku
Sdílet na Twitteru
Sdílet na LinkedIn