Valná většina zaklínačských komiksů se drží osvědčeného schématu a sleduje stopy Bílého vlka, který putuje Kontinentem, řeší zakázky, potkává nové postavy a dostává se do často až života ohrožujících situací. Ať už jde o nové příběhy nebo adaptace známých povídek, vždy stojí v centru dění právě Geralt z Rivie. Zaklínač: Cesta, z níž není návratu / Zrada je ovšem regresí ke kořenům… nejen příběhově, ale také historicky. Tento svazek není jen další položkou v sérii, ale jde o vůbec první komiksové zpracování Zaklínače, které vzniklo už v devadesátých letech minulého století.
Zatímco dnes máme Zaklínače spojeného s globálním fenoménem, tehdy byl svět Andrzeje Sapkowského na začátku své cesty. Fantasy jako žánr si v Evropě teprve hledalo své místo a právě Sapkowského dílo stálo u proražení této cesty do širšího povědomí. Tento komiks tak není jen adaptací dvou příběhů, ale artefaktem své doby a prvním pokusem o vizuální uchopení světa, který zná prakticky každý fanoušek fantasy… a podle toho je k němu potřeba přistupovat.
Scénář:
Kresba:
Autor obálky:
Vydavatel:
Distributor:
Překlad:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
EAN:
Vydání:
Maciej Parowski,
Andrzej Sapkowski
Bogusław Polch
Bogusław Polch
Dark Horse
Crew
Stanislav Komárek
104
barevný
brožovaná s chlopněmi
říjen 2025
978-80-7679-830-4
9788076798304
první
Zdroj: Crew
Zpět na začátek
Na rozdíl od moderních zaklínačských komiksů, které vznikají s jasnou představou o světě, postavách i vizuální identitě, měl tento titul mnohem složitější pozici. V době jeho vzniku neexistovala žádná ustálená podoba Geralta. Polští tvůrci tak stáli před nelehkým úkolem: museli si sami stanovit Geraltovu podobu i to, jak vypadají monstra či celý svět, tehdy známý pouze z textu. Autor scénáře Maciej Parowski pracoval s předlohou od Andrzej Sapkowského, a v případě druhé povídky dokonce vycházel z jeho nepoužitého nápadu. Vizuální stránku pak definoval Bogusław Polch, jeden z výrazných představitelů polského komiksu.
Výsledkem je dílo, které dnes působí archaicky, ale ve své době bylo něčím zcela novým. Je potřeba dodat, že české vydání od Nakladatelství Crew tento kontext čtenáři velmi dobře přibližuje. Předmluva i doslov pomáhají zasadit komiks do doby jeho vzniku a vysvětlují, proč vypadá tak, jak vypadá. Bez tohoto kontextu by totiž mohl moderní čtenář značně tápat.
Čarodějky s muži nevydrží
První povídka s názvem Cesta, z níž není návratu se soustředí na příběh čarodějky Visenny a bojovníka Korina. Jejich setkání je čistě náhodné, ale to sličné zrzce nebrání v tom, aby bělovlasého svalovce komandovala, jako by byli dvacet let sezdaný pár. Přesto mezi nimi vznikne zvláštní pouto, které sice není nijak hluboce rozpracované, ale má zásadní význam pro celý zaklínačský svět… zrod Geralta z Rivie. Děj se kromě ústřední dvojice točí kolem konfliktu s čarodějem, který pomocí černé magie stvořil nestvůru známou jako kostěj. Vesničané jsou bezmocní a Visenna s Korinem se stávají jejich poslední nadějí.
Problémem je způsob, jakým je příběh vyprávěn. Komiks je extrémně zkratkovitý. Události se dějí rychle a postavy přecházejí od nedůvěry k intimitě během jedné stránky, aniž by byl jejich vztah výrazněji rozpracovaný. Moderní čtenář může mít pocit, že některé části děje chybí. Na druhou stranu je potřeba znovu připomenout kontext doby. Tvůrci tehdy teprve hledali, jak podobné příběhy převádět do komiksové formy. Výsledkem je tedy spíše náčrt než plnohodnotné vyprávění. Přesto má povídka své kouzlo. Už jen tím, že ukazuje něco, co se jinde objevuje pouze okrajově: počátky, náhody a okamžiky na startovní čáře.
Zdroj: Crew
Alternativní začátky
Druhá povídka Zrada je v mnoha ohledech ještě zajímavější. Poprvé se zde totiž objevuje samotný Geralt. Ne však jako zkušený zaklínač, ale jako mladý učeň ve výcviku, kdy ještě není tím legendárním lovcem nestvůr, jak ho známe dnes. Děj se soustředí na konflikt mezi Školou vlka a Školou kočky. Zaklínači jsou v této době stále početní a jejich postavení ve světě je silné. Do toho vstupuje politická rovina skrze majestát krále Radovita, který začíná vnímat zaklínače jako hrozbu. Pod vlivem našeptávání svých rádců se rozhodne jednat, čímž se na panelech rozehrává příběh o zradě, intrikách a manipulaci. Problém je v tom, že komiks tuto myšlenku nedokáže zcela jasně předat. Děj je místy nepřehledný, postavy nejsou dostatečně rozlišitelné a čtenář může mít problém zorientovat se v tom, kdo stojí na jaké straně.
Zajímavostí je, že tento příběh nevychází přímo z hotové povídky Sapkowského. Scenárista Maciej Parowski pracoval s autorovým nápadem, který dále rozvinul po svém. Objevují se zde také známé postavy jako například Vesemir, ovšem v jiné životní fázi, než na jakou jsme zvyklí. Zajímavý je detail se jménem Geraltova nejlepšího přítele z mládí, který je zde označován jako Gwelt, zatímco my ho dnes známe jako Eskela. To vše dělá z této povídky zajímavý, ale zároveň rozporuplný celek. Nabízí nové pohledy, ale trpí nedostatkem jasnosti a soudržnosti.
Zdroj: Crew
Svět bez mantinelů
Tím nejvýraznějším prvkem komiksu je vizuální zpracování. Bogusław Polch předvádí pro oba příběhy jednotný a nesmírně originální styl. Zároveň je však jeho kresba velmi specifická. Dominují jí silné černé linky, zjednodušené tvary a výrazná zkratkovitost. Velmi často panelům chybí pozadí, postavy se tedy pohybují v prázdném prostoru a to může působit dojmem neúplnosti. Barvy jsou tlumené a přecházejí od pískových odstínů do hnědých a šedých tónů. Občas se objeví výraznější prvek, ale celkově působí komiks barevně střídmě. Jednotlivé stránky tak trefně budí dojem časem vybledlého kousku historie.
Jako nejvíce zvláštní se mohou jevit právě výrazy postav. Ty jsou často přehnané, groteskní a někdy až karikaturní. Nejednou jsem narazila na panel, jehož obsah by z fleku mohl být předmětem mých nočních můr. Dnes bychom řekli, že takové výrazy jsou „creepy“. Na druhou stranu je opět třeba připomenout si historický kontext, který odpovídá stylu doby a tehdejšímu pojetí komiksu. Nesmírně však oceňuji, že kreslíř neměl žádnou vizuální předlohu a vše, co vytvořil, vzniklo čistě z jeho představivosti, čímž položil základy pro budoucí vizuální interpretace Zaklínače. I přes všechny nedostatky je tak kresba vlastně fascinující. Není dokonalá, ale je autentická.
Hodnota ukrytá v kontextu
Když se na dílo Zaklínač: Cesta, z níž není návratu / Zrada podíváme optikou dnešních standardů, najdeme v něm celou řadu problémů. Zkratkovitý děj, nevyvážené tempo, místy nepřehledné vyprávění i zastaralý vizuál se už nenosí. Pokud však změníme perspektivu a začneme ho vnímat jako historický artefakt, situace se výrazně mění. Najednou to není „jen komiks“, ale začátky něčeho, co se později stalo globálním fenoménem. Vidíme první pokusy, první chyby i první nápady, které určily další směřování Zaklínače, a to má svou nedocenitelnou hodnotu.
Chápu rovněž, že právě tím komiks není pro každého. Nemá propracovaný příběh s detailní kresbou a silným vyprávěním, ale jeho síla spočívá v něčem úplně jiném. Pokud nepotřebujete absolvovat tuto sondu do dob dávno minulých a vědět, jak to všechno začalo, možná raději sáhnete po některém z modernějších zaklínačských komiksů, jako je třeba Zaklínač: Konec světa / Otázka ceny.
Zaklínač: Cesta, z níž není návratu / Zrada je komiks, který je potřeba číst s ohledem na dobu jeho vzniku. Není dokonalý, místy je kostrbatý a ne vždy funguje tak, jak by měl. Přesto by ve vašem Zaklínače milujícím srdci měl mít své místo. Je to přece jen první pokus o vizuální podobu světa, který dnes známe v úplně jiné formě. Už jen za to si zaslouží pozornost. Možná vás neoslní jako moderní komiksy a možná vás místy zmate, ale pokud mu dáte šanci a přijmete ho takový, jaký je, odmění vás pohledem do minulosti, který stojí za to. Je to spíše sběratelský kousek než mainstreamová zábava, ale to je jeho síla.
