Zaklínač je bezesporu velice populární sérií, která se především v posledních letech dostala hluboko do srdcí mnoha z nás. Od úžasných her a seriálu se skvostným pozadím Henryho Cavilla se však přesuňme ke komiksům. Tato řada se nedávno rozrostla o v pořadí již šestý díl, kdy se Geralt opět vydává na Stezku, a nebyl by to on, kdyby na ní jako vždy nenarazil na nějaké ty trable. Tentokrát se Zaklínač: Nářek čarodějnice vydá po stopách spíše psychologicky laděné zápletky, kde se Geralt na chvíli ocitne ztracený ve svých morálních zásadách.
Autor:
Kresba:
Autor obálky:
Vydavatel:
Žánr:
Redakce:
Lettering:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Formát:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
Vydání:
Bartosz Sztybor
Vanesa R. Del Reyová
Stefan Koidl
Crew
Fantasy a sci-fi
Stanislav Kománek
Josef Ládek
112
barevný
brožovaná s chlopněmi
168 × 258 mm
květen 2022
9788076791756
první
Zdroj: Crew
Vina je užitečnější než meče
Podle názvu snadno zvládnete uhodnout, co bude hlavním Geraltovým „problémem“ tentokrát… ano, čarodějnice, ale ne ledajaká. Jeho mysl a pocit viny potrápí prohnaná laima, která má od ctnostných krásek, jako je Triss s Yennefer, opravdu hodně daleko. Jedna zpropadená laima se totiž hned na prvních stránkách škvaří v očistných plamenech místní hranice, ale brzy poté začnou Geraltovi běhat hlavou myšlenky určité viny. Jak víme, Bílý vlk je dobrák od kosti a nevinným by nezkřivil ani vlásek. Co kdyby se spletl? Co když byla ta žena nevinná? Laimy mají konejšit nářek plačících matek, které přišly o své dítě, a novorozencům předpovídat zářnou budoucnost.
„Laimy jsou druh čarodějnic navštěvující těhotné ženy. Někdy mohou utišit zármutek matek, které přišly o dítě. Předpovídají dítěti budoucnost, zvládají potraty a bezpečně zabraňují nežádoucímu početí.“
Bílý vlk skrze zlé sny začne pochybovat o tom, zda se ještě může spoléhat na svůj instinkt a jestli nakonec přece jen neudělal chybu. Do jeho srdce se vkrade nejistota a pochybení nad vlastními činy. Zaklínač: Nářek čarodějnice nabízí menší psychologický pohled na otázku viny a trestu, bolesti, lži, utrpení a následného vykoupení. Upálením čarodějnice začne nepřetržitý sled událostí, kdy si sám Geralt bude přát, aby byl jako ostatní zaklínači a skutečně neměl emoce, díky čemuž by necítil vinu za své činy.
Děsil ses někdy chyb, kterých ses dopustil?
Příběh se pozvolna zaměřuje na několik postav a odhaluje kult, který v horách ulevuje ztrápeným duším. Komiks poukazuje na to, jak jsou lidská srdce náchylná k bolesti a že k jeho uzdravení existuje pouze jediná cesta… exordium (rozpoznání bolesti), laudatio (skutečný původ bolesti), comploratio (zármutek), consolatio (útěcha) a exhortatio (morální povzbuzení). Jak ovšem vyléčit zraněné lidské duše, když sám velký zaklínač se zmítá ve vlastních myšlenkách plných nejistoty? Obyvatelé vesnice Neisse si však nehrají na dobráky a znatelným způsobem diskriminují své ženy, které dle potřeby prodávají a využívají k různým nepravostem, což dlouho nezůstane bez povšimnutí.
Geralt je jakožto vědmák mrzutý, a i v dobré náladě se k málokomu nechová odtažitě, až nepřátelsky. V šestém díle komiksu se z něj stal ukázkový dlaždič a z rukávu sype jedno sprosté slovo za druhým, je hrubý a ještě více nevrlý než kdy dříve. Jeho jinak zářivé a výrazné žluté oči, jakožto připomínka vlivů různých mutací, se až ztrácejí v jeho pokaždé jinak řezané tváři, ze které málokdy dokážete vyčíst jeho mentální rozpoložení. V důsledku uměleckého stylu kreseb na jedné stránce Geralt vypadá jako mladý lehce naštvaný junák a o pár okének dále mu skoro táhne na stovku. Kromě bělovlasého zaklínače žádné další známé postavy nečekejte.
Kde končí realita a začíná šílenství?
Pokud patříte mezi ty, komu si v policích lebedí všechny dosavadní díly, určitě jste si všimli, že komiksová série střídá, stejně jako svoje autory, i ilustrátory. Skoro by se dalo říct, že co jeden díl, to jiný umělec. Přesto musím uznat, že umělecké styly různých autorů prvních pěti dílů se v jádru podobaly, ale každý do nich dokázal vnést svou originalitu a určitou realističnost. To samé se ovšem nedá říct o nejnovějším přírůstku, jehož dva kreslíři se pokusili zcela vyhranit z těchto „předdefinovaných“ norem. Je to pouze můj osobní názor, když řeknu, že kresba mě tentokrát moc neoslovila a v některých částech má mimika nad určitými scénami samovolně vykouzlila pro mě až překvapující grimasy v důsledku údivu.
Určitě si nedovolím kresbu vyloženě hanit, protože sama bych nezvládla ilustrovat celý komiks, ale tento styl mi zkrátka nesedne a přijde mi místy trochu podivný. Scény jsou naprosto oproštěné od vyobrazování detailů, vše se nese v duchu obrovské stylizace… a když říkám obrovské, tak vážně myslím OBROVSKÉ. Paleta zvolených barev je dosti potemnělá, což určitě nevadí, ale celý koncept na mě působí spíše skicovitým stylem. Zaklínač: Nářek čarodějnice mi tak v některých pasážích připomíná, spíše nežli hotový produkt, rychle načrtnutou scénu s výraznými obrysovými liniemi a šrafurou, která často nahrazuje samotné stínování. Tento dynamický styl ovšem nemá žádný nepříznivý vliv na přehlednost scény. Čtenář z nich jasně pochopí danou situaci a s trochou fantazie si udělá i představu o prostředí, ve kterém se děj zrovna nachází… jen to lahodění oku z důvodů mých osobních preferencí prostě nenastalo. Také z nějaké mi neznámé příčiny je poslední čtvrtá kapitola ohraničená do okrajových bílých rámečků, kdežto kresba prvních třech je standardně vedena až k hraně stránky. Přečtěte si také naše další recenze knih.
Zdroj: Crew
Zaklínač: Nářek čarodějnice je tajemný příběh s psychologickým náhledem do Geraltova svědomí, které bude vystaveno tvrdé zkoušce. Do cesty se mu postaví čarodějnice hrající si s jeho myslí a pocitem viny. Příběh pozvolna graduje a odkrývá svá tajemství na pozadí (na můj vkus) až přehnaně skicovité kresby, která v určitých pasážích důsledkem přílišné stylizace nepůsobí zrovna dobře. Atmosféra se však titulu rozhodně upřít nedá.
