Úspěch japonským anime závidí kdejaká západní produkční společnost, o tom nemůže být pochyb, zvlášť když klasická 2D animace již před lety ustoupila do pozadí a mainstreamová studia se soustředí výhradně na počítačovou CGI animaci určenou rodinám a dětem. Netflix jakožto chytač trendů si tudíž nemohl nechat ujít příležitost začít zaplňovat tuto díru na trhu a zaujmout tak svojí nabídkou i starší diváky a fanoušky anime. Jednak začal dělat dohody s japonskými distributory, čímž pro svoji platformu získal mnohdy i exkluzivní tituly, a jednak se sám pustil do produkce vlastních animovaných seriálů, které svojí stylizací japonská anime napodobují.
Ovšem tvrdit, že by sám Netflix mnohá díla přímo produkoval, by mohlo být zavádějící. Je proto na místě zmínit, že tento streamovací obr k samotné řemeslné produkci nezřídka využívá zahraniční zdroje. Jmenovitě jihokorejské animační Studio Mir se zdá být jedním z jeho oblíbenců, jelikož pro Netflix animovalo např. z videoher vycházející seriály jako DOTA: Dračí krev nebo letošní Devil May Cry či do světa Zaklínače zasazené filmy (Zaklínač: Vlčí sen, Sirény z hlubin). Stejně jako kancléř Palpatine nespustil oči z mladého Anakina, také Netflix bedlivě vyhlíží v Jižní Koreji talenty z oblasti animace. A slibně se jevila očividně i mladá režisérka a animátorka Han Či-won, jež režírovala první animovaný celovečerní film produkovaný v Jižní Koreji exkluzivně pro Netflix.
Zdroj: Netflix
Inspirace na Západě i na Východě
Han popisuje estetiku svého filmu Ztracená v svitu hvězd jako čistější verzi Blade Runnera. Zasazení – futuristický Soul v roce 2050 – má působit optimisticky, jako dobré místo k životu a ne jako bezútěšná špinavá dystopie. Ačkoliv je metropole v jejím snímku také přeplněná barevnými hologramy a futuristickou architekturou, skutečně dodává příběhu povzbudivější podkres. Vizuálně navíc čerpá z fotorealistického 3D prostředí typického pro japonského režiséra Makota Šinkaie a postavy svojí stylizací mírně připomínají ty z filmů Hajaa Mijazakiho, alespoň co se expresivnosti mimiky týče.
Podobnost se Šinkaiem pak lze spatřovat také ve využívání písní. Ztracená v svitu hvězd je ovšem film s hudbou esenciálně tematicky propojený. Vypráví totiž o mladém páru ambiciózní vědkyně a vyhořelého písničkáře. Nanjong se touží přidat k vědecké expedici na Mars, a to i přestože tam tragicky zemřela její matka, zatímco Jay kvůli neshodám opustil svoji kapelu a začal se živit jako opravář zastaralých přehrávačů.
Zdroj: Netflix
Romantika a vesmírné drama
Postupně vznikající romance mezi Nanjong a Jayem pak tvoří podstatnou část celého filmu. Oba se vzájemně oťukávají a nějakou chvíli trvá, než přejdou do plnohodnotného vztahu. Snímek si dává záležet, aby nic příliš neuspěchal, a tak dává divákovi možnost v řadě pozvolna plynoucích scén okukovat spíše nádherná pozadí než samotné postavy. Do toho hrají uvolněné písničky a z celého filmu se stává prostředek k náramnému relaxování.
Atmosféra se však zhruba v polovině výrazně promění. Cesty protagonistů se rozdělí a film opět začne připomínat tvorbu z dílny Makota Šinkaie (tentokrát hlavně jeho krátkometrážní snímek Voices of a Distant Star). Do popředí se dostává dosud upozaděný element sci-fi, jelikož Nanjong se skutečně na Mars podívá. Jenže události v podstatě ihned naberou dramatický a akční spád, což v porovnání s dosavadním pohodovým tónem působí skoro až přehnaně. Do toho film využije prolínání s linkou Jaye zpátky na Zemi, který si prochází neméně důležitým osobním dramatem. A právě toto střídání linií by pro dramatický efekt bohatě stačilo. Naštěstí akce na Marsu skončí téměř tak rychle, jako začala, a přejde do nádherné vizuální abstrakce plné barev a hudby.
Bohužel ve výsledku na sebe obě roviny filmu (pohodová romantika a vesmírné hudební drama) překvapivě málo navazují a ani se nějak výrazně neobohacují. Romance navíc může působit relativně obyčejně a ve srovnání s druhou polovinou snímku trochu nudně, stejně jako ona druhá část může vyznívat zbytečně vyhroceně oproti začátku.
Ztracená v svitu hvězd je vskutku duši zklidňujícím hudebním filmem, jenž využívá své sci-fi zasazení spíše okrajově a dává prostor především lásce dvou mladých lidí. Ti se vyrovnávají se svými osudy v nádherných kulisách futuristického velkoměsta a za doprovodu líbivé a pasující hudby. Celý film ukazuje světu skutečný potenciál originální jihokorejské animace, kterou není radno přehlížet.
