Jakožto kreativní duše mám jistou úchylku vyhledávat videohry, u nichž byste kdykoliv mohli vytvořit screen a ten by se z fleku dal vyvěsit do galerie jako umělecké dílo. Vývojářský tým Adglobe ze Země vycházejícího slunce už mi jednou dokázal, že zrovna jejich projekty se této myšlence trefují do rány. Již podruhé se proto vracím do světa série Ender, jemuž hrozí bezprostřední zkáza. Snad katastrofický osud ve hře ENDER MAGNOLIA: Bloom in the Mist dokáže zvrátit nový hrdina.
Magnolia kvete ze stínů minulosti
Poté, co jsem se setkala s ENDER LILIES: Quietus of the Knights, jsem se hned zamilovala do ponuré zápletky, kterou umocňovalo naprosto nádherné vizuální zpracování. Příběh malé Lily ovšem nekončil tím pravým happy endem, čehož vývojáři využili k rozhodnutí v epické výpravě setrvat. Výsledkem je pokračování, které si od svého předchůdce bere to nejlepší, ale staví na vlastních základech.
ENDER MAGNOLIA: Bloom in the Mist se odehrává o desítky let později v zemi výparů – magické supervelmoci vyvíjející umělé formy života známé jako Homunculi, aby království sloužily. Toxické výpary šířící se z podzemí však Homunculi přivedly k šílenství, čímž se tato stvoření podobná strojům stala agresivní a extrémně nebezpečná. Hráči převezmou roli mladého chlapce jménem Lilac, který se podobně jako Lily v prvním díle, potýká se ztrátou paměti. Má ovšem schopnost poškozené Homunculi přivést k rozumu, což je ústřední herní mechanikou titulu.
Mechanická melancholie
Hra hned na první pohled uchvátí svým křehce působícím světem, který opět sází na kontrast mezi vizuální krásou a tematickou temnotou. Veškeré kulisy nehledě na rozmanistost prostředí jsou propracovány s obrovským důrazem na detail. Je jedno, zda prozkoumáváte mlhavá zákoutí rozpadajících se měst, chladné laboratoře i majestátní chodby čarodějnické akademie. Někdy – dovolí-li vám to hustě rozesetí nepřátelé v každém koutu mapy – se jen tak zastavíte a na pár sekund začnete nasávat okolní vjemy jako houba. Vizuálně se posun oproti ENDER LILIES znatelně projevil především v propracovanosti světa, který působí mnohem živěji a rozmanitěji, ačkoliv zůstává strašidelně klidný. Takový kontrast přesně odpovídá premise ENDER MAGNOLIA: Bloom in the Mist a děsí vás na každém kroku.
To samé dělá také hudební doprovod. I tentokrát líbivé symfonické melodie vtahují do melancholického transu. Místy jemné piano, jindy chladný ambient, to vše doprovází vaši takřka osamělou pouť opuštěnou krajinou. Nejednou se přistihnete, jak místo dalšího souboje prostě jen stojíte, posloucháte a díváte se. To je prostě nádhera!
Víc než jen stroje
Zásadních změn oproti předchozímu dílu zaznamenáte hned několik, ale tou nejvýraznější je přepracovaný soubojový systém, který se opírá o širší škálu dovedností i možností přizpůsobení hráčovým preferencím. Tentokrát máte k dispozici nad třicet unikátních schopností, které postupně získáváte od poražených (zachráněných) Homunculi. Každý z nich tak vyniká nejen svou specifickou schopností, ale také malým střípkem příběhu, jenž postupně skládá mozaiku tragické historie včetně navrácení Lilacových vzpomínek.
Stejně jako v předchozím díle, můžete tyto dovednosti vylepšovat za suroviny získané z nepřátel či ze skrytých odměn. Objevování obrovské a spletité mapy i nadále zůstává důležitou složkou hry, přestože to výrazně zpomaluje její tempo. Většinu schopností robotických opatrovníků budete využívat hlavně v boji, ale některé vám otevřou předtím jinak uzamčené cesty, zkratky a tajné průchody. Někdy obtíže nepředstavuje porazit veškeré nepřátele v okolí, ale dostat se přes překážky či proskákat stísněnými prostorami, nedej bože kombinace obojího.
Přátelé či nepřátelé?
Každá větší oblast ukrývá bosse. Střety s nimi opět patří k vrcholům ENDER MAGNOLIA: Bloom in the Mist. Jde o vyváženou kombinaci náročnosti a testu reflexů. Vzorce pohybů se dají poměrně snadno naučit, proto je naprostá většina (snad až na dvě výjimky) výzvou, avšak ne takovou, u níž byste si rvali vlasy i s konečky v záchvatu vzteku. Titul přece jen nespadá do žánru soulslike. Ufff. Mnoho z padlých Homunculi zná Lilaca z minulosti, čímž vyprávění skrze prostředí, náznaky a vzpomínky tvoří to, co dělalo ENDER LILIES výjimečným počinem, a tady to funguje opět skvěle. Mimo bossy vám zkříží cestu také řada zajímavých protivníků, na které je třeba používat různé taktiky. Jen škoda, že v posledních fázích hry dochází k jejich recyklaci (i když upravené), místo toho, aby se objevily nové překážky.
Příjemným překvapením jsou momenty, kdy se Lilac u lavičky otevřeně baví s Homunculi, jež ho doprovází. Dialogy a až filmové sekvence propůjčují hře více lidskosti a emocí. Jde o skutečné spojení postav, na kterých vám začne záležet. Právě lavička vám umožní si nejen povídat, ale také cestovat na daleké vzdálenosti či se vybavit podpůrnými relikviemi a dalším vybavením s přídavnými bonusy. Společně s dovednostmi Homunculi to vše můžete efektivně kombinovat podle toho, v jak svízelné situaci se nacházíte.
ENDER MAGNOLIA: Bloom in the Mist si bere to nejlepší od svého předchůdce a posouvá zážitek na zcela nový level – ať už jde o vylepšený bojový systém, větší svobodu v průzkumu nebo propracovanější interakce se společníky. Zatímco ENDER LILIES okouzlila svou temnou pohádkovou estetikou a emocionálním příběhem, její nástupce přidává vrstvy komplexity a hloubky, které posouvají celkový vjem ještě o kus dál. Boj je dynamičtější a přináší více prostoru pro vlastní styl, zatímco design světa nabízí pestřejší a rozmanitější lokace, které se neustále snaží překvapit něčím novým. Za příliš málo peněz zkrátka dostanete až příliš mnoho a příliš krásné muziky.
ENDER MAGNOLIA: Bloom in the Mist je důstojným pokračováním a zároveň samostatně stojící hrou, která se nesnaží jen kopírovat úspěšnou předlohu. Díky výraznějším možnostem v boji, větší svobodě při průzkumu a ještě krásnějšímu světu jde o titul, který osloví jak veterány, tak nováčky. Hra působí dospěleji, promyšleněji a citlivěji – jako by sama vyrostla spolu se svými fanoušky. V každém svém momentu připomíná, že krása může klidně existovat i v rozkladu a tichém zoufalství.
