Císařovna (remake) je druhým dílem přepracované trilogie Propast času od českého spisovatele Romana Bureše. Tento remake navazuje na úspěšné přepracování prvního dílu Propast času (kdo by to byl čekal po názvu série, že) a pokračuje v příběhu studentky archeologie Toni, která se po zhroucení časoprostoru ocitá v čele římských legií. Jak to tak asi může dopadnout, když má po boku robota budoucnosti, kousek Florencii osmnáctého století, a hlavně, hordu muslimů na nedaleké Sicílii? Ale jak se říká, Nihil gratis.
Autor:
Vydavatel:
Série:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Rozměr:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
EAN:
Vydání:
Roman Bureš
Epocha
Propast času
480
černobílý
vázaná s přebalem
160 x 215 x 50
leden 2025
978-80-278-0236-4
9788027802364
první
Zdroj: Epocha
Antibiotika ve starověku? Proč ne!
V tomto díle se římské legie střetávají s různými časovými enklávami, včetně budoucí Sicílie ovládané islamisty a Toskánska, kde roste vliv církve považující pohanský Řím za nepřítele. Na scéně se objevuje i experimentální vojenský kyborg Viktor, jehož primárním instinktem je boj. Toňa musí čelit nejen vnějším hrozbám, ale také vnitřním intrikám římské aristokracie vedené Septimiem Severem, který touží po moci. No není toho docela dost na jednu holku z Českých Budějovic?
Upřímně, příběh jsem doslova hltal! Stále neuvěřitelně miluji ten nápad provázaných dějinných období, a jak se k sobě jednotlivé národy a historické epochy staví. Neskrývám také nadšení, že se Toňa dostala do čela zrovna římských legií, které ne, že by mi byly nějak srdceryvně blízko, ale baví mě, jak s nimi dokáże manipulovat a nutit je ke spolupráci dle své vůle. Přijde mi až přirozené, jak naše hlavní aktérka zná dějiny, jak s nimi zvládá splynout a hlavně, jak rychle chápe dobovou mentalitu (pravá to Císařovna). Neskutečně si tu její orientaci v chaosu užívám… a evoluci z nekonečného dobra též.
Stejně jako mi krásně roste Toňa před očima, nesmím opomenout na všechny ostatní postavy, jenž přežili první díl. Generál Laudon, jenž si jede svou vesnicí, respektive Florencií, se nadále ukazuje jako perfektně zpracovaná historická osobnost. Serenu nelze nemilovat, protože je nejen přizpůsobivá, ale zároveň živějším a agresivnějším pólem Antonie. Neffi, ten mě nezklamal – je to prostě malá (přerostlá) zrádná bestie, ale jeho nejasnost v tom, co vlastně chce, na čí je straně, jestli dokáže odpustit nebo se chce pomstít, mě uchvátila. A nové postavy?
Císařovna dominuje v alternativní historii
Musím říct, že z nových postav je mojí alfou a omegou šéf muslimského šaría komanda Jusuf. Nechci spoilerovat, ale stejně jako byli v prvním díle odporné zlo nacisté, tak trošku jsem se obával, jakého nepřítele se dočkám v tom druhém… a Talibánští muslimové byli naprosto fantastická volba. Jsou realističtí, autor se prakticky dokáže (dle mého skromného názoru) vážně přiblížit možnému výsledku budoucnosti a zároveň, jejich ideologie je nám natolik cizí, že v tom vážně realistickém podání je nutné se jich bát. Především, když jsou z konce 21. století.
Pokud mě někdo trošku zklamal, byl to Viktor. Je to takový Black Panther – svou část v ději si udělá, tečka. No a nakonec je tu Severus Septimus frajerus. Autor opět prokázal jak miluje římské dějiny, ale jak tady zaválel se slavným nástupcem Marka Antonia? Dokonalost na talíři, a vy si celou dobu říkáte: „Tak na čí straně jsi ty kulišáku?“
Zdroj: Epocha
Celkově opět musím kvitovat příjemnou gradaci děje
Autorův styl je čtivý a dynamický, s důrazem na akční scény a politické intriky. Příběh je vyprávěn z pohledu různých postav, což umožňuje hlubší pochopení jejich motivací a dilemat. Bureš se nebojí kombinovat prvky alternativního sci-fi s historickými reáliemi, čímž vytváří unikátní svět plný napětí a nečekaných zvratů, čímž stále překvapivě udržuje realističnost. Než jsem se pustil do této série, vlastně jsem si nikdy nedokázal představit možnosti, které toto téma skrývá, až se na sebe zlobím, protože v Císařovně je to stejně jako v prvním díle podané naprosto precizně. I tak ovšem cítím trošku sešup.
Když jsem recenzoval Propast času jako první díl, chyběl jí vážně malinkatý kousek k dokonalosti a była by to po Návratu temného rytíře moje první knižní desítka (počítejme komiks v tomto případě i jako knihu). Nejdříve musím říct, že pokud by pan Bureš někdy tuto recenzi četl, prosím, nikdy se v předloze neomlouvejte za to, že děláte remake, a že jste se věnoval určitým tématům dříve, než jsou dneska předimenzovaná byť aktuální. Neřeším v tomto případě určitý spoiler, který sice był vyřešen hned v první kapitole, ale rozhodně se nemáte za co omlouvat, nebo potřebu obhajovat. Vážně mi to ze začátku trošku pokazilo celkový dojem.
Druhé zaškobrtnutí titulu Císařovna je dle mého názoru ne úplné vytěžení možného potenciálu s novými nepřáteli. Respektive s jednou z frakcí. Nebudu říkat kterou, aniž bych vám chtěl něco vyspoilerovat, ale stejně jako jsem to cítil u nacistů, nyní to cítím i v tomto případě. Možná je to ale jen můj subjektivní názor a ostatni čtenáři budou spokojení, nevím. Je to takový klasický syndrom druhých dílů. Málokteré pokračování se povede natolik, aby było před závěrem ještě možné řádně eskalovat. Nemění to ale nic na tom, jak moc se těším na remak posledního dílu, na který už nemůžu dospat, protože potřebuji vědět, jestli se ještě někdy všechno srovná.
Císařovna je skvěle napsaná kniha s parádním dějem, ještě lepšími postavami, úchvatným zpracováním a skutečně propracovanou alternativní realitou. Každá strana konfliktu se četla skvěle, příběh naprosto nádherně graduje, a především zaujme a udrží vás po celou dobu v pozoru, kdy čekáte, co se ještě změní. Mám jen dvě malé výtky, ale ty jsou pouze povrchovým škraloupem. Mezitím budu dál studovat všechno možné, abych był připravený, kdyby se v budoucnu náhodu odehrál podobný scénář.
