Žánr tankových simulátorů je specifická disciplína. Je to svět pro hráče, kteří oceňují balistiku nad arkádou, historickou přesnost nad zběsilou akcí a taktické plánování nad bezhlavým útokem. Po dlouhé době, kdy tomuto žánru dominovaly převážně multiplayerové arénovky, kde asi World of Tanks nemusím představovat, přichází nyní Call to Arms: Panzer Elite. Je čas sednout do kokpitu německého obrněnce a vyrazit, možná.
V kůži velitele Panzeru
Příběh hry není tradiční filmovou kampaní, ale spíše sérií historicky zasazených misí, které sledují osud německého tankového praporu Call to Arms: Panzer Elite. Začínáte na východní frontě, kde čelíte drsnému terénu a sovětským taktikám, abyste se později přesunuli na západní frontu, kde na vás čeká drtivá síla spojenecké invaze po dni D v Normandii. Titul se snaží o hlubší ponor skrze lodní deníky, dopisy a interní dialogy, které naznačují morální konflikty a dilemata vojáků, ale pokud hledáte silný filmový příběh, bude to pravděpodobně zklamání.
Největším lákadlem Panzer Elite je jeho hybridní hratelnost. Hra mistrně kombinuje především dvě různé perspektivy. Můžete kdykoliv přepnout do pohledu třetí osoby a ovládat svůj tank jako v klasické akční hře. Pro maximální ponoření se můžete přepnout do pohledu první osoby, usednout do kokpitu a manuálně ovládat zaměřovač a věž. Upřímně, to hlavní, co budete dělat, je jízda a likvidace nepřátel, o nic jiného totiž v tanku nejde.
Lákadlo je totiž silný a nekompromisní realismus. Nejde jen o to zamířit a vystřelit. Musíte brát v úvahu úhel dopadu, typ munice, sílu pancíře a jeho sklon. Kulky se mohou odrážet, způsobit interní poškození modulů nebo odpálit munici. Terén hraje obrovskou roli. Tanky mají svou váhu, zapadávají a chovají se odlišně na různém povrchu. K tomu se přidává plně zničitelné prostředí díky Unreal Engine 5, kde každá budova a překážka může být taktickou výhodou i smrtící pastí. Pro fanoušky, kteří chtějí skutečně "cítit" váhu ocelového kolosu, je toto splněný sen. Ale je to jen sen, takhle se přece válečné hry nedělají.
Zdroj: IGDB.com
Call to Arms: Panzer Elite je totiž peklo v praxi
Navzdory skvělému jádru je hra v současné chvíli v tristním technickém stavu. Změna rozlišení může způsobit fatální pád hry, který si vyžádá restart celého systému. Hra trpí na problémy s memory leaky, což znamená, že po několika hodinách hraní začne zamrzat a je nutné ji restartovat. K tomu se přidávají grafické glitche a další chyby, které jasně ukazují, že by potřebovala ještě mnoho měsíců vývoje před vstupem do předběžného přístupu, byť se tvůrci vážně snaží, aby hraní bylo co nejpohodlnější.
Dalším velkým zdrojem frustrace je umělá inteligence. Zatímco nepřátelská AI je náročná, často až přehnaně (vidí vás na míle daleko přes lesy), a spoléhá spíše na kvantitu než kvalitu, vaši spojenci jsou naprosto nepoužitelní. Spojenecké tanky se zasekávají o překážky, jezdí pozpátku s věží otočenou dopředu, narážejí do vás v tu nejméně vhodnou chvíli a nechávají se bezbranně ničit. Tato nespolehlivost dělá ze hry spíše sólo zážitek, kde se o své spolubojovníky nemůžete vůbec opřít.
Kromě technických chyb a špatné AI trpí hra několika nepochopitelnými designovými přešlapy. Tím nejhorším je absence možnosti ukládat hru v průběhu mise. Když strávíte 30 minut úmorným postupem misí, abyste pak kvůli hloupé chybě AI nebo jedinému zásahu zemřeli a museli vše opakovat, je to extrémně demotivující. Ale víte, co bylo skutečně to nejhorší a nejhorší? On je to prakticky World of Tanks.
Zdroj: IGDB.com
Kopie
Jasně, ten rozdíl tam jde vidět a je docela markantní už vzhledem k tomu, jak je recenzovaný titul nastavený. Ale sakra, tam není vlastně žádná inovace ani nic nového. Je tam tolik chyb, tolik špatného, tolik divné, že i když je to jádro neskutečně zdravé a zábavné, tak se všemi chybami je to vlastně k ničemu. Vážně postrádám jakoukoliv inovaci a byť se tvůrci stále snaží přidávat obsah, vylepšovat optimalizaci, tak to lepší vážně zatím není (minimálně v době psaní recenze). Titul je bohužel těžký šedý a už dávno vytvořený průměr. Nezlobte se prosím na mě za to, ale působí to prostě jako kopie. Jen s tím rozdílem, že tady se střílí i do pěchoty. Obrovská škoda.
Call to Arms: Panzer Elite je v současné chvíli hra plná paradoxů. Pod kapotou skrývá fantastický, realistický a hluboký simulační motor, který fanouškům tankových bitev nabízí přesně to, co chtějí: váhu, taktiku a autenticitu. Tento motor je však obalen katastrofální optimalizací, hloupou AI a řadou frustrujících designových chyb v čele s chybějícím ukládáním. Vstup do předběžného přístupu byl evidentně uspěchaný a hra potřebuje ještě měsíce intenzivní práce. Pokud jste hardcore fanoušek tanků s extrémně výkonným PC a trpělivostí světce, potenciál tu je. Pro všechny ostatní je ale v tuto chvíli lepší počkat, až (a jestli) vývojáři tuto ocelovou bestii zkrotí. Možné to je, ale jenom možné.
