V naší redakci nám přistála na první pohled dosti zajímavě vypadající indie hra Deathground od Jaw Drop Games. Jedná se o hororový kooperační survival titul, v němž je vaším úkolem přežít a vyhnout se odhalení nepřátel. Vaši protivníci však tentokrát nejsou žádní zombíci ani zmutovaná zvířata, ale prehistoričtí dinosauři, kteří utekli z ohrad opuštěného výzkumného komplexu AEON a potulují se volně po jeho prostranství. Vy jakožto přeživší a tehdejší člen týmu se ocitáte uprostřed tohoto dění s cílem získat vzorky z výzkumu a najít cestu ven. Jak se Deathground povedl a zdali si zaslouží vaši pozornost vám ukáže naše dnešní recenze.
Deathground můžete hrát sami nebo v kooperaci
Hned na úvod musím říct, že již dlouho mě žádný titul z ukázek neoslovil tak moc, jako právě survival kousek Deathground. O to víc jsem se těšil, až si jej konečně aktivuji na svém Steam účtu a pustím se do intenzivního testování. Nadšení však ve mně po spuštění pomalu klesalo, ale i po cca 7 hodinách mohu uznat, že tvůrci stavějí na skvělém základu, který rozhodně má potenciál se dále rozšiřovat. Deathground se totiž nachází v předběžném přístupu a pokud byste se rozhodli si titul pořídit, počítejte prozatím s dosti skromným obsahem. Na druhou stranu je třeba uznat, že se pořád jedná o indie kousek a cena 14,79 euro je za poskytnutý zážitek, myslím si, taktéž odpovídající, avšak pěkně postupně.
Hlavní náplní hororové survival hry Deathground je plnění různých misí v kooperaci až pro čtyři hráče. Samozřejmě tvůrci lákají i na možnost, že si titul budete chtít zahrát sami, čemuž odpovídá jak variabilita, tak i zpracování misí. Bohužel, ačkoliv se v materiálech zmiňuje možnost hraní v sólu, nenajdeme zde, alespoň tedy ne prozatím, žádný offline režim, který by byl pro samotáře nějak optimalizovaný. Pokud si tak hru budete pořizovat za účelem hraní v singleplayeru, připravte se na nucené připojování k serverům, stejně tak k absenci možnosti ukládání postupu, což jak si později řekneme, není úplně šťastné řešení a osobně bych zde uvítal, kdyby tyto důležité aspekty hra v plné verzi obsahovala. Vím, o čem mluvím, jelikož i já sám jsem hru primárně testoval bez kamarádů a mohu vám říct, že to v některých ohledech nebyl vůbec ideální zážitek.
Největším problémem je tu totiž délka misí, stejně tak nemožnost si hru nejen uložit, ale i pauznout, což se v kooperaci asi dá pochopit, ovšem při hraní osamotě to může představovat problém. Jednoduše řečeno vám totiž nemá kdo krýt záda a pokud budete potřebovat od počítače odejít, jedinou bezpečnou cestou je najít nějaký úkryt. Navíc průměrná délka misí trvá přibližně hodinu a půl až dvě hodiny, a pokud z nějakého důvodu musíte v půlce mise hru vypnout, při dalším zapnutí budete muset začít zcela od začátku. Například misi v biochemické laboratoři jsem hrál čtyřikrát, než jsem ji konečně dokončil. Samozřejmě, pokud nemáte kamarády, můžete si Deathground zahrát i s random hráči, ale kdo by to dělal? Důležité pro úspěch v kooperaci je totiž vzájemná spolupráce, což se s cizími hráči moc dělat nedá. Na stranu druhou, pokud byste si ke hraní našli byť jen jednoho kamaráda, dostane se vám odlišného zážitku, než který byste zažili sami. O tom ale v další kapitole.
Zdroj: Jaw Drop Games
Spousta možností, jak dané mise řešit
Čím však Deathground jednoznačně vyniká, je vícero možností, jak dané mise řešit a na poli kooperativních her bych řekl, že se jedná tak trochu i o unikát. Vybrat si totiž můžete specializaci, jakou vaše postava bude mít. Můžete buď využít detektoru, který vaše nepřátele odhalí na několik metrů, případně můžete vlastnit hackerský nástroj, s nímž dokážete otevřít různé dveře do místností, jež byste museli složitě obcházet nebo vám nebyly zpřístupněny vůbec. Dále si ve hře můžete vybrat brokovnici, kterou nepřátele zaženete či medika, jehož pomocí dokážete vyléčit sebe a vaše spoluhráče. Nikdy však nemůžete disponovat vícero druhy těchto schopností, dokonce ani v případě hraní v jednom hráči. To znamená, že pokud si jako vaši specializaci zvolíte detektor pro odhalení nepřátel, nemůžete již vlastnit brokovnici či hackerský nástroj. Na druhou stranu i tvůrci na toto mysleli a v každé misi dostanete možnost si zaměření v jejím průběhu změnit.
V případě kooperace si každá postava zvolí svoji specializaci, čímž dokážete, hlavně ve čtyřech hráčích, pokrýt všechny oblasti, což bezpochyby přidá na celkovém zážitku a ukáže, jak vlastně dokážete spolu fungovat a spolupracovat. Spolupráce vám totiž dokáže v mnoha aspektech ulehčit postup a nemusíte tolik dbát na tiché plížení, na rozdíl od hraní v sólu, kde začíná ten pravý survival. Deathground se pro jednotlivce stává o to obtížnější, zvláště kvůli nutnosti každý krok promýšlet a v kombinaci se stealth postupem, který naopak budete muset uplatňovat mnohem častěji. Abych však unáhlené závěry mírnil, i v jednom se dá titul bez problémů zvládnout, jen je třeba počítat, že časově vám to bude trvat o něco déle, čímž opět narážím na nutnost offline režimu s možností částečného ukládání obsahu, alespoň při ukončení hry. Věřte mi, že častěji budete mise opakovat právě kvůli vypnutí hry, nežli smrtí vaší postavy. Já osobně jsem celkem hru musel opustit pětkrát, a to dokonce i v pokročilejší části mise, což druhý den většinou znamenalo až dvě hodiny hraní odznova.
Uklidňující pro jednotlivce je alespoň to, že když vaše hra skončí z důvodu zabití dinosaurem, většinou to neznamená ihned úplný konec hry. Na splnění každé mise máte totiž dva, někdy až tři životy, přičemž každý z nich vás zavede tam, kde jste v tom předchozím skončili. Nemusíte tak při vaší smrti plnit ihned všechny úkoly dané mise odznova, což někdy, jak už jsem řekl, jsou i dvě hodiny čistého herního času.
Prozatím Deathground obsahuje pouze tři mise a také několik bugů
Co se týče misí, Deathground v této fází obsahuje tři herní lokace a jednu tréninkovou, v níž si můžete vyzkoušet například střelbu ze zbraně či hackování. Každá z lokací má prozatím jen jednu misi. Jejich náplň je pak vesměs podobná. Většinou budete muset něco zprovoznit, skenovat, hledat a sbírat vzorky a s nimi se pak vracet na místo určení. Nejedná se sice o nic vyloženě detailního a propracovaného, avšak dle mého názoru to, s ohledem na neustálé plánování a ostražitost, pro tuto hru stačí.
Větší problém však vidím v dinosaurech a jejich umělé inteligenci, což je asi ten největší kámen úrazu celé hry a kterou prostě musím i za tuto cenovku zkritizovat. Jednak vás dokáží odhalit jen od určité vzdálenosti, a to i v případě, že se jim zjevíte přímo v jejich zorném poli. Hodněkrát jim pár vteřin, i přes přímou viditelnost, trvalo, než mě vůbec nějak zaregistrovali a i když se to stalo, bez problémů jsem se jim dokázal ztratit, případně se schovat do nějakého úkrytu. Pokud se jim však do oné určité vzdálenosti přiblížíte, šance na úspěšný útěk je již mizivá a v tomto případě bude pro vás lepší se nechat zabít a raději jeden život obětovat.
Dále jsem úplně nepochopil styl, jakým nepřátelé chodí po lokacích. Většinou je uvidíte se zdržovat jen na jedné části lokace, kde neustále chodí po jedné a té samé trase. Když už nakonec trasu změní, děje se to nejčastěji po vašem odhalení a úspěšném ukrytí. Dost často jsem se setkával s tím, že když jsem z úkrytu vylezl, viděl jsem dinosaura chodit po úplně jiné trase, než předtím. A nakonec se ještě v krátkosti zmíním o zvucích. Kroky nepřátel jdou většinou hodně dobře slyšet a určitě vám pomohou snadněji odhalit jejich přibližnou lokalizaci. Co je ale velký problém, je jejich intenzita v některých pasážích, čehož si nejvíce všimnete asi v biochemické laboratoři. Dinosauři, již se nacházeli v patře nade mnou nebo pode mnou, vydávali stejně hlasité zvuky, jako potvory vedle v místnosti. Někdy tak bylo těžké určit, kde se dinosaurus nachází a nebýt lokátoru, myslel bych si, že je nepřítel přímo vedle mě, přičemž ve skutečnosti se nacházel o patro výš. Rozhodně by tvůrci měli do budoucna ještě na umělé inteligenci zapracovat, jelikož je to vlastnost, která se ve všem úplně nepovedla.
Zdroj: Jaw Drop Games
Vizuální stránka ujde, technická potřebuje vylepšení
Závěr naší dnešní recenze bude patřit vizuální a technické stránce. V případě grafického zpracování bych asi neměl velkých výhrad. Rozhodně nečekejte žádné grafické orgie i přes Unreal Engine, ovšem za cenovku 14,79 euro je asi vizuální kvalita odpovídající. Malých výhrad bych nicméně měl v oblasti technického zpracování. Deathground se mi hodně často sekal, především při načtení mise, kdy ještě doskakovaly textury. Asi bych se nad tímto příliš nezastavoval, ale pokaždé po načtení hry jsem tak 10-15 vteřin musel zkousnout nepříjemné záseky, které byly i docela intenzivní. I v tomto ohledu tak titul ještě potřebuje malinko vyladit. Tím bych dnešní recenzi ukončil a vrhnul se na závěrečné zhodnocení.
Deathground od nezávislého studia Jaw Drop Games staví na skvělém základu, který bezpochyby nabízí velkou zábavu pro hraní s přáteli, avšak trochu zaostává v režimu jednoho hráče. Pokud máte alespoň jednoho kamaráda, milujete survival hry a chcete trochu něco jiného, mohu vám Deathground jednoznačně doporučit. Pokud byste si chtěli tento titul užít v jednom, doporučil bych ještě chvíli počkat, zdali nám vývojáři nepřipraví nějaký lépe optimalizovaný režim pro jednoho hráče, nejlépe hratelný i bez nutnosti připojení k internetu. Pokud nicméně dokážete zkousnout fakt, že si postup nemůžete uložit, hru pozastavit nebo při každém ukončení budete muset začít zcela odznova, klidně si také Deathground pořiďte. Ovšem připravte si na každou misi nejlépe dvě hodiny času. Sedm a půl z deseti.
