Na první pohled může hra Už to roste! od vydavatelství BoardBros působit nenápadně. Krabice neukrývá hromady kartonu, plastové miniatury ani stovky karet. Místo toho nabídne jen šest kostek, pár dřevěných ukazatelů, dvě herní desky a dva bloky papírů. Právě tahle střídmost ale klame tělem. Jakmile se pustíte do hry, velmi rychle zjistíte, že nejde o žádnou oddechovou dětskou zakreslovačku ani o lehký rodinný titul ve stylu Takenokolor či Stezky tukanů. Už to roste! je plnohodnotná, komplexní a překvapivě náročná hra, která dokáže potrápit hlavu i zkušenějším hráčům.
Zahrádka, která má systém
Tematicky se hra Už to roste! (v originále Three Sisters) točí kolem zahradničení a tradiční metody společného pěstování takzvaných tří sester, tedy kukuřice, fazolí a dýní. Všechny plodiny mají ve hře jasně definovanou funkci a jejich vzájemné vazby jsou promyšlené a mechanicky velmi dobře uchopené. Kukuřice vytváří oporu, bez které nemohou růst fazole, a dýně zase slouží jako přirozená ochrana před škůdci a plevelem. Kromě záhonů na zahradě najdete také trvalky, ovocný sad, včelín a kůlnu plnou různého vybavení. Pokud se vám podaří nashromáždit dostatek zboží, vyplatí se vyrazit na farmářské trhy, které dokážou hráče velmi slušně odměnit.
Hráči v každém kole pracují s omezeným počtem kostek, vždy o dvě více, než je aktuální počet hráčů, které se rozmisťují na rondel. Hodnota kostky určuje, ve kterém záhonku se něco odehraje, zatímco její pozice na rondelu rozhoduje o tom, jakou další akci získáte. Už tady je patrné, že hra nestaví jen na náhodě hodu. Mnohem důležitější je za mě akce získaná z rondelu. Právě zde se naplno uplatňuje plánování, přizpůsobení se aktuální nabídce a práce s vlastními prioritami.
Není rondel jako rondel
Když už je řeč o rondelu na herní desce, nemohu se vyhnout jedné drobné, ale pro mě poměrně výrazné výtce. Rondel patří mezi mechanismy, které mám ve hrách velmi ráda, ať už jde o Neznámou planetu, SETI: Pátrání po mimozemské inteligenci, Údolí tulipánů nebo hru Galileo Galilei. Všechny tyto hry pracují s jasně čitelným kruhem, případně alespoň s pravidelným výsekem kružnice. Ve hře Už to roste! je však rondel stylizovaný jako připíchnuté papírky na nástěnce, což je tematicky možná nápadité, ale z hlediska přehlednosti pro mě bohužel nefunkční. Nejde o kvalitu zpracování, ale čistě o uspořádání jednotlivých polí. Kruh jako takový jsem při první partii na herní desce jednoduše nevnímala a orientace v pořadí akcí pro mě nebyla intuitivní. Možná je to částečně subjektivní, ale právě tady bych si dovolila kritizovat původní návrh rondelu, který podle mě zbytečně ubírá na přehlednosti jinak velmi promyšlené hry.
Rozhodnutí na každém kroku
Každý tah v zakreslovací hře Už to roste! v sobě skrývá hned několik vrstev rozhodování. Máte vysazovat nové plodiny, nebo raději zalévat ty stávající? Vyplatí se investovat do kůlny a otevřít si bodovací bonusy na konec hry, nebo je lepší tlačit se se zbožím na farmářské trhy? A kdy je ten správný okamžik začít se naplno věnovat včelínu či ovocnému sadu? Budete se snažit rozvíjet obojí současně, nebo jedno zcela upozadíte a plně se soustředíte jen na jednu oblast?
Hra vás neustále nutí přemýšlet dopředu. Osm kol uteče velmi rychle a času na všechno je zoufale málo. Právě tento tlak dělá ze hry Už to roste! velmi uspokojivý mozkovar, ve kterém se každé škrtnuté políčko může později výrazně projevit na výsledném skóre.
Pro ještě přemýšlivější hráče je skvělé, že na konci každého kola nastává předem daná událost, během které můžete navíc zahrát akci kůlny, vyrazit na farmářské trhy nebo zalévat, protože prší. Tomu můžete uzpůsobit celé předchozí kolo. Déšť mám osobně nejraději. V takovém kole se vždy snažím zasadit co nejvíce rostlinek a pak je už jen sledovat, jak pěkně rostou.
Řetězení bonusů
Jedním z nejsilnějších momentů hry jsou bezesporu řetězící se bonusy. Často se stane, že jeden tah spustí efekt, ten přinese další bonusovou akci a ta otevře další možnost. Tyto momenty jsou nesmírně uspokojivé a dávají hráči pocit, že jeho zahrádka skutečně žije.
Zároveň je ale fér říct, že právě tady může hra některé hráče trochu potrápit. Pokud se vám totiž v jednom okamžiku spustí více bonusů a efektů zároveň, není vždy snadné uhlídat, na co všechno máte nárok a v jakém pořadí jednotlivé akce provést. Nejde ani tak o situace, kdy se efekty řetězí postupně, ale spíše o momenty, kdy se jich sejde hned několik najednou. V tu chvíli je potřeba velká pečlivost, aby člověk na žádnou akci nezapomněl a zároveň je využil co nejefektivněji. Pro někoho to může být drobný zádrhel, pro jiné další vrstva výzvy, která ke komplexnímu charakteru hry přirozeně patří.
Kůlna plná rozhodnutí
Akční pole kůlny na rondelu pro mě představuje jednu z největších sil celé hry. Právě tady se hra mění v optimalizační hlavolam, ve kterém je potřeba pečlivě zvažovat, do jakého vybavení investovat. Kůlna nenabízí jen jednorázové body na konci hry, ale také permanentní bonusy, které mohou výrazně ovlivnit průběh celé partie. Hráč je tak neustále postaven před otázku, zda jít po okamžitém užitku a podpořit rozjetou strategii, například skrze trvalky, nebo mířit na silné bodové cíle, jako je traktor či mísa na ovoce. Právě hledání ideální kombinace vybavení, která vám v součtu přinese co největší užitek a maximum vítězných bodů, dává hře pocit skutečné kontroly nad vlastním herním plánem.
Sólo i rozmary počasí
Věřím, že pro mnoho hráčů je velkým plusem také plnohodnotný sólový režim, ve kterém se utkáte s ochotnou, ale nešikovnou pomocnicí Vlastou. Za dobrým úmyslem se ovšem skrývá nemotora, Květa, která šlape tam, kam nemá, zdržuje vás a neustále vám komplikuje práci.
Díky vydavatelství BoardBros máme v této verzi hry rovnou k dispozici i rozšíření Rozmary počasí, které do hry přidává další proměnlivý prvek. Počasí ovlivňuje dostupné akce a nutí hráče upravovat své strategie podle aktuálních podmínek. Pokud máte základní hru už trochu v ruce, dokáže ji počasí velmi příjemně osvěžit. Jinak se do něj ale raději příliš nepouštějte. Myslet ještě na další efekty způsobené počasím může zamotat hlavu víc, než je zdrávo. Nám zatím bohatě stačí hra hraná čistě v základu.
Pro koho Už to roste! je?
Už to roste! rozhodně není hra pro každého. Pokud hledáte rychlou a nenáročnou zakreslovačku na vyplnění času, tady ji nenajdete. Pokud ale patříte mezi hráče, kteří mají rádi hlubší plánování, optimalizaci tahů, silné téma a pocit, že každé rozhodnutí má svou váhu, pak vás tahle zahradnická výzva dokáže naprosto pohltit.
Za nenápadnou krabicí se skrývá promyšlený, bohatý a velmi uspokojivý herní zážitek, který nabízí spoustu prostoru k objevování a zlepšování. A když se vám podaří rozjet dokonalou kombinaci akcí a bonusů, nezbývá než se usmát a s uspokojením si říct: „Už to roste!“
Už to roste! je hra, která na první pohled klame tělem. Za nenápadnou krabicí se skrývá promyšlený a poměrně náročný strategický zážitek, jenž dokáže nabídnout mnohem víc, než by člověk od zakreslovací hry čekal. Silné téma zahradničení zde není jen dekorací, ale pevně prorůstá do všech mechanik a rozhodnutí, která hráč během partie dělá. Neustálý tlak na plánování, omezený čas daný osmi koly a radost z rozjíždějících se komb dělají z každé partie intenzivní a uspokojivý mozkovar.
