Psal se rok 2007 kdy, po spoustě odkladů a potíží během vývoje, konečně vyšel S.T.A.L.K.E.R.: Shadow of Chernobyl. Přes porodní bolesti a hodně menších či větších chyb přinesl do žánru FPS svěží vítr a neokoukané prostředí, které k dokonalosti vylepšily následné dva díly (Clear Sky a Call of Pripyat). Poslední však vyšel už v roce 2009, a o pokračování se dlouho psalo a dlouho na něj čekalo. Po vypuknutí války na Ukrajině už to skoro vypadalo, že nic nebude. Tým, pracující na hře, musel být evakuován a málem se rozpadl. Někteří zůstali doma, padli v bojích, nebo jednoduše skončili jako vývojáři. Po mnoha peripetiích se nakonec vývojáři z GSC Game World usadili v Praze a projekt dokončili. S.T.A.L.K.E.R. 2: Heart of Chornobyl dorazil na pulty na podzim roku 2024.
Bohužel, v podobně rozbitém stavu, jako kdysi S.T.A.L.K.E.R.: Shadow of Chernobyl. Problém se však už netýká čerstvě vydané verze pro konzoli PlayStation 5, která je opravená a skvěle odladěná. Rok po prvním vydání na PC a Xbox se můžeme bez obav ponořit do příběhu bývalého vojáka, který jednou ve svém koši na prádlo našel záhadný kámen. Artefakt není aktivní a jediný způsob jak zjistit jeho tajemství, je nabít ho, což umožňují jen energetické anomálie v černobylské zóně. Smrtelně nebezpečném území, které vzniklo po známé jaderné katastrofě. Přes velké nebezpečí nabízí možnost nálezu drahocenných artefaktů, které mohou posunout lidstvo významným skokem ve výzkumu nejrůznějších technologií. Zdaleka tedy nejste sami, koho zóna ve hře S.T.A.L.K.E.R. 2: Heart of Chornobyl přitahuje.
Úžasně imerzivní a atmosférický svět
S.T.A.L.K.E.R. 2: Heart of Chornobyl vás hned na začátku hodí do tmy. Do opravdové tmy, v níž světlo z baterky pomůže akorát tak v interiérech a venku nevidíte na dva metry. Navíc v místě, kde vás může zabít snad všechno. Všude přítomná radiace člověka vysílí rychle, ale to není nic proti tomu, co umí nejrůznější anomálie. Může jít o málo viditelnou bublinu, která vás chytne a roztrhá. Uhlíky, které vypustí plamen, jakmile se přiblížíte. Smrtící výboje, které se chovají jako kulový blesk hledající si svou oběť a mnoho dalších. Když anomálie přežijete, nesmíme zapomínat na neslyšné mutanty, kteří rádi útočí rychle a často ze zálohy. Někteří dokonce umí rozložit psychiku psionickým útokem a udělat z vás zombie.
S.T.A.L.K.E.R. se vždy vymykal tradičnímu pojetí FPS žánru. Bez rozmyslu v něm nepřežijete příliš dlouho, protože v otevřených přestřelkách je hranice mezi životem a smrtí stejně krátká jako váš čas, když se necháte chytit anomálií. Přestřelky většinou nejsou moc dlouhé z důvodu, že ke smrti stačí pár přesných zásahů. Každý druhý způsobí krvácení a ocitnout se pod palbou skupiny lidí není nic příjemného. Obecně mohu říci, že S.T.A.L.K.E.R.: Heart of Chornobyl mě nadchnul svým krutým a uvěřitelným prostředím. Děsivou atmosférou, která vynikne hlavně v noci, a s tím spojenou skvělou imerzivní hratelností. Tempo je pomalé a k dalšímu postupu je nutná rozvaha. Přes nadpřirozené sci-fi prvky hra vypadá realisticky, k čemuž hodně přispívá pohledná grafika, která svou barevnou paletou vytváří dojem skutečného světa.
Zdroj: GSC Game World
Otevřený svět podle S.T.A.L.K.E.R. stylu
S.T.A.L.K.E.R. 2: Heart of Chornobyl se odehrává v otevřeném světě, kde můžete čekat klasické schéma otevřených herních světů. Jasně daná hlavní příběhová linie, spousty vedlejších úkolů a míst s otazníky vybízející k prohledávání a nacházení zásob, lepšího vybavení a mocných artefaktů. Hodně se mi líbí, že zde není kladen velký důraz na akci s tím, že by se nějak brutálně spawnovali nepřátelé. Jednou vyčištěné místo zůstane dlouho vyčištěné. Zároveň se moc nestává, že se dostanete k boji na otevřených prostranstvích. Jak stalkeři, tak mutanti se rádi zdržují u svých úkrytů, aby je náhodou na pláních nepostihla smrtící bouře zvaná Emise. Kromě toho vás v zóně může zabít toxický odpad, již zmíněné všechny možné anomálie, radioaktivita, hlad nebo třeba jenom únava po dlouhém bdění. Svět zóny je nebezpečný, krutý a je potřeba být připravený na všechno.
Při hraní S.T.A.L.K.E.R. 2: Heart of Chornobyl nemám nezbytnou potřebu hnát se za hlavní příběhovou linií. Mnohem víc mě baví jen tak chodit a prozkoumávat. Třeba náhodně najít mrtvolu stalkera, přes jeho PDA zjistit polohu skrýše a jít se do své základny připravit na výpravu. S rozedněním a s opravenou výbavou se vydávám do skrýše na ještě neprozkoumaném místě. Vybaven kompasem, detektorem a svítilnou. Zbraň je také potřeba, ale je dobré se vyhýbat střetům s lidskými protivníky a drahé náboje šetřit spíš na místní dravou faunu. S lidmi se dá někdy domluvit a je zábava budovat si reputaci plněním vedlejších úkolů. Způsob vašeho chování a rozhodování má váhu při průchodu hrou. Přes prvotní šok z nesmlouvavé obtížnosti se postupně od druhého S.T.A.L.K.E.R.A těžko odtrhávám.
Zdroj: GSC Game World
Skvěle zpracované zbraně a střílení
Zbraně jsou zpracovány opravdu realisticky. Zkuste si vzít do roku útočnou pušku a vystřílet na nepřítele celý zásobník dávkou. Nejen, že kvůli zpětnému rázu nic netrefíte. Navíc, při takovém stylu má zásobník životnost pár sekund a cvakání prázdného zásobníku je často předzvěst smrti. Ideální čas na to, aby vás nepřítel v klidu (za pár sekund) zastřelil nebo roztrhal. Je více než nutné v soubojích taktizovat. Využívat funkční stealth postup, nebo v případě boje proti smečce psů vyskočit do výšky, například na vrak auta. Zbraně mají tendence se zasekávat a je potřeba se o ně starat. S.T.A.L.K.E.R. 2: Heart of Chornobyl vám dá neúspěch krutě sežrat v podobě počítadla smrtí. Naopak vychází vstříc i konzolovým hráčům, možností rychlého uložení kdekoliv pod podmínkou, že nejste v boji.
Hledání artefaktů je kapitola sama o sobě. Artefakty se dají najít na nejnebezpečnějších místech zóny. Uprostřed velkých koncentrací anomálií, a navíc se pohybují. Je možné je najít pouze přes detektor. Hledání stojí spoustu smrtí a nervů, ale výsledek vždycky stojí za to. Kdybyste artefakt nepoužili, u obchodníka se dá nejlevnější prodat za cenu tří výplat z vedlejších úkolů. Samotný příběh nabízí více konců, které jsou závislé na tom, jak se budete ve hře chovat. Má snaha je naklonit si na svou stranu všechny frakce. Jsem hodně zvědavý, kam se s tímto stylem dostanu.
Zdroj: GSC Game World
Grafické a zvukové zpracování na vysoké úrovni
S.T.A.L.K.E.R. 2: Heart of Chornobyl běží na osvědčeném Unreal Engine 5 a vypadá nádherně. Na základní PS5 nepociťuji v performance režimu jakékoliv propady šedesáti fps a i tak vypadá hra hezky. Plynulý ray-tracing by se hodil, ale vyšší počet snímků je důležitější k přežití a lepšímu pocitu ze soubojů. Pokud vlastníte PlayStation 5 Pro a pořádnou televizi, tak nemusíte nic řešit. Můžete si užít ještě hezčí, opravenou a vybalancovanou hru. Četl jsem pár stížností hráčů těsně po původním vydání na optimalizaci a spousty větších či menších bugů. V dnešních dnech už to neplatí. Pokud máte volných sto šedesát giga na disku, nic vám v zážitku bránit nebude.
Chválu si zaslouží i bravurní ozvučení. S.T.A.L.K.E.R. 2: Heart of Chornobyl klade důraz na environmentální zvuky vycházející z prostředí. Samotná hudba se zapne jen občas a vždy citlivě. Člověk kolikrát skoro ani nepozná, že hraje v pozadí. Jemně tvoří hutnou atmosféru a mění se podle prostředí a denního cyklu. Ozvučení se autorům moc povedlo a já zjišťuji, že mě nenapadá moc věcí, které bych hře vytknul. Možná ovládání, pomocí gamepadu, někdy trochu láme prsty. Hra obsahuje hodně ovládacích prvků a kombinace stisknutí dvou tlačítek najednou jsou nevyhnutelné. Pro PC hráče nepředstavitelné. Pro čistě konzolové hráče už taková rutina. Konzolovému začátečníkovi, co se teprve učí s gamepadem, bych druhého S.T.A.L.K.E.R.A. nedoporučil. Pomalé míření vede k rychlé smrti častěji, než v jiných FPS hrách.
Zdroj: GSC Game World
S.T.A.L.K.E.R. 2: Heart of Chornobyl možná není pro každého stejně jako předchozí díly. Už na střední obtížnost má tendence trestat hráče za každou chybu a proniknout do světa černobylské zóny se nedá na první dobrou. Vyžaduje trpělivost, ale jakmile do hry proniknete, není co řešit. Odmění vás dechberoucí herní imerzí a opravdu hustou atmosférou. Zdejší svět je velký a nepřátelský. Nevodí hráče za ruku, ale obsahuje hodně zákoutí, která stojí za výpravy. Rok od vydání je navíc hra perfektně optimalizovaná, vyladěná a pořád se na ní pracuje. Jednoznačně palec nahoru a kdyby náhodou, pořád se dá ještě obtížnost snížit. Navíc obsahuje českou lokalizaci.
