S.T.A.L.K.E.R.: Shadow of Chernobyl – hra, která stojí za to!

Share on facebook
Sdilet
Share on twitter
Sdílet
Share on linkedin
Sdílet
Zdroj: soc.stalker-game

Fanoušci postapokalyptických her jistě sérii S.T.AL.K.E.R. znají. Pro ty, kterým tento skvost unikl, si pojďme povědět, oč jste přišli. Věnovat se budu hře S.T.A.L.K.E.R.: Shadow of Chernobyl jakožto prvnímu a osobně mému nejoblíbenějšímu dílu.

Vezmete na sebe roli stalkera s přezdívkou Marked One, který kvůli havárii prodělal ztrátu paměti. Jediné vaše vodítko se nachází ve vámi vlastněném PDA, a to je úkol Zabij Střelce. Bez veškerého vybavení se vydáváte vstříc honbě za návratem vzpomínek.
STALKER Shadow of Chernobyl - ruské kolo

Zdroj: soc.stalker-game

Okrádat mrtvé se smí

Protože jste vhozeni do děje ihned po vaší rekonvalescenci téměř bez veškerého vybavení, brzy pochopíte, že okrást vašeho mrtvého nepřítele je cestou k vítězství. Už po splnění prvního úkolu jste alespoň trochu klidnější, když v rukách svíráte první brokovnici. Zvláště pak v počátku, kdy u sebe nemáte prakticky žádnou hotovost, jste vyzbrojeni tím, co jste v zóně nasbírali. Obvykle ale paradoxně lepší věci najdete, než koupíte.

Svoboda po mapě

Již plnění prvního úkolu vám napoví, že vaše rozhodnutí mohou být mnohdy důležitá pro finální zakončení hry. Zde se máte například rozhodnout, zda se do útoku vydáte na vlastní pěst, nebo po boku pomocníků z tábora, ze kterého vás vyslali. Rozhodnutí je na vás, kterou z možností zvolíte. Jsou i situace, kdy vám zákazník sdělí, kdy je vhodná doba pro útok, ale přesto už je na vás, zda jeho radě vyhovíte, či si to paličatě uděláte po svém.
Stejně tak nejste omezeni v rámci průzkumu mapy, ovšem mapa není zase tak rozlehlá, abyste museli investovat celé hodiny do jejího průzkumu. Zpět vás také často drží vysoká míra radiace nebo smrtelně nebezpečné anomálie, jichž je na mapě nespočetně mnoho. Při prohledávání mrtvých těl, případě při plnění úkolů se vám postupně na mapě odemykají také různé skrýše, při kterých vás právě zvědavost často zavede do zapomenutých míst mapy.

Zdroj: soc.stalker-game

Vydělat si je fuška

Ať už vás na tyto místa zavede čirá zvědavost nebo touha po zisku na vzácných artefaktech, čím dále postupujete skrze oblasti, tím cennější mohou být nalezené ukryté věci. Samozřejmě, co nepotřebujete pro vlastní výbavu, je ideální na prodej. Tady ovšem nastává jeden nepříjemný faktor, a to váha vašeho nákladu. Bez větších potíží jste schopni běžet s nákladem do padesáti kilo, přičemž samozřejmě uprostřed zóny není vždy snadné najít někoho, u koho byste se věcí na prodej mohli zbavit. Přetížení pak znamená velké omezení v pohybu. Vaše schopnost běžet se rapidně sníží a může vás to nejen frustrovat, ale také ohrozit, pakliže narazíte na smečku psů, před kterou je často nejlepší utéct. Po mapě se bohužel nelze pohybovat jinak než po svých. Veškerá vozidla jsou nepojízdná a že by se vám povedlo například osedlat divoké prase, bohužel není pravděpodobné.

Buďme přátelé

Vedlejší úkoly, které si můžete po mapě posbírat, bývají časově omezené a nezaručí vám jen finanční nebo materiální odměnu, nýbrž i případné navázání přátelství s konkrétním člověkem nebo celou jednou frakcí, když uděláte něco skutečně významného. Pro vás to pak znamená lepší ceny – znáte to, pro kamaráda je to vždy pod cenou.
Co se obchodníků týče, nabízejí obvykle běžný sortiment výbavy jako je munice, některé zbraně, léčivo, sem tam nějaký ochranný oděv, ale platí výše zmíněné pravidlo, že ty nejlepší věci obvykle najdete.

Zdroj: soc.stalker-game

Atmosféra se dá krájet

Jestli mám vyzdvihnout jeden z nejvýraznějších pozitivních faktorů S.T.A.L.K.E.R.: Shadow of Chernobyl, bude to atmosféra. Jsem vůči hororovým žánrům celkově dost imunní, nicméně když jsem hrála Stalkera poprvé, měla jsem často docela nahnáno. Zvláště pak v uzavřených prostorech, jako jsou podzemní základny a tunely, kterými jste nuceni projít. Stísněné místnosti hluboko pod zemí, tma, víte, že cesta ven je jen těžko dosažitelná – jste tam jen vy společně s monstry a ozbrojenými nepřáteli, kteří vás mohou překvapit na každém rohu. Atmosféra samozřejmě nechybí ani na povrchu, obzvlášť když se setmí. Neustále se ozývá různé vrčení, kvílení nebo se najednou odnikud ozve střelba.

Kde je ten Stalker?

Jako mírný nedostatek bych zmínila AI, tedy umělou inteligenci. Mnohdy funguje dobře a logicky, často se vás nepřátelé snaží obklíčit a dostat se vám do zad, což je mnohdy výzva, ale občas se dostanete do kuriózní situace, kdy střílíte do nepřítele, od něhož stojíte doslova dva kroky, a on vás „nevidí“. Občas se mi také stávalo, že jsem se rozhodla zastřelit několik zlodějíčků, popadalo několik mrtvých a poslední z nich, těžký flegmatik, mezi svými právě padlými přáteli dál brnkal na kytaru u ohně. Tyto úsměvné situace mě ale naopak celkem baví a je to pro mě taková veselá výplň hry.
Dalším nepatrným nedostatkem je nepřesnost u samopalů na blízko. Ze vzdálenosti zhruba na pět metrů nemáte problémy, ale zvláště na blízko mají zbraně většinou silný zpětný ráz a horší přesnost střelby. Nicméně opět jde o drobný nedostatek.

Zdroj: soc.stalker-game

GP uvozovky

S.T.A.L.K.E.R.: Shadow of Chernobyl má skvělou atmosféru, dobrou hratelnost, dobrý námět, looting, hodně střelby, hororové momenty, hromadu zábavy. Už když jsem hru hrála kdysi poprvé, věděla jsem, že to bude láska na první odehrání. Je to přesně ten typ hry, který odehrajete a jste smutní, že už je konec. Vždy jsem se snažila dokončit veškeré úkoly jen proto, abych si prodloužila celý požitek a oddalovala právě to finále. Ani po letech, kdy se ke hře pravidelně vracím, se nic nezměnilo a hra stále patří mezi mé top hry, které již tradičně při zvláštních příležitostech za odměnu zapnu. Na Stalkera zkrátka nedám dopustit a rozhodně za mě všechny palce nahoru.

Recenzi  pro Gaming Professors napsala Dominika Platilová

Klady

Zápory

0
Share on facebook
Sdilet na Facebooku
Share on twitter
Sdílet na Twitteru
Share on linkedin
Sdílet na LinkedIn