Kinoboj je malá karetní hra českého autora Michala Peichla, která se na český trh dostává díky vydavatelství BoardBros. Část hráčů ji ale mohla zaznamenat už dříve na veletrhu v Essenu, kde se objevila díky českému studiu Pink Troubadour. Už to samo o sobě naznačuje, že nejde o žádnou náhodnou hříčku, ale o titul, který má ambice oslovit i mezinárodní publikum. Po několika partiích mohu říct, že tyto ambice nejsou přehnané. Kinoboj je přesně ten typ malé hry, která vás na první pohled nenápadně zaujme, ale postupně si vás omotá kolem prstu chytrými komby, silným tématem a příjemně svižným tempem.
Na první pohled se může zdát, že jde o další nenáročnou karetku na dvacet minut, která zapadne mezi desítky podobných titulů. Jenže Kinoboj dokáže z minima komponent vytěžit překvapivě hodně herního prostoru. Každá karta, každý symbol a každé rozhodnutí mají váhu a hra vás prakticky od prvního kola nutí plánovat, přizpůsobovat se a občas i riskovat.
Téma kina je opravdu cítit
Jednou z nejsilnějších stránek hry Kinoboj je bez debat téma. Kino tu nepůsobí jako něco navíc, ale tvoří skutečný základ celé herní struktury. Každý hráč spravuje své malé kino rozdělené na dvě patra a v každém patře se nachází jeden kinosál. Do těchto prostor postupně zasouváte karty publika z jedné strany a karty projekcí z druhé.
Zároveň zde ale musím zmínit i jedno negativum, se kterým jsme se při hraní potýkali. Zasouvání karet je podle mě poměrně nepraktické, i když pravidla doporučují přimáčknout si prstem desku kina, aby se s kartami lépe manipulovalo. Jenže ani tak to není úplně ideální řešení. Práci s kartami nám výrazně usnadnila až deskoherní podložka. Nejde přitom jen o samotné zasunutí karty, ale také o její následné vylepšování. Vylepšíte jednu kartu, ale musíte neustále hlídat celou řadu zbývajících karet, aby se vám neposunuly také. Nemám ráda, když člověk něco kritizuje a zároveň nepřijde s vlastním návrhem na zlepšení. Upřímně ale musím přiznat, že jiná herní mechanika nebo způsob manipulace mě v tomto případě nenapadá, a tak, prosím, berte tuto výtku spíše jako drobnou poznámku než zásadní problém.
Diváci mají v Kinoboji konkrétní potřeby a přání. Někdo chce vidět určitý filmový žánr, jiný vyžaduje konkrétní kombinaci filmů, další řeší technické vybavení sálu, nebo dokonce složení publika kolem sebe. Vy jako provozovatel kina se snažíte tyto požadavky naplnit a na konci hry za spokojené diváky získáváte vítězné body. Celé to působí velmi přirozeně a logicky. Máte pocit, že skutečně řešíte dramaturgii kina a komfort návštěvníků, nikoli že pouze skládáte abstraktní symboly.
Herní mechanismy a komba
Z mechanického hlediska je Kinoboj kombinační hra v tom nejlepším slova smyslu. Každé kolo si hráč vezme jednu kartu z nabídky a umístí ji do svého kina. To zní jednoduše, ale právě způsob, jakým se karty navzájem ovlivňují, vytváří velký prostor pro chytré tahy. Karty projekcí mají okamžité efekty, které často umožňují povýšení jiných karet. Povýšení znamená mírné vysunutí karty, čímž se odkryjí další symboly, body nebo schopnosti.
Zároveň se mi velmi líbí, že bodovací podmínky na kartách publika jsou rozmanité. Někdy záleží na přesném pořadí filmů, jindy jen na jejich žánru nebo množství. Někteří diváci jsou nenároční, jiní vás donutí přemýšlet několik kol dopředu a od toho se náležitě odvíjí i počet vítězných bodů. Díky tomu se žádná partie nehraje úplně stejně a vždy je nutné reagovat na to, co se objeví v nabídce v danou chvíli.
Destičky kina jako klíčový prvek
Za jeden z nejzajímavějších prvků celé této karetní hry považuji destičky kina. Každá z nich má pro obě patra definované specifické požadavky. Pokud se vám podaří splnit obě podmínky, získáte dvacet vítězných bodů. To je v kontextu celé hry obrovská porce bodů, která dokáže výrazně zahýbat konečným pořadím.
Tyto požadavky fungují jako silná motivace i jako past. Pokud se na ně zaměříte příliš a nepovede se vám je splnit, můžete na tom ztratit víc, než kolik byste získali jinde. Pokud se je naopak podaří splnit vašim soupeřům a vám ne, vzniká mezi vámi znatelný bodový rozdíl. Přesto hra nikdy nepůsobí beznadějně. Díky flexibilním kombům a bodům z publika je stále šance situaci dohnat.
Interakce a tempo hry
Interakce mezi hráči je spíše nepřímá, ale rozhodně stále přítomna. Sdílená nabídka karet nutí sledovat soupeře a občas jim sebrat kartu, která by se jim dokonale hodila. Zajímavým prvkem je také možnost obnovy nabídky za cenu degradace vlastní karty. To je elegantní řešení, které dává hráčům nástroj proti smůle, ale zároveň za něj musí zaplatit.
Tempo hry je velmi příjemné. Dvanáct kol uteče rychle a partie málokdy přesáhne půl hodiny. Díky tomu je Kinoboj ideální jak na rozehrání herního večera, tak jako lehčí strategická hra na závěr.
Kinoboj je chytrá a překvapivě hluboká karetní hra, která z malého balíčku karet dokáže vytěžit maximum. Silné téma kina je přirozeně propojeno s herními mechanismy a vytváří pocit, že skutečně spravujete vlastní promítací sály a snažíte se vyhovět rozmanitému publiku. Hra nutí plánovat, reagovat na nabídku a hledat funkční komba, přitom zůstává svižná a přístupná. Elegantně kombinuje jednoduchá pravidla s taktickými rozhodnutími, takže osloví jak zkušenější hráče, tak ty, kteří hledají kratší, ale ne povrchní herní zážitek.
