- 15. 11. 2022
- 13. 11. 2022
Další rozhovory
U Akvárka trval vývoj zhruba rok, od prvního nápadu přes několik prototypů až po fázi, kdy je možné se vrhnout na vizuální stránku hry a ilustrace. U Stezky byl proces o něco delší, protože je to zatím moje nejobsáhlejší hra. Vývoj trval asi rok a půl, přičemž spoustu času bylo potřeba na tvorbu ilustrací, které jsem si do hry vymyslel. Zprvu jsem byl nadšený, kolik obsahu do hry mohu dostat, později jsem se trochu proklínal, protože v konečné fázi jsem jenom pro Stezku vytvořil circa sto obrázků.
Co se týče prodejů, tak prvotní náklad mých her byl okolo 1000 kusů. Stezka se myslím stále prodává, ale Akvárko je vyprodané a bude tak mou první hrou, která bude mít dotisk.
Hry tvořím sám a až na pomoc s formulací pravidel se na vzniku her podíleli už jenom testeři, kteří mé hry mnohokrát hráli v procesu vývoje. Díky nim a jejich připomínkám jsem mohl své hry podstatně zlepšit.
Největší překážka ve vývoji, na kterou jsem zatím narazil, je trpělivost. Člověk udělá třeba deset či dvacet prototypů každé své hry a vždy s tím posledním doufá, že právě tahle verze je už ta skvělá a konečná. Bohužel opak je často pravdou, a tak nezbývá než znovu a znovu analyzovat slabiny hry, upravit je, vyrobit nový prototyp, vystříhat všechny herní prvky a vydat se znovu sledovat reakce testerů.
Digitalizace deskových her je podle mě dvousečná zbraň. Nabízí obrovské výhody, jako je možnost hrát hry i s lidmi, s nimiž se nemůžeme fyzicky sejít, řeší za nás mnohdy dlouhou přípravu, manipulaci s komponenty při hře, a někdy dokonce přidává zajímavé vizuální efekty, které hru mohou obohatit (například Mars: Teraformace, Magic: The Gathering Arena). Negativním rysem je pak to, že tak desková hra obchází svůj původní účel, jímž je dostat několik lidí k jednomu stolu a zprostředkovat jim zajímavý zážitek, který zakusí tváří v tvář a s plnou šíří emocionální a sociální interakce.
Digitalizaci deskovek vůbec neodsuzuji, spíše naopak. Nemám problém si jakoukoliv z deskových her zahrát online, ale v drtivé většině případů preferuji hraní na stole.
Kdyby ti na stole přistála nabídka, že tvé deskovky budou převedeny do digitální podoby, nebránil by ses tomu?
Miluju především eurohry, v nichž není mnoho přímého konfliktu. To ostatně uvidíte na mých tipech. V roce 2022 je mým absolutním vítězem hra Carnegie. Jde o mechanicky unikátní hru s krásnou produkcí a množstvím herních strategií. Druhou na žebříčku je lacerdovka Lisboa, v níž hráči obnovují katastrofami zničený Lisabon. Je to velmi komplexní euro, v němž musíte skloubit produkci a prodej zboží spolu s výstavbou města, ale také s ovlivňováním vysoce postavených osob. Třetím titulem je hra z Essenu 2022 s názvem Tiletum. Je to hra poměrně suchá (téma hry je trochu generické), v níž hráči jako renesanční kupci putují po Evropě, staví obchody, katedrály a nabízí útočiště měšťanům. Překvapila mě hlavně plynulost a snadná vysvětlitelnost hry, jež nabízí velký prostor pro rozhodování. Čtvrtým top titulem je Mini Express od BoardBros, což je vlaková hra, v níž neustále vážíte mezi nákupem akcií a stavbou vlakových tratí. Hra je velmi dynamická, v jádru jednoduchá, ale s pořádnou hloubkou hráčských rozhodnutí. Posledním titulem je pak Splito, což je rychlá karetní hra s novátorským konceptem. Draftujete v ní karty a hrajete je mezi vás a vaše sousedy. Každá takto vzniklá hromádka karet má své vlastní skórovací podmínky, na nichž pracujete s oběma svými sousedy.
Vřele doporučuji všechny tyto skvělé tituly a těším se, co přinese příští rok!
