Českou literární tvorbu mám nesmírně ráda. Možná je to tím, že v ní cítím jakousi blízkost, domáckost a odvahu říct věci naplno. Autorka pod pseudonymem Jane Blossom se svou prvotinou Za hranicí času spojila umělecké prostředí, hrátky s minulými životy, kletbu i první velkou lásku, která bolí tak moc, až se člověku svírá nitro. Jako umělecká duše, která vždycky tajně snila o ateliérech vonících po terpentýnu a o jemném doteku štětce na plátně, jsem nemohla odolat. Čekala jsem hodně a dostala hodně.
Autor:
Autor obálky:
Vydavatel:
Distributor:
Žánr:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
EAN:
Vydání:
Jane Blossom
Linda Bulíčková
King Cool
Knihy Dobrovský
YA romantasy
288
černobílý
brožovaná s ořízkou
leden 2026
978-80-277-6290-3
9788027762903
první
Zlo nikdy nespí
Sharleen je mladá vzorná studentka umělecké akademie. Pochází z bohaté a vlivné rodiny, ale na rozdíl od mnoha jiných dcer prominentních otců není rozmazlená ani nafoukaná. Naopak. Je tichá, snaží se nevyčnívat a plně se oddává tomu, co miluje… tedy umění. Jako typická knihomolka se raději schová s románem pod dekou, než aby flirtovala na večírku. Romantické pletichy zná jen ze stránek knih. O lásce čte, sní o ní, představuje si ji, ale sama ji nikdy nezažila. Nikdy nebyla pořádně zamilovaná, nikdy nebyla políbena.
Jednoho dne dostane příležitost se podílet na restaurování záhadného obrazu. To je jinak solidní nabídka, jenže součástí projektu je také profesorův asistent Adrian neboli školní anděl a ten typ kluka, ze kterého jsou všechny holky na akademii úplně hotové. Je totiž až přehnaně pohledný, tajemný a jeho zasmušilý výraz i šedé oči budí dojem, jako by skrýval to nejskandálnější tajemství. K dívkám je zdvořilý a galantní, ale odtažitý… jako by se ho jejich obdiv vůbec netýkal. Sharleen z něj jako jediná není paf. Vidí v něm náfuku a trochu idiota, prostě týpka, který si myslí, že je středem vesmíru. Nehodlá mu padnout k nohám jako ostatní… jenže právě jí by to jako jediné dovolil.
Kletby se nedají obejít
Restaurování obrazu není v knize pouhá kulisa, ale spouštěč a dotek minulosti, který začne rozvolňovat hranice mezi tím, co je a co bylo. Sharleen se začnou zdát podivné sny, daleko živější než běžné noční můry. Jsou až děsivě realistické, plné krve, bolesti, cizích míst a cizích emocí, které se zároveň tváří zvláštně její. Postupně se sny přelévají také do bdělého stavu. Vidiny, záblesky a pocity, které nedávají smysl, narušují její studium.
Zároveň se jí rozpadá osobní život. Otec, mocný a chladný obchodník, ji nikdy nevnímal jako křehkou dceru, spíše jako součást svého plánu a budoucí investici. Když se rozhodne uzavřít nesmírně výhodný obchod, Sharleen se stane jeho měnou. A ona si najednou uvědomuje, že život, který žije, jí možná nikdy tak úplně nepatřil. Aby toho nebylo málo (Do třetice všeho dobrého, že?), na scénu vstupuje prokletí táhnoucí se napříč staletími. Muž, který kdysi páchal zvěrstva, dostal zasloužený trest, jenž se nevyhnutelně dotýká i jí. Autorka tak velmi citlivě balancuje mezi realitou, minulostí a magií.
„V tento den se narodí žena, kterou budeš milovat více než svůj život, přestože bude tvou jedinou možností, jak nalézt smrt. Ale také pochopení a klid. Bude tvou nadějí a prokletím. Bohové jsou ale při mně, když ti přísahám, že její rukou nikdy nezemřeš, i když to bude jediný způsob, jak nalézt vysvobození. Budeš žít a budeš trpět. Ona tě bude nenávidět za bolest, kterou jí přineseš, i když bude předurčená tě milovat.
Prožiješ tolik smrtí svých blízkých, dokud neprožiješ stejnou dávku marnosti a utrpení, které jsi rozdal. Až potom přijde tvá skutečná smrt. Pokud svět dříve nezaknikne.“
Jak se pravda postupně odhaluje, do současného děje se vkládají paralely z minulých životů. Fragmenty, které zprvu působí jako chaos, do sebe začnou postupně zapadat. Musím říct, že autorka Sharleen vůbec nešetří a nakládá jí na bedra jednu zkoušku za druhou. Láska je hořkosladká. Bolí, zraňuje a přináší oběti. Je člověk ochoten obětovat sám sebe pro druhého a je tento cit dostatečným důvodem stát se někým, kým jste nikdy být nechtěli? Slzy nejsou laciné a bolest není přehnaná. Zvládnout ten emocionální nápor už jen z pozice čtenáře není žádná oddechová pohoda.
Následující text obsahuje spoilery.
Kouzla mají svou cenu
Na to, že je kniha Za hranicí času autorčinou prvotinou, je znát velká odvaha. Hrát si s časem, minulými životy, kletbou a magií není jednoduché. Vyžaduje to promyšlený koncept, aby se příběh nerozsypal. Jane Blossom to zvládla překvapivě jistě. Celá kletba dává smysl a magie má své místo i zákonitosti. Přesto bych si osobně přála o trochu více nadpřirozena a více prostoru pro čarodějnici, která Adrianovi pomáhá. Ne proto, že by příběhu něco zásadního chybělo, ale přišlo mi, že magie nám neřekla ještě úplně všechno.
Styl autorky je jemný, čtivý a místy až poetický, ale zároveň si dovolí hovorovější tón, který k mladým hrdinům sedí. Jediné, co mě občas vytrhlo, bylo přepínání perspektiv bez jasného oddělení. Chvíli čteme myšlenky Sharleen, pak jste najednou v hlavě Adriana nebo někoho jiného. Občas jsem se musela vrátit o pár řádků zpět, abych si ujasnila, kdo zrovna děj vypráví. Chce to tedy textu věnovat plnou pozornost.




Zdroj: Knihy Dobrovský
Umělecké prostředí, vůně starých pláten a příběhy ukryté pod vrstvami barvy, to je svět, který je mi osobně velice důvěrný. Sharleen je hrdinka blízká mému srdci svou obyčejností. Tím, že raději sáhne po knize než po večírku. Tím, že sní o mužích z románů. Tím, že si občas připadá nedostatečná. Kdybychom se potkaly, myslím, že bychom si náramně rozuměly.
Nehledej Smrt, protože ona si najde tebe
Sharleen není typická hrdinka s dokonalými mírami a neochvějným sebevědomím. Autorka ji popisuje jako dívku s bujarými a kyprými tvary. Opakuje to několikrát, možná až příliš často, jako by nám chtěla důrazně připomenout, že krása má mnoho podob. Občas to působí trochu na sílu, ale zároveň oceňuji, že se nebojí vybočit z klišé. Když se kolem Sharleen začnou dít podivné věci, nejdříve si myslí, že je blázen a že se jí hroutí svět. Než aby zůstala pasivní obětí, začne pátrat, hledá odpovědi a tím roste.
Adrian je kapitola sama pro sebe. Dnes asistent profesora na akademii, dříve vůdce i muž, který měl moc a neváhal ji zneužít. Kletba, která na něj byla uvalena, ho odsoudila k nešťastné lásce. Jedinou ženu, kterou kdy bude milovat, nemůže mít… ano, je to Sharleen. Adrian je rozpolcený. Touží po ní, obdivuje ji. Je jí tak blízko, ale nemůže se jí dotknout. Je to jeho dokonalé slunce. Jenže místo toho, aby jí řekl pravdu, schovává se za masku netečného a občas až chladného muže. To vše jen pro to, aby ji ochránil. Musím přiznat, že mě jeho nerozhodnost místy lehce iritovala. Měl by jí říct pravdu a on se rozhodne mlčet a trpět. Chápu jeho motivaci, chápu jeho pocit viny a potřebu být pro ni silný, ale jako čtenářka jsem měla občas chuť na něj zakřičet, ať se konečně rozhoupe. Je to však právě tato bolestná zdrženlivost, co dodává příběhu sílu.
Za hranicí času je young adult romantasy, ale není to sladká pohádka. Je to příběh o vině, o trestu, o možnosti druhé šance i o tom, že minulost nás může pronásledovat, ale také formovat. Že láska může být destruktivní i spásná zároveň. Jane Blossom vstoupila na scénu s příběhem, který má emoce, napětí i odvahu. Přestože je vždycky ještě co pilovat, jako celek kniha funguje, drží pohromadě, a hlavně vás přiměje cítit. Autorka ukázala, že má talent, a já upřímně doufám, že tohle je jen začátek její cesty. Protože jestli takhle vypadá prvotina, další knihy mohou být opravdu pořádná jízda.
Za hranicí času je emotivní romantasy z prostředí umělecké akademie, kde se restaurování tajemného obrazu stane branou do minulých životů, kletby a osudové lásky. Příběh propojuje magii, bolest i naději a ukazuje, že některé city sahají daleko za hranice jednoho života. Není to sladká pohádka, ale citově silná jízda, která nutí přemýšlet o ceně lásky.

