Hororové hry mají jednu zajímavou vlastnost – buď vás vyděsí tak, že se bojíte jít večer do kuchyně pro vodu, nebo vás vyděsí jen cenovkou na Steamu. Crisol: Theater of Idols naštěstí patří spíš do té první kategorie. Jde o temnou akční hororovou hru z pohledu první osoby, která se snaží být trochu jiná než běžné „střílej zombíky a sbírej náboje“ tituly.
Tvůrci totiž přišli s nápadem, který je na první pohled geniální a na druhý pohled lehce znepokojivý: vaší municí je vlastní krev. Ano, čtete správně. Chcete vystřelit? Tak si trochu upustíte zdraví. A hned se z obyčejné střílečky stává taktická záležitost, kde si člověk rozmyslí, jestli ten nepřítel opravdu stojí za jeden litr hemoglobinu.
Titul se odehrává v temné alternativní verzi Španělska, kde jsou náboženské symboly, sochy svatých a mysteriózní kult docela běžnou součástí života. A samozřejmě, jak už to tak bývá, něco se strašně pokazilo. Výsledkem je atmosférická hororová jízda plná zvláštních nepřátel, znepokojivých míst a momentů, kdy si říkáte: „Možná jsem měl radši zapnout nějaký roztomilý simulátor farmy.“
Seznamte se s Gabrielem Escudero
Hlavním hrdinou je voják jménem Gabriel Escudero. Ten se vydává na ostrov, kde se podle všeho dějí věci, které by se rozhodně dít neměly. Ostrov je plný náboženských relikvií, podivných kultů a obyvatel, kteří už rozhodně nejsou tak úplně… živí.
Gabriel tu má splnit určité poslání, které souvisí s tajemným kultem a starými rituály. Samozřejmě mu nikdo na začátku přesně nevysvětlí, co má vlastně dělat. Což je v hororových hrách klasika. Prostě vás hodí do temného prostředí a řeknou: „Tak běž a zjisti to.“
Postupně odhalujete historii ostrova prostřednictvím dokumentů, rozhovorů a různých náznaků v prostředí. Ukazuje se, že místní obyvatelé byli dost fanatičtí co se týče víry a některé jejich rituály byly… řekněme trochu extrémní. Oběti, modly, temné obřady – zkrátka všechno, co by vám maminka asi nedovolila dělat v neděli odpoledne.
Příběh není úplně přímočarý. Spousta věcí zůstává zahalená tajemstvím a vy si musíte některé souvislosti domyslet. Na druhou stranu to dobře podporuje atmosféru. Často máte pocit, že jste uprostřed zvláštního snu nebo noční můry, kde všechno dává smysl jen tak napůl.
Když je vaše krev vaší municí
Hratelnost v sobě kombinuje průzkum prostředí, souboje a občasné hádanky. Titul není úplně otevřený svět, ale jednotlivé oblasti jsou dostatečně velké na to, abyste měli pocit, že opravdu objevujete nové místo.
Největší zvláštností je samozřejmě systém střelby využívající vaši krev. Každý výstřel zbraně vás stojí část zdraví. To znamená, že musíte neustále přemýšlet: mám střílet, nebo raději utéct?
Zpočátku to může být trochu stresující. Jako hráči jste totiž jistě zvyklí na to, že v jiných titulech (kromě Resident Evilu) je nábojů dostatek, ale tady je každá střela doslova „na krev“. Pokud se necháte unést a začnete pálit jako akční hrdina z filmu, pravděpodobně skončíte velmi rychle na zemi.
Naštěstí existují způsoby, jak zdraví doplňovat. Po světě jsou rozmístěné mrtvoly zvířat a lidí (ze kterých krev vysajete) a léčivé prostředky (plasmariny – injekční stříkačky s plazmou), které vám pomohou přežít další střetnutí.
Zbraně
Arzenál v Crisol: Theater of Idols není obrovský, ale je dostatečně pestrý na to, aby se souboje neomrzely. Začínáte se základní krvavou pistolí, která je rychlá a vhodná pro běžné nepřátele, ale později získáte i silnější zbraně, například brokovnici pro boj na krátkou vzdálenost nebo těžší rituální pušku s větším poškozením. Každá zbraň má jiný styl použití. Některé střílí rychle, jiné pomalu, ale zasáhnou mnohem tvrději. Postupně je lze také vylepšovat, například zvýšením poškození, snížením spotřeby krve při výstřelu, rychlejším nabíjením nebo lepší přesností, což vám umožňuje přizpůsobit styl boje dané situaci.
Zdroj: Vermila Studios
Nepřátelé
Nepřátelé patří k nejzajímavějším prvkům celého tohoto titulu. Místo klasických zombíků nebo mutantů tu potkáváte hlavně oživlé náboženské sochy, modly a podivné bytosti, které vypadají, jako by o půlnoci utekly z hodně strašidelného muzea. Některé se pohybují pomalu, ale vydrží opravdu hodně zásahů, zatímco jiné jsou rychlé a agresivní. Nad tím vším navíc stojí tajemná Dorothea, hlavní záporačka příběhu, která je spojena s temným kultem a událostmi na ostrově. Souboje nejsou vždy extrémně náročné, ale napětí vzniká hlavně z toho, že každá střela vás stojí vlastní krev.
Vylepšení postavy a zbraní
Během průchodu hrou nacházíte postupně různé suroviny, relikvie a zvláštní předměty, které lze využít k vylepšování postavy i vybavení. Tyto předměty jsou často ukryté v temných zákoutích mapy, v opuštěných budovách nebo za menšími hádankami, takže se vyplatí prostředí opravdu důkladně prozkoumávat. Vylepšení se zaměřují především na bojové schopnosti. Můžete například zvýšit sílu svých zbraní, abyste dokázali nepřátele porazit rychleji, nebo zlepšit efektivitu střelby, což znamená, že každý výstřel spotřebuje méně vašeho zdraví. Velkou roli hraje také zvyšování maximálního množství zdraví, protože čím více ho máte, tím déle vydržíte v boji.
Postupně se také odemykají různé speciální schopnosti a pasivní bonusy, které vám mohou výrazně usnadnit přežití v nebezpečném světě Crisol: Theater of Idols. Některá vylepšení například zvyšují odolnost proti útokům nepřátel, jiná zlepšují rychlost regenerace nebo přidávají drobné bonusy při používání určitých zbraní. Celý systém není tak složitý jako ve velkých RPG hrách, kde většinou trávíte hodiny v menu s dovednostmi, ale je dostatečně promyšlený, aby vytvářel pocit postupného zlepšování. Máte tak stále motivaci pokračovat dál, hledat nové předměty a objevovat skrytá místa, protože každá nalezená relikvie může znamenat malé, ale užitečné posílení vašich schopností.
Drobné srovnání s podobnými tituly
Při hraní Crisol: Theater of Idols se člověk téměř automaticky nevyhne srovnání s jinými známými hororovými tituly, protože hra kombinuje několik prvků, které fanoušci žánru dobře znají. Atmosférou, způsobem vyprávění příběhu a postupným odhalováním tajemství herního prostředí titul trochu připomíná BioShock. Podobně jako v této sérii se pohybujete zvláštním světem plným podivných detailů a postupně zjišťujete, jaké události vedly k tomu, že se z kdysi normálního místa stalo něco znepokojivého. Survival prvky, omezené zdroje a neustálý pocit ohrožení zase připomínají klasickou sérii Resident Evil, kde je také potřeba šetřit náboje a dobře přemýšlet nad každým soubojem.
Podobnosti se ale dají najít i u dalších titulů. Například temná atmosféra a zvláštní design nepřátel vám může připomínat hry jako Amnesia: The Dark Descent nebo Outlast, které také staví především na pocitu napětí a nepříjemné nejistoty. Některé momenty průzkumu prostředí zase mohou lehce připomenout hry jako Dishonored nebo Prey, kde postupně objevujete tajemství světa skrze prostředí a různé nalezené dokumenty. Na rozdíl od těchto velkých titulů je ale Crisol menší projekt s komornější strukturou. Nemá obrovský otevřený svět ani gigantický rozpočet, ale právě díky tomu působí jako stylová, soustředěná hororová zkušenost, která se snaží nabídnout vlastní originální nápady. A ve většině případů se jí to opravdu daří.
Zvuk a hudba
Jednou z nejsilnějších stránek Crisol: Theater of Idols je bezpochyby její atmosféra, která vás dokáže vtáhnout už během prvních minut hraní. Prostředí je výrazně inspirované starou španělskou architekturou, náboženskými stavbami a různými historickými symboly víry. Vy se pohybuje úzkými temnými uličkami, kolem starých kostelů a rozpadajících se budov, které působí opuštěně a znepokojivě. Všude je cítit zvláštní napětí, jako by se na každém rohu mohlo stát něco nepříjemného. Svět hry působí tajemně a neklidně, což perfektně podporuje hororovou atmosféru.
Velmi povedený je také design nepřátel, kteří často připomínají oživlé sochy nebo náboženské modly. Jejich vzhled je zvláštní a zároveň znepokojivý, takže někdy působí spíš jako temná umělecká díla než klasické herní příšery. Atmosféru výrazně doplňuje i hudební doprovod. Místo rychlých akčních skladeb zde převládají pomalé ambientní zvuky, tiché melodie a občasné chorální zpěvy, které vytvářejí pocit napětí. Graficky titul působí velmi solidně, prostředí je detailní a světelné efekty dodávají lokacím opravdu děsivou, ale zároveň vizuálně působivou atmosféru.
Crisol: Theater of Idols je horor, který se opravdu snaží vystoupit z davu a díky nápadu používat vlastní krev jako munici se mu to daří docela přesvědčivě. Není sice úplně dokonalý – občas je hra trochu jednodušší, některé souboje nejsou zrovna zkouškou nervů a příběh se místy tváří tajemně spíš proto, že vlastně moc nevysvětluje. Na druhou stranu má skvělou atmosféru, originální nápady a vizuální styl, který si člověk zapamatuje. Pokud máte rádi hororové hry, které zkouší nové mechaniky a nebojí se být trochu divné, Crisol rozhodně stojí za vyzkoušení. A hlavně si při hraní zapamatujte jedno důležité pravidlo: tady nikdy nedojdou náboje… protože náboje jste vy.
