Úspěch si žádá přídavek, řekli si zřejmě vývojáři z 2K Marin po bouři, kterou vyvolal původní Bioshock, a v únoru roku 2010 nadělili hráčům přesně to, co si žádali. Další návštěvu mistrovského díla, města Rapture, pomalu trouchnivějícího v temných mořských hlubinách – Bioshock 2.
Příběh?
Jelikož wow efekt jedničky zopakovat nešlo, některé skutečnosti jsou jasné od začátku. Víme, kdo jsou Little Sisters, Big Daddy, Spliceři, ADAM a tak dále. Proto tentokrát budeme na příběh nahlížet z jiné perspektivy a nasadíme si hlubokomořský skafandr a vrták, protože, virbl, prosím, si zahrajeme za Big Daddyho. A rovnou netradičního. Je to první taťka, který si utvořil pouto se sestřičkou, jmenovitě Eleonore, dcerou nového padoucha, doktorky Lambové. Pohled průzorem skafandru dává možnost příběh rozehrát trochu jiným směrem, leč toto se úplně nepovedlo.
Zdroj: 2K
Svobodný se závazky?
Výše nastíněné pouto dává sice možnost logické cesty, ale hraní za über-mother-fuckera jedničky jsem si přeci jenom představoval trochu jinak. Na pojetí hratelnosti samotné se nezměnilo nic. FPS kombinovaná s RPG a kombinace zbraní a schopností, které jsou dány plasmidy. Bohužel se nepovedlo evokovat vtělení se do ochránce města, na kterého si běžní nepřátelé dávají majzla a když to jde, klidí se mu z cesty. Pokud si vzpomenete na představovačku Big Daddyho z jedničky ve scriptované scéně, tohle monstrum prostě vzbudilo dojem něčeho nezastavitelného a nebezpečného.
To se v cutscénách, ani ve hře samotné neděje ani náznakem, což je škoda, a je to také jedno z nemnoha zklamání, které tento jinak velmi dobrá titul hráči uštědří. Jinak si možná vzpomenete na pohled na Big Daddyho za oknem, jak cosi kutí na dně, a já jen prozradím, že ten skafandr na sobě nevláčíte jenom tak. Ano, podíváte se i do vlhkých ulic Rapture, tedy okolního světa. Sice je to, stejně jako zbytek Bioshocku 2, předem vymezený koridor, ale radost udělá i tak.
Takže co je jinak?
Na rovinu říkám, že opravdu nic moc. Máme nového padoucha s novou motivací, nového hrdinu a trochu jiný úhel pohledu na staré známé prostředí a reálie. Osobně mám pohled očima jiné postavy mnohem radši než nastavovanou kaši návratů a divno-twistů, které si scenáristé vymýšlejí, aby ždímali nebohé peněženky hráčů. Zůstala svižná hratelnost, což souvisí s výše uvedeným, kdy se prostě nabízelo dát pocit ovládání živého tanku. Místo toho, pokud přejdete z prvního dílu do druhého, nemáte vyjma příběhu pocit takříkajíc ani odbočky. Big Daddy tak s chutí lapne krochnu, píchne si plazmid a svižně překonává nástrahy této nádherné utopie. Na kulisách se nezměnilo nic a Rapture je stále tím tajemným art deco skvostem, kterým bylo.
Není to málo?
Inu, jak se to vezme. Umím si představit, že někdo, kdo se ke hře dostane poprvé, si pomyslí, že jde o povedený datadisk. Přeci jen se prakticky nezměnily mechaniky, ani grafika. Nicméně byla by škoda připravit se o krásný a silný příběh i památné momenty, kterými nás tahle dvojka svého času uchvacovala. Z mého úhlu pohledu se ovšem povedlo vše učesat a uhladit tak, že dostanete plnohodnotný a promyšlený produkt, který umí udělat radost. Pocit imerze je parádní, scripty skvěle fungují a už jsem zmiňoval samotné kulisy, tedy Rapture?
Proč?
Proč dnes věnovat čas letitým hrám, ptáte se teď možná sami sebe. Důvodů je celá kupa. Předně je zrovna Bioshock 2 opravdu kvalitním titulem s poutavým příběhem, podmanivou atmosférou a skvělou hratelností. Dále je perfektně odladěn, přičemž dostal i remasterovanou verzi, pokud by panovala obava z grafického hávu (obava lichá, dodávám, původní hra vypadá dodnes velmi dobře). Chcete-li dnes Bioshock 2 hrát, postačí vám i velmi slabá sestava, což stále může být vítaným bonusem, ačkoliv již nemáme situaci, která naše rodiče drtila v průběhu devadesátek, kdy bylo téměř nemožné držet krok s rozvojem hardwaru. I na pracovním notebooku si tak užijete kus herní historie, který skvěle zabaví. Navíc kus, ke kterému je díky platformě Epic velmi snadný přístup, neboť jej svého času rozdávala zadarmo, a to je nabídka jednoduše neodolatelná.
Co říct závěrem a příliš se při tom neopakovat? Vývojáři představili nový příběh a jiný úhel pohledu na dění v původní hře. Výhodou je, že nemusíte znát dění prvního dílu, abyste si užili ten druhý. Bioshock 2 má velmi příjemnou hratelnost, dodnes pohlednou grafiku a srozumitelné ovládání. Na dobu vzniku poskytuje překvapivou dávku imerze a filmového zážitku z průchodu hraním. Jen některé prvky kolem změny postavy mohly být lépe dotaženy, ale to berte spíše jako snahu jen nechválit. Titul je dostupný a perfektně odladěný. Kéž by takto ošetřeny byly všechny milované klasiky. Hurá znovu do Rapture!
Recenzi pro Gaming Professors napsal Vladimír Klosse.
