Kdyby mi někdo před pár lety řekl, že budu v rukou držet oficiální komiks z Kačerova, který kompletně nakreslil český autor, asi bych mu s úsměvem nevěřil. Přesto se to stalo a svazek s názvem Kačeři Dana Černého je jasným důkazem, že s tvrdou prací je možné dosáhnout takřka čehokoliv. Hned v úvodu mě nesmírně zahřál u srdce samotný příběh autora, jenž se díky obrovské píli dopracoval k vlastnímu „americkému snu“ a splnil si celoživotní přání kreslit ikonické postavičky od Disney. Číst o této strastiplné, ale velmi úspěšné cestě je naprosto skvělý a motivující rozjezd celého komiksového díla.
Autor:
Kresba:
Redakce:
Vydavatel:
Lettering:
Překlad:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
EAN:
Vydání:
Dan Černý
Dan Černý
Jiří Hron
Nakladatelství Crew
Nakladatelství Crew
Radek Vršecký
Dan Černý
116
barevný
pevná vazba
květen 2026
978-80-7712-066-1
9788077120661
první
Zdroj: Nakladatelství Crew
Kresba čistá jako ranní rosa
Když jsem se poprvé ponořil do stránek díky Nakladatelství Crew, okamžitě mě uchvátil vizuální styl, kterým se tento svazek prezentuje. Kresba Dana Černého je naprosto čistá, neuvěřitelně přehledná a plná hravých detailů, které je pro pozorného čtenáře vysloveně radost zkoumat. Sám se netajím tím, že jsem obrovským fanouškem legendárního komiksu Strýček Skrblík a kačer Donald: Syn slunce od tvůrce Carla Barkse, a moc mě potěšilo, že tento klasický vizuální odkaz je pro Dana Černého rovněž obrovským vzorem. Kačeři v jeho podání vypadají zkrátka fantasticky a z každého jednotlivého panelu doslova dýchá poctivé řemeslo i velká láska k původní předloze.
Během nadšeného čtení jsem však velmi brzy narazil na svůj osobní čtenářský limit, který ale vůbec nesouvisí s kreslířovým nesporným umem. Už od dob starých Superkomiksů kolem roku 2000 jsem jako čtenář navyklý na delší, propracovanější příběhy a nejsem zkrátka úplně stavěný na rychlé, úsečné gagy. Většina příběhů v této sbírce je bohužel omezena pouze na jednu až čtyři strany, což na mě osobně působí spíše stylem rychlého konzumování, kdy epizodu přečtu a jdu okamžitě dál. Tyto kratší a úderné epizodky tak občas pointou vyjdou docela naprázdno a nedokážu se do nich kvůli chybějící příběhové hloubce pořádně vžít.
Podobně zaskočený jsem byl také z celkového výběru protagonistů napříč tímto, jinak krásně provedeným, svazkem. Když se řekne Kačerov, automaticky mi v hlavě jako první naskočí klasický Kačer Donald a jeho legendární, nerozluční synovci Kulík, Bubík a Dulík. Zde jsem ovšem nebyl tak úplně připravený na příval epizod točících se výhradně kolem Daisy a jejích neteří jménem Ája, Mája a Jája. Nejde nutně o vyloženě objektivní chybu, spíše se jedná o specifické poskládání sbírky, které sice vyhovuje onomu krátkému odkládání, ale mou osobní nostalgickou preferenci to nedokázalo naplno uspokojit.
Zdroj: Nakladatelství Crew
Kačeři Dana Černého a kolísavá kvalita
Značný podíl na určité nevyrovnanosti zápletek má bezpochyby prozaický fakt, že se jedná převážně o původní zakázky tvořené na míru pro jiný zahraniční časopis. Scenáristé jednotlivých střípků jsou u nás v Česku neznámí autoři a kvalita jejich krátkých příběhů má zkrátka dosti kolísavou tendenci, respektive skoro až dětskou tendenci. Některé pointy opravdu vyšumí dříve, než se vůbec stihnou pořádně rozjet, a hodí se spíše jen jako rychlá a naprosto nenáročná výplň. Občas se sice objeví kousek, který dokáže příjemně překvapit nebo vykouzlit upřímný úsměv, ale silnější a podstatně delší narativní oblouk zde budete bohužel hledat docela těžko.
Musím ale říct, že když opomenu scénáře a krátké gagy jako celek, byly zde i dva příběhy, které mě neskutečně bavily. Konkrétně s babičkou Kačerovou a výtečná epizoda, kde Donald s kluky řádí na basketbalovém hřišti, představují naprosto ukázkové a dravé Donaldoviny. Udělaly mi radost a měly také jasnou pointu.
Když na chvíli pomineme moji dospěláckou kritiku občasné scenáristické zkratkovitosti, nelze komiksu v žádném případě upřít jeho fantastický potenciál pro ty nejmladší čtenáře. Kniha se totiž velmi silně doporučuje zejména pro společné čtení s dětmi, protože přesně u nich tyto bleskové gagy fungují zkrátka nejlépe. Moje malá dcerka coby věrný domácí spolučtenář nejrůznějších dětských titulů, celou knihu naprosto miluje. Obzvláště nás bavilo společně analyzovat slavné padouchy Rafany, které skálopevně prohlašuje za roztomilé pejsky, z čehož pak u nás doma vznikaly nekonečně vtipné rodinné debaty.
Zdroj: Nakladatelství Crew
Kačeři Dana Černého jsou něčím, co by si tuzemští komiksoví fanoušci rozhodně neměli nechat uniknout. Přes můj osobní boj s krátkým gagovým formátem a občasnou přemírou příběhů zaměřených na Daisy jde celkově o mimořádně poctivou a nesmírně hezkou práci. Vědomí, že se český tvůrce dokázal naplno prosadit v takto masivním globálním fenoménu, je nakonec mnohem silnější než jakékoliv drobné scenáristické klopýtnutí. Těch něco málo přes sto stran nakonec uteče jako divoká voda a zanechá ve vás velmi příjemný pocit hrdosti na šikovné české ruce.
