Dlouholetá a známá značka Ace Combat, jejíž počátky se datují do roku 1995, přináší na monitory našich počítačů další díl. Tentokrát už s pořadovým číslem sedm. Aby však nedošlo k omylu, nejedná se o žádný nový díl. Ace Combat 7: Skies Unknown totiž vyšel již v roce 2019, nutno říci, že s poměrně velkým odstupem od svého staršího a přímého kolegy Ace Combat 6: Fires of Liberation. Po vydání zmíněného šestého dílu totiž následovalo skoro dvanáctileté ticho. V roce 2011 jsme se dočkali pouze spin-offu v podobě Ace Combat: Assault Horizon.
Možná se nás tedy ptáte, proč recenzujeme Ace Combat 7: Skies Unknown, když se jedná o tři roky starou hru, a raději se nevrhneme na nějakou zajímavou novinku. Na novinky se samozřejmě můžete těšit také, ale důvod, proč jsme si zrovna nyní vybrali Ace Combat 7, je vydání nedávného rozšíření Top Gun. Toto DLC přináší do hry šest letounů inspirovaných tímto známým filmem. Díky Top Gunu také vychází speciální Ace Combat 7: Skies Unknown: Maverick Ultimate Edition, při jejíž koupi obdržíte za přibližně 75 euro základní hru + tuhle expanzi. My si v dnešní recenzi připomeneme, co vlastně Ace Combat 7: Skies Unknown je, jak se hraje, a v závěru naší recenze si něco v krátkosti povíme i o rozšíření Top Gun. Tak pojďme na to.
Hlavní kampaň je zcela klasická
Jako první si přiblížíme hlavní kampaň, která čítá dohromady dvacet misí a nabízí herní dobu kolem osmi až deseti hodin. Co se samotného příběhu týče, ten je vyprávěn za pomoci dvou postav, a to konkrétně letecké mechaničky Avril Mead a někdy až pošahaného doktora Schroedera. Aby však nedošlo k nedorozumění, tyhle dvě postavy nejsou hlavními hrdiny příběhu. Tím je zcela neznámý pilot pod přezdívkou Trigger. Že se v tom začínáte ztrácet? Nejste sami, já osobně jsem se v příběhu ztratil už poměrně brzy a v pozdějších fázích hry jsem jej dokonce zcela ignoroval. Nejenže v některých chvílích působí trochu chaoticky, ale není ani nikterak zajímavý. Pokud tedy neholdujete příběhům ve hrách, můžete tuto část u Ace Combat 7: Skies Unknown s klidným svědomím přeskočit.
Hlavním tahákem je i v tomto díle létání a bezhlavé sestřelování každého cíle s velkým množstvím letounů, které dohromady tvoří přibližně třicet modelů. Tím jsme se dostali k odhalení náplně samotných misí. Ty jsou si napříč kampaní velmi podobné a vývojáři se drželi zajetých kolejí z předchozích dílů. Ve většině případů bude vaším primárním úkolem sestřelit nějaký ten cíl, a je úplně jedno, jestli vzdušný, nebo pozemní. K tomu všemu dostanete omezený časový limit, za nějž musíte danou misi, případně checkpoint, splnit, a také bodové skóre. Vše se striktně drží zmíněných předchozích her série. Pokud jste dlouholetí fanoušci Ace Combat, dokáže vás také poslední Ace Combat 7: Skies Unknown i přes svou stále stejnou hratelnost nadchnout. Jestli ovšem patříte mezi nováčky, což primárně bude v případě počítačových hráčů, můžete být z tohoto aspektu mírně frustrovaní, jako to bylo v mém případě.
Mně osobně létání a střílení bavilo asi prvních 4–5 misí, poté se začala projevovat mírná repetitivnost. V pozdějších fázích už jsem dokonce při samotném hraní poslouchal hudbu na pozadí. Za tento názor mě jistě většina zarytých fanoušků série vynese v zubech, každopádně v druhé polovině hry mě Ace Combat 7: Skies Unknown přestával pomalu, ale jistě bavit. Jenom tedy dobře, že samotná herní doba není delší. Vývojáři naštěstí dokázali hlavní kampaň utnout za pět minut dvanáct, jinak by následovala asi čím dál tím větší frustrace. Takhle se to ještě dá relativně dobře překousnout.
Bohatý vozový park, strom vylepšení a přizpůsobitelná hratelnost
Co ale na Ace Combat 7: Skies Unknown musíme jednoznačně pochválit, je pestrý výběr letounů. Těch je ve hře, jak už bylo řečeno, přibližně třicet + dalších šest získáte v rámci onoho rozšíření Top Gun. Některé letouny jsou zcela autentické, podle reálných předloh, zatímco ostatní podléhaly čistě fantazii vývojářů. Samotný bohatý vozový park, zda to můžeme tak napsat, alespoň zčásti kompenzuje v některých ohledech repetitivní hratelnost, protože věřte, že si každý z vás bude chtít vyzkoušet co nejvíce letounů. Všechny ale nemáte odemčené hned ze začátku a je potřeba si je zpřístupnit v tzv. stromu vylepšení za vydělané peníze. Ten je velmi intuitivní, i když v prvních chvílích může působit docela zmatečně a pro začátečníky až nelogicky. Najdete v něm totiž hned několik směrů, kudy se můžete vydat, a je potřeba si dobře rozmyslet, jaké letouny, součástky, zbraně a vylepšení si budete chtít zakoupit. K výběru je nutné samozřejmě započítat i styl vašeho hraní (řízení), jelikož ten se v novém díle rozděluje na dva způsoby.
První styl je určen primárně pro pokročilé hráče a fanoušky série, kdy nemáte k dispozici žádné asistenty řízení ani nic podobného a vystačit si musíte pouze s vašimi zkušenostmi. Druhý, ten jednodušší, má za úkol přilákat nové hráče, a to především díky několika asistentům, které z řízení udělají jednoduchou arkádovku, již zvládne ovládat opravdu každý. V případě jednodušších obtížnosti asi nebude nutné ve velkém zmíněná vylepšení nakupovat. Já osobně jsem si po celou dobu vystačil s tím, co mi hra sama nabídla. Ti, co si plánují ze hry udělat výzvu, budou muset každý krok pečlivě naplánovat, jelikož všechny změny jsou trvalé a nelze je žádným způsobem vrátit zpět.
Na závěr už jenom dodám, že i když poslední Ace Combat 7: Skies Unknown nabízí určitou pomoc pro nováčky, samotná obtížnost hry je spíše vyšší, a pokud nejste v této sérii moc zdatní, můžete v některých misích docela trpět.
Hru pro více hráčů už moc lidí nehraje
V Ace Combat 7: Skies Unknown je přítomen také základní multiplayer, který obsahuje dva režimy. Ten první nese název Battle Royale, který nabízí souboje proti všem. Rozhodně ale nečekejte něco ve stylu PUBG nebo Fortnite, prostě jste jen hloupě vržení do hry, kde vyhrává ten s největším skóre. Podobně působí i druhý režim, Deathmatch, který se od Battle Royale liší prakticky jen tím, že místo všichni proti všem se hráči rozdělí do dvou týmů. Hru pro více hráčů jsem však vyzkoušel jen okrajově, poněvadž po třech letech už neoplývá nějakou velkou aktivitou. Zápasů jsem za celou dobu našel jen pár. To se ovšem dalo logicky předpokládat a do recenze jsem šel s očekáváním, že si samotný multiplayer nebudu moci dokonce vyzkoušet vůbec. Naštěstí tomu nebylo, ale počítejte s faktem, že prim bude hrát především singleplayer, případně soukromé zápasy s vašimi kamarády a přáteli. Škoda absence split screenu či více multiplayerových režimů. Třeba by díky tomu byla hra pro více hráčů o něco aktivnější a vyhledávanější.
Vizuální stránka je i dnes na dobré úrovní, nechybí podpora virtuální reality
Dalším bodem naší recenze nebude samozřejmě nic jiného než zhodnocení vizuální stránky a optimalizace. Zde bych asi neměl žádné velké výtky. Přestože Ace Combat 7: Skies Unknown pochází z roku 2019, dokáže vizuální stránka i po třech letech nadchnout. Co musíme v tomto ohledu vyzdvihnout, je podpora virtuální reality, díky níž je samotný zážitek ještě o něco lepší a především více autentický – dovedu si představit, že díky prudkým leteckým manévrům se může slabším jedincům udělat ve VR nevolno.Velmi příjemným dojmem působí i samotná optimalizace (v případě PC verze). Za celou dobu hraní jsem se nesetkal s žádným výraznějším zásekem či pádem hry. Co možná není úplně vyladěné a kde by vývojáři mohli ještě trochu zapracovat, je ovládání na klávesnici s myší. Už od prvního počátku vám bude jasné, že díky absenci Ace Combat na PC v minulosti není jeho ovládání úplně odladěné. Proto osobně doporučujeme hraní spíše na ovladači. Doufejme, že plánovaný osmý díl už bude mít ovládání na klávesnici a myši lépe zvládnuté.
Pár slov o DLC Top Gun
Jak jsem v úvodu slíbil, v naší recenzi si povíme pár slov i o nedávno vydaném rozšíření Top Gun: Maverick Aicraft Set. Zakoupením tohoto balíčku obdržíte šest letounů, a to konkrétně F-14A Tomcat, F-14A Tomcat (Top Gun: Maverick), F/A-18E Super Hornet, F/A-18E Super Hornet (Top Gun: Maverick), 5th Gen Fighter (Top Gun: Maverick) a DarkStar. K tomu navíc získáte i spoustu odznaků, dvě loga z filmu Top Gun: Maverick, osm emblémů postav a dvanáct přezdívek. Všechny zde nebudu vypisovat, pokud byste měli zájem, konkrétní detaily naleznete například oficiální stránce hry na Steamu, kde můžete rozšíření za 20 euro zakoupit. Uvedené doplňky můžete používat napříč titulem, tedy v hlavní kampani i multiplayeru. A komu je nové rozšíření vlastně určeno a vyplatí se za tu cenu vůbec? Na tuto otázku lze poměrně snadno odpovědět. Pokud jste fanoušci filmu, klidně si uvedené rozšíření zakupte. Jestli vám Top Gun nic neříká, můžete se tomuto rozšíření vyhnout obloukem. Kromě kosmetických doplňků a šesti letounů nic víc nezískáte. V DLC Top Gun není přítomno žádné rozšíření kampaně ani nic podobného. Je tedy převážně určeno jen pro milovníky filmu, kteří, myslím, za cenu 20 euro obdrží odpovídající doplňky.
V případě, že vlastníky základní hry nejste, je situace o něco horší. Základní hra bohužel i po třech letech stojí 60 euro, což nepovažuji za odpovídající cenovku. Budoucím zájemcům bych tak doporučil vyčkat na nějakou slevovou akci, alespoň základní hry. Zvýhodněná edice Ace Combat 7: Skies Unknown: Maverick Ultimate Edition za přibližně 75 euro se tedy v žádném případě nevyplatí. Nyní se již pojďme vrhnout na naše klasické závěrečné shrnutí.
Ace Combat 7: Skies Unknown je přesně tím, co se od tohoto dílu v rámci série očekávalo. Opět dostanete do ruky povedenou leteckou arkádovou akci, která dlouholeté fanoušky potěší. Díky výběru obtížnosti řízení se cesta otevírá i absolutním nováčkům, kterým však nemusí sedět stále stejné a opakující se mise, jež jsou dlouhá léta u této série známé. V případě PC verze by to do budoucna chtělo zapracovat také na optimalizaci ovládání pomocí klávesnice a myši. I přesto je Ace Combat 7: Skies Unknown povedeným titulem, který si od nás odnáší sedm bodů z deseti.
