Jsou příběhy, které známe ještě dřív, než je začneme číst. Víme, jak skončí. Víme, kdo zemře a kdo zůstane. A přesto se jim znovu a znovu otevíráme, protože nejde o konec, ale o cestu k němu. Přesně taková je i Achilleova píseň.
Autor:
Překladatel:
Původní název:
Vydavatel:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Formát:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
EAN:
Vydání:
Madeline Miller
Tomáš Kačer
The Song of Achilles
nakladatelství Slovart
360
černobílý
pevná s ořízkou
13 x 21 cm
září 2025
978-80-276-1310-6
9788027613106
první
Zdroj: Slovart
Láska ve stínu proroctví
Madeline Miller, jejíž citlivý přístup k mytologii mohou čtenáři znát také z knihy Kirke, vypráví starý mýtus novým, křehkým způsobem. Nezajímá ji sláva bitev ani triumf vítězů, ale lidskost skrytá pod nánosem legend. Dává hlas Patroklovi, chlapci, který nestál v popředí dějin, a přesto se stal jejich srdcem. Je to příběh o blízkosti, ztrátě a bolesti, která přichází ve chvíli, kdy už nelze nic změnit, jen si pamatovat.
Achilleova píseň není eposem o hrdinství, ale baladou o lásce, která si nevybírá snadné cesty. O vztahu, jenž je křehký i silný zároveň, a o osudu, který nelze obejít, jen mu čelit s otevřeným srdcem.
Achilleova píseň převypravuje známý řecký mýtus z nečekané perspektivy. Vypravěčem příběhu je Patroklos, chlapec vyhnaný z domova, který se ocitá na dvoře krále Pélea. Právě tam se setkává s Achilleem, polobohem, synem bohyně Thetidy, předurčeným ke slávě o jaké se ostatním může jen zdát. Mezi oběma chlapci se postupně rodí hluboké pouto, které přeroste v lásku a stane se středobodem celého vyprávění.
Sám byl jako plamen. Zářil, přitahoval pohledy. Měl v sobě půvab dokonce i po probuzení, když měl rozcuchané vlasy a tvář opuchlou spánkem. Jeho nohy zblízka vypadaly málem nepozemsky: měl dokonale tvarovaná bříška prstů a jeho šachy kmitaly jako struny lyry.
Zdroj: Slovart
Příběh sleduje jejich společné dospívání, léta výcviku u kentaura Cheiróna a pomalé utváření vztahu, který je vystaven nejen lidským slabostem, ale také vůli bohů. Madeline Miller se soustředí na každodennost, drobné okamžiky a detaily, které v klasických mýtech zůstávají stranou, a právě skrze ně dává legendám lidskou tvář.
Druhá polovina knihy se odehrává během trojské války. Válka zde však není oslavou hrdinství ani boje, ale prostorem, kde se naplno střetává sláva s utrpením a kde se naplnění osudu stává nevyhnutelným. Patroklos stojí po boku Achillea nejen jako svědek jeho činů, ale jako někdo, kdo musí čelit následkům rozhodnutí, jež byla učiněna dávno předtím, než měli možnost si zvolit vlastní cestu.
Achilleova píseň tak není jen převyprávěním mýtu o trojské válce. Je především intimním příběhem o lásce, která vyrůstá ve stínu proroctví a od samého začátku ví, že nemá šanci zvítězit. O vztahu, jenž existuje navzdory slávě, božským zásahům a nevyhnutelnosti osudu. Madeline Miller ukazuje, že legenda se nerodí z hrdinských činů, ale z obětí, které zůstávají skryté, z bolesti, ztráty a ticha těch, kteří nestojí v centru dějin.
Mezi slávou a zapomněním
Román se zároveň ptá, jakou cenu má sláva, pokud je vykoupena lidským životem a ztrátou blízkosti. Co zůstane, když se proroctví naplní, jméno přetrvá věky a příběh se stane mýtem, ale lidé, kteří jej žili, zmizí. Achilleova píseň dává hlas právě tomu, co se do legend obvykle nevejde, a připomíná, že za každým hrdinou stojí někdo, kdo miloval, ztratil a zaplatil cenu, již žádná sláva nemůže vyvážit.
Ústředním tématem románu Achilleova píseň je láska, oddaná a hluboká, postavená do ostrého kontrastu se světem hrdinů, slávy a války. Madeline Miller ukazuje lásku ne jako hrdinský čin, ale jako každodenní blízkost a přítomnost, která se odehrává stranou bitevních polí i velkých legend.
Neméně důležitým tématem je osud a předurčenost. Achilleus je od narození svázán proroctvím, které mu slibuje nesmrtelnou slávu výměnou za krátký život. Román se neptá, zda lze osudu uniknout, ale jakou cenu má jeho naplnění, a kdo ji nakonec zaplatí. Zatímco Achilleus stojí v centru proroctví, Patroklos zůstává tím, kdo osud nese tiše, bez příslibu slávy, a přesto s plnou tíhou následků.
Silně zde rezonuje také kontrast slávy a zapomnění. Achilleus touží po tom, aby jeho jméno přetrvalo věky, zatímco Patroklos si přeje jediné, a to být s ním a zachovat si lidskost. Významným motivem je rovněž válka, nikoli jako prostor hrdinských činů, ale jako místo zmaru a nesmyslného násilí. Trojská válka zde není oslavována, ale je líčena jako prostředí, které bere a ničí, a které staví lásku a lidskost do téměř nemožné pozice. Právě v tomto světě se ukazuje, jak křehké jsou vztahy tváří v tvář moci, pýše a božím zásahům.
Žaludek jako bych měl spálený na popel; dlaně mě pálí od toho, jak jsem do nich zabořil nehty. Tohoto muže neznám, pomyslím si. Nikdy v životě jsem nikoho jako on neviděl. Zlost, kterou vůči němu cítím, je horká jako krev. Nikdy mu to neodpustím. Představuji si, jak strhávám náš stan, jak rozbíjím lyru, bodám se do žaludku a krvácím k smrti. Chci vidět jeho tvář zlomenou žalem a lítostí. Chci z něj strhnout onu chladnou kamennou masku, co si nasadil na tvář chlapec, kterého jsem znával dřív.
Vyprávění, které plyne jako píseň
Styl psaní Madeline Miller je poetický, lyrický a mimořádně citlivý. Autorka nesází na dramatická gesta ani na efektní přepis mýtů, ale na pomalé, pečlivé vyprávění, které dává prostor emocím, myšlenkám a nevyřčeným okamžikům.
Atmosféra románu je klidná, téměř snová, a přesto hluboce bolestná. I v pasážích, kde se příběh dotýká války a násilí, zůstává vyprávění soustředěné spíše na vnitřní prožívání postav než na samotnou akci. Trojská válka zde není popisem bitevních scén, ale pozadím, které zvýrazňuje ztrátu, strach a nevyhnutelnost osudu.
Velkou roli hraje perspektiva Patrokla. Jeho hlas je plný empatie a emocí, což dává známému mýtu zcela nový rozměr. Díky tomu působí vyprávění velmi osobně a intimně – jako zpověď, nikoli jako epos. Miller dokáže z obyčejných, zdánlivě nevýznamných, okamžiků vytvořit silné emoční body, které mají často větší dopad než velká tragická gesta.
Tempo knihy je spíše pomalé a vyžaduje soustředěné čtení. Odměnou je však hluboký příběh a atmosféra, která je křehká, smutná a krásná zároveň. Achilleova píseň je knihou, která se nečte kvůli ději, ale kvůli pocitu.
Za zmínku rozhodně stojí také nové české vydání knihy. Achilleova píseň vyšla v roce 2025 v nakladatelství Slovart a jedná se o mimořádně povedené zpracování. Pevná vazba působí kvalitně, přesně tak, jak si takto silný a emotivní příběh zaslouží. Skutečným vizuálním vrcholem je však nádherná ořízka, která z knihy dělá nejen čtenářský zážitek, ale také estetický objekt. Je to vydání, které potěší na první pohled a které si člověk chce vystavit, brát do ruky a vracet se k němu. Pro milovníky krásných knih jde o opravdovou radost a důkaz, že také po vizuální stránce může kniha vyprávět svůj vlastní příběh.
Achilleova píseň je bolestně krásný román, který nepřevypravuje mýtus proto, aby jej znovu oživil, ale aby mu dal lidský hlas. Madeline Miller se soustředí na to, co v legendách často zůstává stranou – na zranitelnost a lásku, která musí existovat ve stínu osudu. Nejde o knihu plnou velkých gest, ale o příběh opřený o emoce a nevyhnutelnost, která se pomalu a neodvratně blíží. Román osloví především čtenáře, kteří mají rádi pomalé vyprávění a silný emocionální dopad, a kteří nehledají dějové zvraty, ale pocit, jenž v člověku zůstává ještě dlouho po dočtení. Je to příběh, který bolí, ale právě proto je tak silný – a který si zaslouží být čten pomalu, s otevřeným srdcem.
