Alien (Vetřelec) z roku 1979, kterého režíroval Ridley Scott se scénářem od Dana O'Bannona, na motivy příběhu od O'Bannona a Ronalda Shusetta, přinesl dokonalé univerzum a rázem získal miliony fanoušků po celém světě. Prakticky ihned po premiéře se z Ridleyho Scotta a z herců Sigourney Weaver a Iana Holma staly absolutní hvězdy. Sigourney Weaver je také právem označována za první „Strong Female Character“. Univerzum, které Alien přinesl, je natolik lákavé, že se přeneslo i do herního průmyslu s více či méně povedenými kousky. Aliens: Dark Descent, který se odehrává ve světě Vetřelce, je dalším přírůstkem do v poslední době stále více oblíbeného žánru taktických RPG z izometrického pohledu.
Aliens: Dark Descent své kořeny nezapře
Za titulem, který vás zavede do nebezpečného světa Vetřelce, stojí vývojáři Tindalos Interactive, vydavatelem je společnost Focus Entertainment. Ujmete se role Maeko Hayesové, správkyně Weyland-Yutani na palubě orbitální stanice Pioneer na oběžné dráze planety Lethe. Na vesmírnou stanici byly dopraveny bedny plné Xenomorphů. Tyto potvůrky se rozprchnou po stanici a začnou se činit, přesně jako ve filmech. Když administrátor Hayesová (jak vám budou všichni říkat) zjistí, co se stalo, zpanikaří. Obává se, že jsou Xenomorphové i na okolních vesmírných plavidlech, což by znamenalo, že se mohou dostat mimo tamní region. Rozhodne se aktivovat protokol Cerberus, který má podobným situacím zabránit. Náhle se Xenomorph ukáže i ve velicím centru, kde se nachází Hayesová.
Naštěstí je zachráněna týmem z lodi Otago pod vedením seržanta Harpera, která byla v rámci protokolu zasažena a je nucena nouzově přistát na planetě Lethe. Zde se vývojářům velmi dobře povedlo znázornit ono uvědomění si Hayesové, co vlastně způsobila, protože na žádném z plavidel, zničených v rámci protokolu Cerberus, Xenomorphové nebyli. Podobných situací, kde se postavy musí vypořádávat se svou psychikou, vzájemnými rozpory a vlastním svědomím, je ve hře více, což skvěle zapadá do příběhu. Vaše úkoly jsou jasné. Opravit loď Otago, která se stává vaší velitelskou základnou, zjistit co nejvíce o Xenomorphech, zabránit jim v dalším šíření a samozřejmě se dostat pryč z planety.
Příběh je dobrým standardem a zapadá do univerza Aliena, je zde několik vedlejších zápletek, které se vážou k hlavnímu lineárnímu ději, a také různé zvraty.
„Jeden za všechny a všichni za jednoho“
Aliens: Dark Descent kombinuje dva herní principy, kterými jsou mise v reálném čase a management na lodi Otago. Prolog v úvodu vás seznámí s ovládáním a základními mechanismy hry v reálném čase. Tato hratelnost, tedy když se vydáte se svým týmem mariňáků do terénu, může pro někoho působit lehce svazujícím dojmem. Vy jakožto administrátor Hayseová jste ve velicím středisku a navádíte tým vybraných mariňáků. Aliens: Dark Descent je squad-based taktické RPG, tým ovládáte jako celek. Vydáte příkaz k pohybu a družstvo se na daný bod přesune (vše v reálném čase). Váš tým také sám střílí na zaregistrované nepřátele. V praxi to funguje tak, že levým tlačítkem ovládáte svítilny, které mají mariňáci na vestách, a pravým tlačítkem určujete směr, případně tempo.
Největší kontrolu nad družstvem v průběhu plnění mise máte při aktivaci zpomaleného času. V tomto režimu můžete volit mezi speciálními útoky, jako je užití brokovnic, odstřelovací pulzní pušky, kladení min, případně použití plamenometu, nasazení strážních věží nebo krycí palby, která působí jako mobilní verze mechaniky Overwatch. Dále máte kompletní možnost rozhodovat o léčení vašeho týmu či užití antidepresiv. To vše vás stojí patřičné zdroje, jako velitelské body a zásoby.
Pohyb týmu jako jedné skupiny po většinu času funguje dobře. V některých průchodech se mi však voják zasekl o dveře nebo o jiné předměty. Musel jsem tak celý tým vrátit k němu a proklikat kolem něj, aby se odbugoval.
Pošramocená psychika mariňáků vás může zradit
Mariňáci získávají v průběhu plnění mise zkušenosti, což znamená, že je můžete po dosažení specifické úrovně povýšit, změnit jejich třídu a vylepšit stávající schopnosti. Každá třída se liší a nabízí jak specifické vybavení v podobě zbraní, tak vlastností, které se projevují pro konkrétního mariňáka i pro tým. Pokud máte v týmu například velitele, dodává to odvahu celému družstvu, taktéž přítomnost lékaře se hodí. Hacker vám umožní proniknutí skrze různé zabezpečené prostory a gunner zajistí palebnou podporu. Smrt je permanentní, jakmile mariňák padne, je po něm a nemůžete jej oživit, což u zkušených profesionálů opravdu zabolí.
Vaši mariňáci kromě zkušeností získávají také šrámy na psychice. Prosté setkání se Xenomorphy, pronásledování během fáze roje, dokonce i příliš mnoho signálů na senzoru pohybu či nedostatek munice, to vše způsobuje stres. Při rekrutování má každý zelenáč do vínku nějakou tu negativní vlastnost. Může se jednat o paranoiu, strašpytlovství, případně averzi k disciplíně a plnění rozkazů. Všechny tyto nedostatky se následně projevují na základních vlastnostech, kterými mohou být třeba snížená přesnost, zrychlující se únava nebo v případě paranoidního jedince rychlejší stoupání stresu. Pokud se vojáci dostanou do stresu, klesá jejich výkonnost, přesnost střelby, rychlost při výměně zásobníku nebo rychlost při zaměření nepřítele odstřelovačkou apod. K tomu slouží již zmíněná antidepresiva. Je zde také možnost, pokud to prostředí dovolí, zalézt do místnosti, u které zavaříte dveře (přesně jako ve filmu Aliens a ve hře Alien: Isolation).
Nashromáždění stresu se navíc projevuje i zvukovými projevy mariňáků, které ještě více přidávají už na tak hutné atmosféře. Pokud je tedy jeden z vašich mužů pod velkým stresem, můžete slyšet hlášky typu „To je konec, člověče!“, „Já vám to říkal, já to říkal, že tohle je jednosměrná cesta“, případně „Poslali nás sem umřít“. Tyto hlášky mají navíc vliv i na zbytek členů v týmu, jimž se také postupně zvyšuje stres.
Někdy je lepší ustoupit a vrátit se následující den
Mise, na které se budete vydávat, mají více cílů ke splnění. Jedná se o primární a sekundární cíle, které se postupně objevují při plnění předchozích úkolů nebo během průchodu oblastí. Hra ani nepočítá s tím, že byste celou misi splnili na jeden zátah. Ano, jde to, ale je to velmi obtížné už v důsledku omezených zásob munice, zmíněného stresu a únavy mariňáků. Čím více času v misi s daným týmem mariňáků strávíte, tím více dostanete zkušeností.
Při plnění mise máte k ruce také velmi šikovné obrněné vozidlo ARC. To slouží jako jakýsi bod pro odvezení přeživších, rychlé stažení se a odjezd pryč z lokace, i pro rychlejší (a bezpečnější) přesun po mapách. ARC je dobré díky velmi silné palebné podpoře a perimetru, které je schopno pokrýt. Někdy se k němu stačí pouze stáhnout a nalákat k sobě nepřátele. Vozidlo pak většinu práce vykoná za vás. Bohužel, ani kanóny, co má ARC, nemůžete přímo ovládat, což je rozhodně škoda.
Při extrakci z lokace přichází na řadu management. Nejdříve vidíte vyčerpané družstvo a shrnující informace. Management je rozdělen do pěti základních prvků, což jsou částí vaší základny. V kasárnách vašim mariňákům přidělujete nové dovednosti, zbraně a také si je můžete i vizuálně upravit. V dílně si otevíráte nové zbraně pro vaše jednotky. Ošetřovna pak slouží k regeneraci a léčení pro mariňáky, kteří se právě vrátili. Máte i možnost vyžádat si přednostní péči pro některé bojovníky, díky čemuž se vrátí z ošetřovny dříve.
Následuje laboratoř, zde pomocí získaných vzorků Xenomorphů otevíráte různá vylepšení, která můžete následně použít v boji, případně se jedná o pasivní bonusy. Poslední částí je velicí středisko, v němž se rozhodujete, kam své muže pošlete, a v němž také naleznete ukazatel dnů. Střídání dnů je velmi zásadní, máte totiž pouze jeden výsadek za den. S každým dnem máte také na výběr z několika nahodilých událostí, z nichž můžete získat materiál či uzdravení všech na ošetřovně, nebo naopak můžete přijít o možnost výsadku, vaši muži budou více deprimovaní atd. Každý den navíc má vliv i na agresivitu Xenomorphů.
Opravdu hutná atmosféra, která si vás prostě získá
Po vizuální stránce se jedná o lehce rozporuplné dílo. Začnu nejdříve tím, co mohlo být lepší, což jsou různé animace a synchronizace mluvy a rtů. Druhým negativem, kterého si můžete při zaměření se na detail všimnout, je pohyb postav, včetně Xenomorphů. Mariňáci se někdy pohybují nepřirozeně. Totéž platí o Xenomorphech, pokud se jen procházejí, jako by na ně nepůsobila fyzika. Když se však na vás rozběhnou a útočí, jak svými pařáty, tak ocasem, nebo se pokusí odnést vašeho člena týmu pryč, je to perfektní zážitek. Vidět, jak se váš unesený mariňák snaží vymanit z pevného sevření Vetřelce, je prostě skvělé a „hrozné“ zároveň.
Tím se dostávám k největšímu taháku celé hry, a to je atmosféra. Design map a úrovní je prostě perfektní a opravdu cítíte napětí na každém kroku. Taktéž důraz na stíny a světlo si vás jednoznačně získá, tím spíš, že většinu času se budete snažit chodit spíše pomalu a nedělat hluk. Větší hluk totiž může nalákat Xenomorphy, a i když jsou vaši mariňáci zkušení, proti roji Xenomorphů, který se na ně může sesypat, nemají z dlouhodobého hlediska šanci. Aliens: Dark Descent jednoznačně vyniká svou hrou světla a stresující atmosférou.
Audio stránka hry rovněž odvádí svou práci dobře. Je vidět, že vývojáři měli Aliena opravdu nastudovaného a skvěle využili zvuky pro ještě lepší dovršení atmosféry. Uslyšíte různé hlášky či drsné vtipy, ale i zvuky lokací, praskání a skřípání materiálu, díky kterým nikdy nevíte, kdy se na vás přijde podívat Xenomorph. Samozřejmě nemohu opomenout pípání senzoru pohybu, které se stalo pro Aliena typické.
Tím se dostávám k největšímu taháku celé hry, a to je atmosféra. Design map a úrovní je prostě perfektní a opravdu cítíte napětí na každém kroku. Taktéž důraz na stíny a světlo si vás jednoznačně získá, tím spíš, že většinu času se budete snažit chodit spíše pomalu a nedělat hluk. Větší hluk totiž může nalákat Xenomorphy, a i když jsou vaši mariňáci zkušení, proti roji Xenomorphů, který se na ně může sesypat, nemají z dlouhodobého hlediska šanci. Aliens: Dark Descent jednoznačně vyniká svou hrou světla a stresující atmosférou.
Audio stránka hry rovněž odvádí svou práci dobře. Je vidět, že vývojáři měli Aliena opravdu nastudovaného a skvěle využili zvuky pro ještě lepší dovršení atmosféry. Uslyšíte různé hlášky či drsné vtipy, ale i zvuky lokací, praskání a skřípání materiálu, díky kterým nikdy nevíte, kdy se na vás přijde podívat Xenomorph. Samozřejmě nemohu opomenout pípání senzoru pohybu, které se stalo pro Aliena typické.
Aliens: Dark Descent je jednou z nejlepších her z univerza Alien a může se tak usadit vedle Alien: Isolation. Hlavním tahákem je jednoznačně atmosféra, která je prostě skvělá a dokáže vás pohltit. Koncept squad-based taktického RPG, které nabízí skvělou taktickou akci doplněnou o jedinečné koncepty, jako je například úroveň stresu v kombinaci se stealthem, vás zabaví. Titul však táhnou dolů hlavně technické problémy a drobné neduhy. Pokud hledáte squad-based taktické RPG s důrazem na stealth, atmosféru a souboje v reálném čase, je to hra přímo pro vás.
