Duchařina – nekoukej se do zrcadla
Starší generace (ano, už je tomu tak) si určitě pamatuje malého ducha Caspera a ty tři hulváty, kteří s ním žili. Jeden hodný duch, jenž jen hledal kamarády, a tři raubíři, co pouze rádi strašili ostatní.
Milovník her s pořádným příběhem už od prvního releasu Age of Mythology, ke kterému se dostal náhodou jako malý devítiletý kluk. Nyní je to spíš herní konzerva, která má dilema u každé nové hry, jestli ji vůbec má spustit. Jinak se jedná o vášnivého čtenáře knih a komiksů, hráče Dračího doupěte, duševního sběratele herních figurek a milovníka grilování.
Starší generace (ano, už je tomu tak) si určitě pamatuje malého ducha Caspera a ty tři hulváty, kteří s ním žili. Jeden hodný duch, jenž jen hledal kamarády, a tři raubíři, co pouze rádi strašili ostatní.
Když mistři Voskovec, Werich a Ježek složili píseň, v níž zní: „Život je jen náhoda, jednou jsi dole, jednou nahoře, život plyne jak voda a smrt je jako moře…“, neměli tušení, že se zde objeví počin Podělaná smůla.
Legenda říká, že každý rok v létě jezdím s kamarády někam, kde nepijeme alkohol, neděláme vylomeniny, účastníme se abstinenčního semináře a večer před spaním, když koukáme na edukativní videa o žárovce s vrutem C17, si trošku zadračíme a zahrajeme si Milostný dopis – skvělou karetní hru, již já tak mám spojenou s přáteli, klidem a pohodou.
Všichni už nějaký ten pátek víme, že REDkit umožňuje hráčům otevřít prakticky neomezené možnosti a dát jim to, po čem nejvíc touží, tedy další hromadu rozšíření pro Zaklínače 3. Na stránkách thewitcher.
Občas se nemůžu dočkat, co jedno z mých oblíbených nakladatelství, v tomto případě Epocha, přinese jako další knihu. Nyní mi do předprodeje jdou dvě, přičemž jedna je antologie fantastických příběhů a povídek ke 100. výročí úmrtí legendárního Franze Kafky, o němž stejně budou všichni tvrdit, že byl z Mnichova, a druhá je beletristická mozaika v deníkové formě o legendárním […]
Poslední dobou mám pocit, že se s hrami s vikingskou tematikou roztrhl pytel. Jen tak namátkou v titulech jako Ancestors Legacy nebo Frozenheim či v deskové hře Blood Rage. Co mají tyto počiny společné?
Sejdou se tři ženy v hospodě, ale nemají si o čem povídat, protože se sešly všechny. Tímto velice emotivním vtipem bych rád začal dnešní recenzi knihy Krčmářova píseň, jež je výjimečná mnoha způsoby, a mně nedá, abych vám je snad všechny neřekl.
Spisovatele Anthonyho Ryana asi není nutné moc představovat. Jeden z nejgeniálnějších fantasy autorů posledních dvaceti let se proslavil svojí sérií Stín krkavce, z níž jsme recenzovali sbírku Písně temnoty.
O sérii Mirror World jsem toho slyšel spoustu, ale nikdy jsem jí upřímně nedal šanci. Ačkoliv se nyní dostala na seznam „jednou to vážně všechno přečtu“ velmi vysoko. Proč? Nová série spisovatele Alexeje Osadčuka si mě získala totiž hned prvním dílem jménem Poslední život – Parchant.
Když jsem nedávno zrecenzoval Age of Mythology: Retold, neopomněl jsem tam samozřejmě rýpnout si do Blizzardu s jeho legendárním selháním Warcraft III: Reforged. Warcraft II: Remastered (všimněte, jak schází jakákoliv honosná slovní úprava) totiž má vyjít k 30. výročí Warcraft jako takového.
Jak vývojáři z Bioware slíbili, tak to očividně dodrží. Corinne Busche říkala, že Dragon Age: The Veilguard je plnohodnotný zážitek a že není nutné, aby hra měla jakékoliv jiné rozšíření.
Po celém internetu se neustále objevují videa lidí, co se nahrávají u toho, jak jim nějaký počin změnil život. Pro někoho to je písnička, pro jiného zase kniha. Můj život popravdě, když jsem byl malý roztomilý osmiletý chlapec, ovlivnila hra Age of Mythology, u níž jsem dokonce nedávno neodolal a do našeho retrohraní hodil jednu […]