Mládí propařila ve společnosti her Diablo, Fallout a MMORPG Ragnarok Online. Na vysoké se prohloubila její láska k deskovkám. Přes fázi hraní pouze párty her a fillerů se dostala k hrám atmosférickým a odmítání čehokoliv, co jen vzdáleně připomínalo euro hru. Nakonec vzala na milost i ty a dnes je deskoherní „omnigamer“. Mezi její největší lásky patří Glorantha: The Gods War, Mars: Teraformace, série Evolution, 51st State, Studená válka a Milostný dopis.
Nezáleží na tom, kolikrát jste již na tomto letišti úspěšně přistáli. Stejně je to pokaždé stále tak nervy drásající jako poprvé. Jste natolik soustředění, že ani nestíháte komunikovat s kopilotem.
Mravenci jsou fascinující stvoření. To, jak spolu jedinci dokáží spolupracovat pro dobro celého společenství, je něco v lidském světě nevídaného. Teď coby dospělá již nájezdy mravenců na moji domácnost tak ráda nemám, přesto mě stále fascinují.
Paříž byla historicky tím nejromantičtějším městem Evropy. Plná světel, vynikajícího jídla a pití, romantických zákoutí a historických budov. Dnes už to sice taková pravda není, ale desková hra Jízdenky, prosím!
Existují deskové hry skvělé, průměrné, podprůměrné a špatné. A pak existují hry, které se staly legendami, založily nebo zpopularizovaly nějaký žánr, a ještě u toho dokázaly k deskohraní přivést mnoho a mnoho nových lidí.
Hop na plošinu, vylézt po žebříku, projít portálem a seknout zombíka. Jupí, vypadly z něj drahokamy a mince. Tak dál, zpátky do portálu, doprava, nakoupit předměty a vylézt po žebříku.
Svět Pána prstenů patří mezi ty fanoušky nejmilovanější. I mě před těmi více než dvěma desetiletími přivedl k fantasy a sci-fi, a má tak v mém srdci nezastupitelné místo. A rozhodně v tom nejsem sama.
Často se na deskoherních fórech setkávám s dotazy, jakou pořídit deskovou hru, aby bavila nejmladšího potomka, jeho o pět let staršího sourozence, rodiče, a ještě i babičku. Osobně jsem zastáncem toho, že toto zadání do puntíku splňují hry zručnostní.
Vydavatelství TLAMA games se úspěšně etablovalo coby vydavatel středně obtížných a obtížných euroher, v nichž často najdete silný vliv tématu na zvolené mechanismy. Dočkali jsme se (nebo v brzké době dočkáme) lokalizace titulů Koruna z popela, Jak se trollí princezny, Potkani Krysy z Wistaru nebo Hippocrates.
Jee, tamhle na stromě sedí červenka! A podívej, tam se právě snaží vydolovat datel z kmene žížalu! Viděl jsi tu sovu? Já ji vůbec neslyšela přilétat! Volně žijící ptáci jsou zajímavá stvoření a leckdo jejich pozorováním tráví celé hodiny.
Čím jste se jako děti chtěli stát? Já měla až do střední školy jasno. Chtěla jsem být archeoložkou. Co si pamatuji, toužila jsem objevovat zapomenuté civilizace a zakopané poklady. Až pak mi táta prozradil, že v archeologii se v podstatě nedají vydělat žádné peníze.
Rodinná deskovka Takenoko je moje velká srdcovka. Byla to první hra, díky které jsem objevila vydavatelství REXhry, nalákala jsem přes ni nějaké kamarády k hraní deskových her a s mužem jsme ji hráli tak moc, až už ji nikdo nechtěl hrát s námi, protože neměl šanci.
Už jste si někdy vyzkoušeli udělat myšlenkový experiment typu, kterých 5 knih/her/plyšáků bych si sebou vzal na pustý ostrov? Já o tom raději nepřemýšlím, protože by toto rozhodování jistě dost bolelo.
