Nakladatelství Fantom Print loni vydalo první část z očekávané autorské duologie Bodyportal. Série od spisovatele Reného Vaňka by se dala popsat jako pozoruhodný mix biopunku, sci-fi a detektivky, ve kterém jeden působivý nápad střídá druhý. To všechno pak naházejte do ponurého technologického světa a okořeňte neotřelým autorským stylem. Voilà, kniha Bodyportal 1: Kovové nebe je rázem na světě. Musíme si ale odpovědět na základní otázku. Jak se první díl duologického příběhu povedl? Jedná se o zdařilé originální dílo, nebo o nepovedený experiment?
Autor:
Autor obálky:
Vydavatel:
Žánr:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Rok vydání:
ISBN:
EAN:
Vydání:
René Vaněk
Martin Kapošváry
Fantom Print
Sci-fi
320
černobílý
měkká / brožovaná
2024
978-80-7594-155-8
9788075941558
první
Zdroj: Fantom Print
Cesta do neznáma
Přiznám se bez mučení, že Bodyportal 1: Kovové nebe bylo mé vůbec první setkání s tvorbou Reného Vaňka. Ten svoji literární kariéru odstartoval v roce 2008 s povídkovou sbírkou Nezahrada, na jejíž úspěch o tři roky později navázal román Soma Secundarium. Obě knihy se vyznačovaly alegorickým, silně metaforickým autorským rukopisem a stylem vyprávění, který byl postavený spíše na menších epizodických příbězích, než na rozmáchlém epickém narativu. K jeho prvotinám jsem se, bohužel, nedostal, což snad v budoucnu napravím. Recenzovaná kniha ovšem přilákala moji pozornost. Anotace mě totiž solidně navnadila a námět zněl slibně. Nemluvě o tom, že jsem de facto dostal vstupenku do „neprobádaných vod”, kterou nešlo jen tak odmítnout. Přece jenom, prozkoumat zbrusu nový fikční svět a zároveň blíže poznat zajímavou tvář současné české fantastiky stojí za vyzkoušení. A výsledek? Musím uznat, že této unikátní příležitosti vůbec nelituji.
Příběh se točí kolem zdánlivě obyčejného muže Thea. Nejde ovšem o nějakého druhořadého občana, nýbrž o biotechnologicky upraveného nadčlověka. Žije v Kovovém nebi, nezměrné poklicovité struktuře, která pod sebou uzavírá technologicky vyspělý a morálně pokleslý stát Tyfus. A aby toho nebylo málo, pracuje pro monstrózní korporaci SVS, kde musí plnit rozkazy své nadřízené. Zkrátka průměrný život jak se patří, že? Jednoho dne se však na scéně objeví pan Zázračný, tajuplný chlapík navlečený do skautské uniformy, který ve městě začne dělat paseku. V tu chvíli Theovi nezbývá nic jiného než konat. Podaří se mu s pomocí jeho věrných přátel a spojenců dopadnout mocného nadčlověka?
Kvalitní příběh se bez zajímavého světa neobejde
Bodyportal 1: Kovové nebe vás hodí do temného fikčního univerza prosyceného pozoruhodnými lidskými existencemi a promyšlenými technologickými vymoženostmi. Zpočátku si možná budete jako čtenář chvíli zvykat. Ostatně, ocitnete se v novém a neokoukaném prostředí, jehož pravidla musíte chvilku vstřebávat. Jakmile se ale začtete a úspěšně se naladíte na stejnou vlnu, začnete na pozadí zcela obyčejných každodenních epizod ze života hlavního hrdiny poznávat svět, kde jsou živoucí bio-auta, mechanická zvířata a modifikovaní hybridi na denním pořádku. Budete si užívat, jak hravě a svojsky dokáže Vaněk narvat do děje lokality, které mají své osobité kouzlo, a popsat je nápaditě a čtivě.
Jinými slovy, budování fikčního světa se vydařilo na jedničku. Musím však poznamenat, že román spíš funguje jako jedno velké představování Tyfu a jeho postav, což nutně není na škodu. Z pozice čtenáře tak aspoň lépe pochopíte fungování celého „ekosystému“ a jeho vnitřní pravidla. Zároveň můžete detailně nahlédnout do Theova osobního života, prozkoumat jeho vztahy s ostatními postavami a pochopit, jakou roli hraje v širším směřování celé zápletky. Na druhou stranu jsem z četby měl kolikrát pocit, že se primárně připravuje půda pro budoucí dění a často se zasévají pomyslná semínka, která vyklíčí až mnohem později. Proto očekávám, že se různé dějové linky v pokračování dočkají svého rozuzlení, tím spíš když je součástí duologie a končí otevřeně.
Zdroj: Fantom Print
Parťáci vždycky přijdou vhod
Dále se musím pozastavit u postav. Podle mého názoru nejlépe funguje Theo, kterého postupně, krůček po krůčku, poznáváme prostřednictvím dílčích životních epizod a ve vzájemných interakcích s lidmi z jeho okolí. Díky tomu můžeme jeho charakter poznat v běžných situacích, což je navíc umocněno ich-formovým stylem vyprávění, které klade důraz na subjektivní prožívání protagonisty. Mimo to lze vypíchnout Theovu dynamiku s ženskými postavami Sárou a Alicí, kterou autor dokázal zajímavě zakomponovat do vyprávění a působí uvěřitelně. Současně lze pochválit scény s robotickým pomocníkem Včeličkou. Jejich vzájemné pošťuchování vážně stálo za to a musím uznaž, že jsem se několikrát během četby pobaveně zasmál.
Každopádně zbytek ansámblu mě zatím tolik neoslovil. Neberte mě špatně, všemožné vedlejší figurky mají něco do sebe, k srdci mi ale zatím tolik nepřirostly. Jedinou výjimkou budiž pan Zázračný, jehož samostatná dějová linka má potenciál. Během četby ve vás bude hlodat zvědavost, protože budete neustále uvažovat nad tím, kdo tímto chlapíkem tajuplným jako hrad v Karpatech může ve skutečnosti být.
Hrátky s jazykem… a nejen to!
Samozřejmě nesmím opomenout ani jazykovou složku, která je v knize Bodyportal 1: Kovové nebe na vysoké úrovni. Autor využívá především obecnou češtinu, funkčně doplněnou o hovorovou slovní zásobu a všelijaká barvitá pejorativa. Kromě toho se ale nebojí vsadit ani na chytré hrátky se slovy. Zmínit mohu třeba různé slovní hříčky (v názvech měst nebo konkrétních postav), střídání vypravěčů (ich-formové kapitoly se střídají s vyprávěním v er-formě) nebo občasné lehké experimentování s narativem (některé kapitoly jsou psané ve stylu televizní reportáže, v níž moderátoři seznamují diváky s aktuálním děním).
Ale nemyslete si, že forma nutně převyšuje obsah. I z hlediska tematické výstavby funguje román výborně. Vaněk se nebojí prezentovat celospolečenskou absurditu, hnus velkoměsta a ponuré obrazy. Autor to dělá velice osobitě. Nebojí se kombinovat explicitní brutalitu, sexuální scény a drsný humor, což překvapivě nepůsobí nesourodě. Naopak to vytváří funkční celek, který vás v lecčems překvapí.
Bonusy, které potěší
Třešničkou na dortu jsou pak závěrečné bonusy. Prvním z nich je samostatná bonusová povídka Onachron, která funguje zcela samostatně. V druhém případě se jedná o detailní rejstřík pojmů, díky němuž se můžete během četby lépe zorientovat ve změti různých termínů. V obou případech musím jenom chválit. Jsou to hezké bonusy pro čtenáře, které perfektně plní svůj účel. Mně osobně udělaly radost.
Sečteno a podtrženo, Bodyportal 1: Kovové nebe funguje jako originální autorský počin, jehož síla tkví v perfektně vybudovaném fikčním světě, jenž vás přímo pohltí svou promyšleností a neotřelými nápady. René Vaněk ukázal, že dokáže naservírovat čtivé a originální dílo, v němž si přijdou na své jak nenároční čtenáři, tak lidé, kteří hledají mnohem komplexnější a sofistikovanější typ literatury. Mně osobně první kniha zaujala a nemohu se dočkat, až si přečtu pokračování. Právě proto si ještě ve finálním hodnocení nechávám drobnou rezervu. Protože kdo ví? Možná bude druhý díl lepší než ten první.
Bodyportal 1: Kovové nebe je osobité autorské sci-fi, které slouží jako pěkný úvod do pochmurného světa Tyfu. Pakliže hledáte netradiční knihu s funkčním budováním fikčního univerza a originálními nápady, neměli byste si knihu nechat jen tak ujít. Já osobně se už nemohu dočkat, až si přečtu pokračování.
