Když se v roce 2009 objevil první díl Borderlands, působil na tehdejší herní scéně jako nečekané zjevení. Kombinace střílečky z pohledu první osoby, akčního RPG a někdy až absurdního humoru na sebe hned upoutala pozornost. Když se k tomu přidalo unikátní komiksově laděné cel-shadingové vizuální zpracování, nebylo divu, že si titul rychle získal silné hráčské publikum. Nikdo by patrně nečekal, že se jednalo o odstartování celé série, která si přiláká miliony fanoušků po celém světě. Série se navíc vyvíjela, rozšiřovala a prohlubovala, přičemž Borderlands 2 je dodnes považován za jeden z vrcholů looter-shooterů. Titul experimentoval s prostředím a gravitací a trojka se snažila nabídnout širší svět a modernější techniku. Borderlands 4 nyní přichází s příslibem, že všechno, co fanoušci na sérii milují, přinese v ještě větší, otevřenější a svižnější podobě. Je tomu ale skutečně tak, nebo se jedná pouze o planá lákadla? Na tuto a další otázky se pokusíme nalézt odpověď v následujících řádcích.
Proti diktátorskému režimu!
Děj Borderlands 4 vás zavede na neprobádanou planetu Kairos, která se po incidentu známém jako Moonfall stává středem dění. Nová generace Vault Hunterů na planetu přiletí ve snaze odhalit její tajemství, ale hned při příletu je čeká nemilé přivítání. Sotva se dostanou na povrch, jsou zajati jednotkami Order, armádou, která věrně slouží nelítostnému vládci planety, Timekeeperovi.
Na začátku si ze čtveřice hrdinů vyberete svého vyvoleného, tedy vyberete si jednoho ze sympatických Vault Hunterů, z nichž každý má své osobité dovednosti a příběh. Situace se však rychle zhoršuje a naděje na přežití mizí, dokud se neobjeví Arjay, zkušený Vault Hunter, který vás vysvobodí a ukáže vám cestu ven z vězení. Není však vyhráno, je nutné uprchnout z pevnosti Orderu a váš útěk se tak stává první krokem a zároveň pozvolným začátkem k velkému dobrodružství.
Jedním z cílů je pak kontaktovat Crimson Resistance, odbojovou frakci, která se snaží sjednotit obyvatele Kairosu a svrhnout tyranii Timekeepera. Není to však tak jednoduché. Jeho vláda stojí na jedné, avšak velmi podstatné věci, které se říká Bolts. Jde o kybernetický implantát násilně vpravených do těl obyvatel Kairosu. Tato zařízení potlačují jejich svobodnou vůli a proměňují je v poslušné nástroje jeho moci.
Hlavním cílem hry se tak stává zničení systému Bolts, osvobození zotročených obyvatel a postupné narušení řádu, na kterém Timekeeper buduje svou moc. Každý region planety ukrývá nové spojence, tajemství i zdroje, které mohou odboj přivést k vítězství nebo k naprostému zničení.
Poučení se z chyb?
Celkově lze prohlásit, že první, řekněme úroveň nebo lokace, chcete-li, je jakýsi tutoriál, který vás seznámí se základními principy a mechanismy hry. Hned od úvodních minut je jasné, že se studio Gearbox Software poučilo z kritiky předchozího dílu. Tam, kde hráči často remcali na fragmentovaná prostředí a nekonečné načítací obrazovky, přichází čtyřka s plynule propojeným světem planety Kairos. O technickém stavu hry si však ještě řekneme.
Kairos se bezesporu stává novou ikonou série.Planeta je rozlehlá, členitá a nebezpečná, se střídáním pouští, džunglí, městských ruin i technologických komplexů, které dříve sloužily diktátorskému Timekeeperovi.
Znalí fanoušci jistě ví, že Borderlands nikdy nebyly jen o příběhu, ale tentokrát má kampaň překvapivě hutný základ, který funguje lépe než prostý rámec „hledej trezor a střílej všechno, co se hýbe“. Děj vás žene kupředu a to s překvapivě silnou motivací zlikvidovat Timekeepera a zároveň je celé úsilí posíleno i množstvím vedlejších frakcí a společníků, kteří se do boje zapojují. Aby toho nebylo málo, tak na své cestě potkáte kromě nových postav také staré známé tváře, které ještě více umocňují universum.
Fantastická čtyřka aneb Vault Hunterů není nikdy dost
Samozřejmě, že by Borderlands nebyly Borderlands bez nových Vault Hunterů. Čtyři hlavní postavy jsou výrazně odlišné a z jejich designu je cítit, že Gearbox chtěl pokrýt všechny typy hráčů. Vex je nová Siréna, která místo klasických kouzel využívá fázovou energii a může přivolávat spirituální společníkyod agresivního Reapera až po éterickou Specter. Rafa je exo-voják, jenž díky svému mechanickému brnění zvládá přepínat mezi těžkými kanóny, energetickými čepelemi a mobilními raketovými zbraněmi, což z něj dělá neuvěřitelně flexibilního bojovníka. Amon, přezdívaný Forgeknight, je obrněný kolos s drony a těžkými zbraněmi, ideální volba pro ty, kdo rádi stojí v první linii a tankují poškození. Harlowe, gravitační manipulátorka, přináší zcela jiný styl, jako je zpomalování nepřátel, mrazivé pasti, radiace a podpůrné schopnosti (nejen) léčení pro spoluhráče.
Výběr postavy tak opravdu určuje, jakým stylem budete hru hrát, a každý Vault Hunter nabízí několik odlišných stromů schopností, které dovolují specializaci na konkrétní přístup. Nejde o kosmetickou variaci, ale o skutečně rozdílný herní zážitek.
RPG systém jako celek je robustnější než kdy dřív. Stromy schopností jsou delší a více rozvětvené, přičemž každý obsahuje unikátní „capstone“ dovednost, která mění styl hry. Do toho přichází novinka v podobě tzv. traitů, což jsou pasivní vlastnosti, které přímo souvisí s osobností postavy. U Vex je to například schopnost propojovat elementální poškození zbraní s jejími magickými dovednostmi, takže volba pušky nebo pistole už není jen otázkou DPS, ale i taktiky v boji.
Loot systém byl také přepracován. Ano, stále tu padá nepřeberné množství zbraní, ale díky konceptu „Licensed Parts“ mohou mít některé kusy kombinované vlastnosti více výrobců. Výsledkem je, že i běžná zbraň může nabídnout překvapivě zajímavý efekt a pocit z legendárních dropů je konečně opět vzácný a vzrušující. Nové sloty vybavení, jako jsou například Ordnance či Enhancements, pak otevírají další prostor pro experimentování s buildy a dělají z každé postavy unikátní kombinaci schopností a techniky.
Prakticky ihned po vydání hry se na fanouškovských stránkách a herních diskusích s hrou objevily různé kombinace a buildy, díky kterým můžete z každé postavy vymáčknout maximální potenciál pro svůj styl hry. S tím, že čím déle je hra venku, tím více buildů je k mání. Sluší se však zmínit, že některé buildy (hlavně ze začátku, tedy po vydání hry) jsou značně OP a nevyvážené s ohledem na ostatní postavy. Pokud se k tomu přičte člověk, který ví, co dělá, tak dokáže projít celou hrou jako nůž máslem. Nicméně umělá inteligence nepřátel je agresivnější, bossové mají více fází a díky týmovým synergiím dostává kooperace nový rozměr. To však neznamená, že si hru nedokážete plně užít i sólo, jen pro vás budou některé fáze trochu náročnější.
Méně hranic, větší porce volného světa
Zásadní proměnou prošla i samotná hratelnost. Pohyb je svižnější než kdy dřív. Double jump, skluz po zemi, tedy dash, a dokonce i „klouzání vzduchem“ dodávají bojům dynamiku, která se dříve v sérii jen naznačovala. Grappling hook umožňuje dostat se na jinak nedostupná místa a dělá z prostředí víceúrovňová bojiště, kde můžete kombinovat vertikalitu, rychlost a agresi.
Z pohledu samotného pocitu ze střelby je Borderlands 4 blíže moderním akčním střílečkám než svým vlastním předchůdcům, přesto si stále zachovává humor a chaos. Technicky však působí pevněji a přesněji. Přestřelky jsou díky tomu zábavnější a méně repetitivní a to i při dlouhých herních seancích.
Otevřený svět Kairosu je navržen tak, aby vybízel k průzkumu, a nutno zmínit, že se vám prakticky vždy vyplatí na chvilku „zvolnit“ a porozhlédnout se kolem, kolikrát totiž najdete opravdu pěkné věcičky nebo i finanční injekce.
Svět zároveň není jen kulisa, ale prostor plný aktivit. Kromě hlavní kampaně narazíte na množství vedlejších misí, frakčních konfliktů, speciálních budov zvaných Silos, které lze obsadit a využít jako základny, a samozřejmě na tajné trezory či skryté bossy.
Abych uvedl na pravou míru zřejmé, tak ano, některé questy jsou klasickým „přines, zabij, odnes“, ale mnoho z nich má silnější příběhový rámec a humor, díky čemuž nepůsobí jen jako mechanický grind. Právě zde je vidět, že scénáristé si dali práci s tím, aby vedlejší obsah nepůsobil pouze jako vycpávka. Občas se sice najdou méně inspirativní úkoly, ale celek drží vysoký standard a nutí vás pokračovat v průzkumu. Nicméně druhá věc, kterou musím férově přiznat: místy je příběh jak hlavních, tak vedlejších misí předvídatelný a také humor je v některých pasážích již méně výrazný.
Borderlands a jeho osobitý Cel-shading
Samozřejmě že jedním z osobitých znaků Borderlands je (kromě jiného) osobitý vizuální styl, který je zpracován v duchu komiksového Cel-shading a který se s výraznými konturami a sytými barvami stal poznávacím znamením série. Ve čtyřce zůstává tento rukopis zachován, ale moderní technologie mu dávají novou hloubku. Prostředí jsou detailnější, světelné efekty působí dramatičtěji a animace jsou plynulejší.
Efekty elementálních zbraní jsou doslova ohňostrojem částic, elektrické výboje se šíří po kovových površích, plameny realisticky osvěcují okolí a kryo-efekty nechávají nepřátele zkřehnout a rozpadnout se v tisících střípků. Kairos je díky tomu vizuálně pestrý a neustále nabízí nové podněty. I když se někdy může zdát, že grafika je až přeplácaná, právě tato přemíra barev a detailů je součástí DNA Borderlands.
Neméně povedené je i audio. Každá zbraň má unikátní zvukový projev a střílení tak působí uspokojivě a hmatatelně. Hudební doprovod kombinuje tvrdší rockové riffy, elektroniku i orchestrální pasáže a skvěle reaguje na situace, kdy se během průzkumu drží spíše v pozadí, ale při bossfightech dokáže vyhnat adrenalin do maxima. Troufám si tvrdit, že se mezi hráči najde mnoho fanoušků, kteří si OST budou pouštět i při jiných aktivitách.
Dabing tradičně patří k silným stránkám série. Claptrap je opět nepřehlédnutelný, staré známé tváře jako Moxxi či Zane si udržují svůj šarm a noví hrdinové přidávají vlastní charismatické hlášky. Humor je místy infantilní, místy absurdní, ale stále natolik osobitý, že si ho s ničím jiným nespletete.
Nyní se dostávám k celkovému technickému stavu hry a zde bohužel přichází ona pasáž, kterou bych nejraději při hraní vůbec nezažil, protože všechno, co jsem psal výše, se rázem propadá do temnoty. Technický stav hry je i po vlně patchů a fixů bohužel žalostný. Sám (a to mám opravdu silnou herní mašinu) jsem měl problém hru vůbec spustit, prakticky při 8/10 pokusů hra hned spadne, objevilo se crash okno a mohl jsem zkoušet hru spustit zase znova. Při samotném hraní se mi pak stalo, že během hodiny hra spadla i několikrát a to bez ohledu na lokaci. Naštěstí jsou většinou poměrně dobře rozmístěné autosave, ale také se mi stalo, že jsem musel kus celé pasáže procházet znova. K tomu je třeba přičíst také náhlý propad fps či delší načítání textur nebo desynchronizace zvuku. Vývojáři se nicméně k celé situaci staví čelem, což je rozhodně dobré znamení.
Borderlands 4 je hra, která stojí na pevných základech své minulosti, ale zároveň se snaží vykročit do budoucnosti. Přináší obrovský arzenál zbraní, dynamické boje, charismatické postavy a otevřený svět, který vás nenechá si odpočinout. Pokud jste fanoušky série, není o čem přemýšlet. Pokud jste nováčky, připravte se na pořádnou dávku chaosu, humoru a střílení, která vám vydrží na desítky hodin. Ano, hra má své mouchy, přičemž tou největší je technický stav v podobě padání hry, což je právě to, co táhne hru nehorázně dolů. Až bude technický stav vyladěn a vše opraveno, stane se titul jednoznačně žroutem vašeho volného času.
