Po roce tu máme další přírůstek do velice populární herní série Call of Duty. Každý její díl je jedinečný tím, že se odehrává v jiné době a v jiném prostředí, a tento díl je podobně jako Call of Duty 2 z roku 2005 zasazen do prostředí 2. světové války. Rozdílem je, že Vanguard je mnohem kontroverznější a méně přesný co se reálné historie týče, jedná se tudíž o zasazení do doby alternativní 2. světové války. Toto rozhodnutí vývojářům nabízelo mnoho možností, jelikož si mohli vymyslet svůj jedinečný příběh, zbraně nemusely být přesné podle této doby a události mohly být smyšlené.
Call of Duty: Vanguard disponuje třemi herními režimy – kampaní, multiplayerem a zombie módem. Nejedná se o žádné nové herní režimy, které by hráče nějak překvapily, jedná se spíše o klasické režimy z COD, ale i tak se vývojáři snažili do hry přinést něco nového. Je Call of Duty: Vanguard tedy stále zábavné jak pro veterány série, tak pro nováčky? Co nového přináší tento díl a stojí za vaše peníze? Povedly se vývojářům jednotlivé herní režimy? V naší recenzi si rozebereme všechny tyto otázky a popíšu vám svůj osobní pohled na hru.
Call of Duty: Vanguard od vývojářského studia Sledgehammer Games a Activision vyšlo 5. listopadu 2021 na PC a konzolích PlayStation a Xbox.
Kampaň
Před zapnutím režimu kampaně jsem měl z příběhu spíše strach. Šel jsem do hry s předsudky a po nevyhnutelném střetnutí s hodnocením ostatních hráčů to bylo ještě horší. Pro Call of Duty: Vanguard bylo tedy o to těžší mě přesvědčit, že se režim kampaně povedl. Hře se kupodivu ale i tak tento úkol podařil, kampaň je totiž zábavná, a i přes své nedostatky jsem si odehrání tohoto módu užil. Jedná se o můj osobní pohled nenáročného hráče a doufám, že i přesto, že se jedná o nepříliš populární názor, vám v následujících odstavcích popíšu, proč mě kampaň nakonec bavila.
Kampaň Call of Duty: Vanguard je hned od začátku velmi akční a nijak vás netrápí zdlouhavým vysvětlováním primitivních herních mechanik. V úvodní pasáži vás hra zasvětí malinko do děje– začínáte ve vlaku, kde budete přeskakovat z vagónu na vagón, střílet u toho kupu nepřátel a naučíte se, jak fungují zbraně a střelba, což je hlavní.
Postavy a prostředí kampaně
Příběh se odehrává na různých místech, v odlišných lokacích a v jiných letech. Kampaň Call of Duty: Vanguard je zcela lineární, žádný otevřený svět nebo vedlejší úkoly tu nehledejte, ale nepřišlo mi to nijak na škodu. Kampaň se točí kolem několika různých postav, každá část příběhu je o nějaké postavě, především její historii. V příběhu budete hrát např. za Polinu alias Lady Nightingale, jejíž příběh se odehrává ve Stalingradu za doby, kdy na město zaútočili Němci. Ona se bude snažit bránit svoji vlast a rodinu tím, že bude zabíjet kupu nacistů. Dále tu máme Wadea Jacksona, který je velice zkušený pilot, a v jeho příběhu budete ovládat letadlo a bombardovat nepřátelské lodě.
Každá postava má menší speciální schopnost – např. Lucas může mít více druhů granátů a vidí i místo dopadu granátu, Polina má nožík, jehož odleskem láká snipery, a Wade může rozdávat rozkazy. Všechny postavy, za které budete postupně hrát, dá poté příběh dohromady. Postavy mají stejný motiv a cíl, což je samozřejmě zbavit se nacistů a jejich nadvlády ve světě, takže společně se pokusíte zabít hlavního záporáka hry, kterým ovšem není Hitler. K většině postav jsem si bohužel nevytvořil žádný vztah, až na Polinu, která touží po pořádné pomstě a jejíž část příběhu byla asi jedna z nejlepších. Záporáky hry vývojáři zvládli lépe, jelikož jsou ve hře velmi dobře vyobrazení a máte vůči nim prostě nenávist, tudíž je chcete zabít.
Střídání prostředí v kampani je odvedeno skvěle – než vás začne dané prostředí nudit, už se nacházíte v zcela jiném. Ve hře se tak podíváte do tropických pralesů, na pustou poušť, do ledového Stalingradu nebo na klasické válečné bojiště. Budete se ve hře nacházet jak v budovách, tak i ve velkém otevřeném prostoru, což se mi hodně líbilo, a právě herní prostředí a jeho neustálá změna mi pomáhaly udržet u kampaně pozornost.
Přestávky od neustálé akce a shrnutí kampaně
V kampani se nachází dost stealthu, lezeckých pasáží nebo prolézání ventilací, čímž se hra snaží trošku zpomalit od neustálé akce a střílení. Hra vás v těchto částech příliš nenutí stealth dodržovat – pokud tedy nehrajete na nejtěžší obtížnost, kdy byste nepřátelé jen tak nevystříleli, můžete hrát klidně více akčně. Toto zpomalení od neustálé akce mi ve hře vyhovovalo a přišlo mi zábavné.
Kampaň Call of Duty: Vanguard má sice své nedostatky, a to především ne tak zajímavou a poutavou příběhovou linku, která vás bude možná chvílemi nudit. I přesto jsou herní lokace příběhu, samotné střílení nacistů a zkoušení stále jiných zbraní natolik zábavné, že mě celkově kampaň bavila a držela si moji pozornost téměř po celou dobu hratelnosti.
Na konci mě až mrzelo, že má kampaň pouze pět hodin, protože větší rozvinutí postav a jejich příběhů by hře pomohlo. Na to, že se hra odehrává v alternativní 2. světové válce, jsem měl z kampaně chvílemi pocit, jako bych se nacházel v reálné historii. Chování úhlavních nacistických nepřátel v příběhu hra zvládla dobře a herní prostředí plné nepřátel této válečné atmosféře dost pomohlo.
Multiplayer
Multiplayer Call of Duty: Vanguard je podobný tomu, jak ho známe z předešlých dílů. Největší změnou je jiné zasazení herního prostředí a to, že se tu nachází nové zbraně a některé herní mechaniky, které multiplayer obohacují. Jeho hraní je tak zábavnější.
Multiplayer nabízí hned několik různých módů, jako je např. TEAM DEATHMATCH a DOMINATION, ve kterých zabíráte pozice, nebo třeba HARDPOINT, ve kterém se musí váš tým udržet v pohybujícím se kruhu déle než nepřátelský tým. Hra vám dává na výběr, jestli chcete hrát spíše ve více otevřených mapách, nebo uzavřených – také můžete zvolit, že ve všech. Možností je tu mnoho a téměř každý si vybere módy, které ho budou bavit a budou mu vyhovovat.
Ve hře je propracovaný a dobře provedený systém vylepšování zbraní, zbraně si můžete doslova upravit podle toho, co vám vyhovuje nejvíce. Zbraní se ve hře nachází dost, takže vás jen tak neomrzí, každou zbraň si levelujete a za každý level dostáváte na zbraň určité vylepšení. Multiplayer v Call of Duty: Vanguard hodně sází na expení, takže musíte hodně hrát a levelovat sebe a vaše operátory, abyste si odemykali nové zbraně, vybavení a vylepšení.
Operátoři a shrnutí multiplayeru
V multiplayeru se nachází momentálně dohromady dvanáct operátorů, které si odemykáte za plnění různých výzev a hlavně za samotné hraní. Každý operátor má svůj jedinečný vzhled a svoji oblíbenou zbraň, na niž poté dostáváte dvojnásobné zkušenosti, když ji používáte. Operátoři jsou příjemný dodatek, který je spíše vizuální, a je jen na vás, jaký vám je nejsympatičtější. Slouží pak také k ukázkám ke konci zápasů, kdy vám hra ukáže nejlepší hráče daného zápasu. Každého operátora si levelujete a odemykáte si na něj nové vzhledové možnosti.
Herní módy mi přijdou dobré a obsáhlé, co ale dělá multiplayer Call of Duty: Vanguard ještě zábavnějším, je samotná hratelnost; operátoři a vylepšování zbraní jsou super. Největším problémem multiplayeru je tedy asi jen to, že to všechno působí velmi podobně jako u předešlých dílů Call of Duty a příliš nového tu nenajdete, což ale pro skalní fanoušky série nemusí být úplně na škodu.
Zombíci
Zombie mód dokáže být v Call of Duty: Vanguard zábavný především tehdy, pokud máte partu kamarádů, s kterou můžete zabíjet hordy zombíků společně, nebo si jen chcete pořádně zastřílet namísto toho, aby vás neustále zabíjeli lepší hráči v multiplayeru. V zombie módu si expíte zbraně do multiplayeru, takže to určitě není ztráta času ani pro spíše multiplayerové hráče, kteří si chtějí vylepšit zbraně na co nejvyšší levely.
V tomto módu sbíráte různá vylepšení a speciální schopnosti, které vám pomáhají při zabíjení zombíků a zjednodušují jej. Zombie mód je spíše takový rogue-like zážitek, jelikož chodíte do portálů, kde se snažíte především nezemřít, nasbírat si co nejvíce expů i zabití a splnit portálovou výzvu, abyste se mohli vrátit zpátky na vaši základnu. Tento herní režim je tedy hlavně o odemykání nových vylepšení a střílení kupy zombíků, takže se jedná spíše o příjemné odreagování od režimu multiplayeru, které na nějaký čas dokáže zabavit.
Grafické, audiovizuální zpracování a optimalizace
Grafická stránka mi přijde na dnešní dobu lehce nadprůměrná, líbí se mi obsáhlé nastavení a přizpůsobení jak grafického nastavení, tak hratelnosti. Grafické zpracování prostředí je pěkné, ale žádné dechberoucí okamžiky neočekávejte. Občas mi přišlo určité herní prostředí a některé textury velmi dobře zpracované, ale chvílemi zase odfláklé a kazilo mi dojem z hratelnosti. Hru jsem hrál na konzoli PS5, na které běží velice dobře, především plynule, až na některé herní bugy, které příliš zážitek hry nekazí. Docela problémové mi přišlo hlavně připojení k herním serverům, které mi kazilo multiplayer, a nepřijde mi, že by se jednalo o problém na mé straně. Audiovizuální zpracování hry mi přišlo dobré, vždy jsem dokázal dobře odhadnout, kde se nepřátelé nachází, a prostorový zvuk ve hře funguje pěkně. V příběhu vypadá mluvení postav realisticky, zbraně zní pěkně a vlastně této herní stránce nemám co vytknout. Mrzí mě jen, že si vývojáři nedali nijak záležet na využití PS5 ovladače v režimu kampaně. Určité využití, jako třeba u adaptivních triggerů, tu najdete, ale po chvíli zapomenete, že tu vůbec je.
Grafické zpracování mi nepřijde nijak převratné – klíčová je však plynulost hry a samotná optimalizace, hlavně co se FPS her týká, takže za mě spíše spokojenost. Herní problémy, jako jsou především bugy, vývojáři v následujících aktualizacích snad opraví.
Call of Duty Vanguard je obstojný další díl série, který bych doporučil jak jejím nováčkům, tak veteránům, kteří herní sérii milují. Pokud však vlastníte již jeden z předešlých dílů a nemusíte tematiku 2. světové války, tento díl můžete v klidu přeskočit nebo si počkat na nižší cenu. V této hře se dá jednoduše utopit několik desítek a stovek hodin v multiplayeru, ale pokud vás multiplayer nijak nenadchnul a zajímá vás pouze režim kampaně, hru bych být vámi nekupoval, jelikož režim kampaně je velmi krátký. Call of Duty: Vanguard mě bavil a všechny tři herní režimy jsem si velice užil, do multiplayeru a zombie módu se budu určitě vracet pravidelněji. Hru bych doporučil, a pokud vás nadchnul multiplayer, vrhněte se do něj co nejdříve, dokud má velký počet hráčů.
Recenzi pro Gaming Professors napsal Samuel Pernica.
