Představte si ten nejhorší den vašeho života. Jste jen v trenkách a kabátu, venku mrzne a snažíte se ze stromu sundat kočku vaší bývalé přítelkyně, kterou ani nemáte rádi. V tu chvíli se ozve mimozemské oznámení. Země byla právě koupena, všechny budovy (i s lidmi uvnitř) byly atomizovány a planeta se mění v gigantický, osmnáctipatrový dungeon pro nejpopulárnější reality show ve vesmíru. Vítejte v díle Carlova postapokalyptická show, šílené, brutální a nesmírně zábavné jízdě, která bere žánr LitRPG a převrací ho naruby s humorem černým jako vesmírná prázdnota a akcí krvavou jako hemeroidy padesátiletého chlapa, který celý život seděl v kanceláři. Oproti jiným knihám tohoto žánru si totiž bere úplně všechno, ale tahá do neuvěřitelného extrému. Tahle komedie vydaná nakladatelstvím Mystery Press má totiž úplně všechno. Od laserů až po rybolidi.
Autor:
Autor obálky:
Vydavatel:
Svět:
Překlad:
Počet stran:
Díl:
Žánr:
Tisk:
Vazba:
Rozměry:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
EAN:
Vydání:
Matt Dinniman
Ondřej Hrdina
Mystery Press
Hrobkař Carl
Jiří Matyskiewicz
504
První
LitRPG
černobílý
brožovaná
205 x 135 x 45 mm
září 2025
978-80-7588-848-8
9788075888488
první
Zdroj: Mystery Press
Když se svět zhroutí
Premisa knihy je stejně absurdní jako geniální a okamžitě připomene klasiky jako Stopařův průvodce po Galaxii nebo Hunger Games (ono je to vlastně obojí smíchané dohromady, ale pro lepší efekt okořeněné levelováním a kočkou). Carl, obyčejný chlapík, shodou bizarních okolností přežije konec světa, protože byl zrovna venku bez kalhot. Spolu s kočkou své ex, Princeznou Rakvičkou, se stává jedním z mála přeživších lidí, cca 13 000 000 plus minus, kteří jsou dobrovolně nuceni (děkuji mamince, že znám toto přirovnání) vstoupit do nově vytvořeného osmnáctipatrového labyrintu plného pastí, monster a kořisti, který nyní obepíná celou planetu. Cíl je jednoduchý: projít všech osmnáct pater a vyhrát zpět Zemi. Problém? Každé patro má časový limit a nikdo se nikdy nedostal dál než na třinácté. A aby toho nebylo málo, celé je to živě vysílaná show pro miliardy mimozemských diváků. PROTOŽE TOHLE JSOU VYVOLENÍ LEVEL BIG BROTHER!
Kniha je čistokrevným zástupcem žánru LitRPG, což znamená, že herní mechaniky jsou nedílnou součástí vyprávění a světa. Carl i Princezna Rakvička mají své statistiky, úrovně, schopnosti, příběh a inventář, který je jim pořád zobrazován. Neustále získávají zkušenosti za zabíjení monster, plní achievementy (často absurdně specifické a vtipné jako bonus za rozšlapávání věcí, přivedení kočky do hry, zavraždění gobliních miminek atd.), sbírají loot boxy a učí se pravidlům hry.
Úvodní část knihy, která slouží jako podrobný tutoriál vysvětlující všechny systémy od inventáře přes manu až po odměny, může být pro čtenáře, kteří nejsou fanoušky LitRPG, poněkud zdlouhavá, únavná a plná detailů, které působí zbytečně. Jakmile se však přes tuto počáteční expozici přenesete, herní prvky se stávají přirozenou a často i humornou součástí světa, přičemž sledovat Carla, jak se snaží přijít na kloub pravidlům a využít je ve svůj prospěch, je překvapivě zábavné.
Zdroj: Mystery Press
Carlova postapokalyptická show je o trenkách a dynamite
Nejsilnější prvek knihy a její emocionální jádro tvoří bezpochyby dynamika mezi Carlem a Princeznou Rakvičkou. Carl představuje prototyp obyčejného chlápka hozeného do neobyčejné situace. Ačkoliv prokazuje vynalézavost a má srdce na správném místě (například když riskuje pro záchranu ostatních přeživších, jako třeba důchodci nebo bezdomovkyně, bo Mirek Dušín by udělal to samé, stejně tak Hoši od Bobří řeky), není to žádný předurčený hrdina s velkolepým osudem.
Jeho neustálý boj s nedostatkem kalhot a fakt, že příběh absolvuje v trenkách, představuje navíc zdroj skvělého situačního humoru. Princezna Rakvička, která díky náhodnému lootu získá schopnost mluvit, tvoří pak dokonalý protipól. Působí povýšeně, posedlá svými fanoušky, považuje se za královnu a má emocionální vyspělost batolete, ale zároveň zůstává nesmírně mocnou kouzelnicí a užitečnou členkou party. Jejich neustálé špičkování, hádky a vzájemná závislost tvoří základ knihy a představují zdroj nejlepších vtipů a překvapivě i dojemných momentů.
Nedílnou součástí světa Hrobky, jak se hra jmenuje (hráči jsou pak hrobkaři), je interakce s Carlem. Jak to tak bývá, hra je vedená všudypřítomnou a sadistickou umělou inteligencí, která celý dungeon řídí a komentuje. Tato AI není jen neviditelným správcem, ale aktivní postavou, která si libuje v Carlově utrpení. Neustále ho zásobuje sarkastickými poznámkami a uděluje mu absurdní achievementy za ty nejbizarnější akce. Celý koncept dungeonu jako mezigalaktické reality show je geniální satirou na naši posedlost sledovaností a online popularitou. Přežití totiž nezávisí jen na síle, ale také na počtu sledujících a přízni sponzorů, kteří hráčům posílají životně důležité odměny (chápete už ty Hunger Games, že?). Carl a Rakvička tak musí nejen bojovat o život, ale zároveň předvádět show pro krvelačné publikum, dávat rozhovory a budovat si image, což přidává příběhu další bizarní a kritickou vrstvu.
Zdroj: Mystery Press
Bizarní svět intermezisuperultragalaktického korporátu
Navíc, jak příběh ubíhá a ukazuje se nové universum, do nějž je Carl s Rakvičkou vržen, pochopíte, že jste vlastně ve velice dobře nadesignovaném korporátu, jemuž jde jen o výdělek, který bude mít s přízně reklamy a díky sponzorům. Autor Matt Dinniman totiž vymyslel onen koncept vážně geniálně a pro ty z vás, kteří podobnou zkušenost mají, se bude jednat o něco naprosto přirozeného. Je to vážně parádní a neskutečně uvolňující jízda, která vás dokáže dohnat některými scénami i k frustraci, protože si řeknete: „Ty vole, ale tohle já žiju.” Mimochodem, vulgarismů je tam kurva spoustu, zvyknete si.
I když je kniha plná brutálního násilí a cynického humoru, jedním z jejích ústředních témat je překvapivě naděje a snaha udržet si lidskost v naprosto nelidských podmínkách. Carl není jen stroj na zabíjení. Je to prostě někdo, kdo chce přežít a nebýt, řekněme, nelidský? Často činí rozhodnutí, která nejsou z hlediska herní optimalizace nejlepší (trouba), ale jsou lidsky správná (ještě větší trouba). Kniha se nebojí Carlových vnitřních monologů, kde reflektuje hrůzy, kterých je svědkem, a přemýšlí o smyslu toho všeho. Právě tato nitka lidství, která se vine potoky krve a vnitřností, dodává příběhu nečekanou hloubku a rezonanci. Byť u té koudele u zadku, co mu pravidelně hoří, je to horko těžko rozeznatelné.
Zdroj: Mystery Press
Dominancí je především humor
Hrobkař Carl je především nesmírně vtipná kniha, která si bere na paškál klišé RPG her a popkulturní odkazy. Humor je černý, absurdní, často hrubý a nesmírně kreativní. Od názvů achievementů přes bizarní monstra (jako lamy plné drog, R. I. P.) až po sarkastické komentáře všudypřítomné umělé inteligence, která si libuje v Carlově utrpení, kniha neustále útočí na vaši bránici. Autor ale nezapomíná připomínat hrůzy apokalypsy, miliardy mrtvých a fakt, že přeživší jsou nuceni bojovat a umírat pro pobavení mimozemského publika. Tento kontrast mezi absurdní komedií a existenční hrůzou dává knize nečekanou hloubku a činí ji mnohem více než jen obyčejnou parodií. Mimochodem, tu absurditu můžete vidět už na obálce od Ondřeje Hrdiny. Takhle totiž Carl s Rakvičkou v knize vypadají. Vážně.
A takovým mým osobním vrcholem? Překlad. Ten je pojatý skvěle a poradil si s herní terminologií i specifickým vtipem originálu. Zejména překlad Rakvičky. Ta je totiž v angličtině Donut a upřímně, když jsem viděl, že to není královna Kobliha, byl jsem neskutečně nadšený. A víte, kdy jsem poznal, že mi překladatel Jiři Matyskiewicz trefil strop? Když mi tam hodil přirovnání k soudkyni Barbaře. Děkuji.
A co je tedy špatně? Já jsem nad tím neskutečně dlouho přemýšlel, protože to byla dlouho kniha, které jsem chtěl dát plné hodnocení. Dumal jsem, došel si pro rakvičku, dal si na ní šlehačku, nechal ji sníst mojí ženou, došel si pro další, nechal ji sníst mojí dcerou, upekl si vlastní, došla mi šlehačka, neměl jsem domácí, dojel jsem si pro novou, přijel jsem domů, snědl rakvičky, nic jsem neměl. Život není fér. Je to vážně ten úvod. Já jsem hráč, letos jsem LitRPG objevil a nechci už snad číst nic jiného, ale pro nehráče ten úvod musí být smrt. Jestli nesnášíte hry nebo k nim nemáte alespoň kladný vztah, ten úvod nezvládnete. Já ale říkám, kousněte se, tahle kniha za to stojí, už jen kvůli tomu humoru přistřiženému za vlasy.
Carlova postapokalyptická show je absolutní fenomén a jedno z největších překvapení na poli LitRPG a humorné sci-fi. Matt Dinniman stvořil svět, který je zároveň vtipný i mrazivě temný, a postavy, které si okamžitě zamilujete (nebo je budete milovat a nenávidět). Je to návyková, akcí nabitá a skvěle napsaná jízda, která vás chytne a nepustí. Ačkoliv se najdou slabší momenty a pro někoho může být přemíra herních mechanik únavná, celkový dojem je naprosto strhující. Pokud máte rádi černý humor, videohry, kočky, trenky se srdíčky, trošku fetu a příběhy, které si na nic nehrají, je tohle kniha přesně pro vás. A pokud ne, tak i přesto je to vážně bomba.
