Když se řekne Stalingrad, většině z nás okamžitě naskočí historický symbol pekla na zemi, obraz zmrzlých zákopů a zoufalých bojů mezi dvěma obřími armádami. Bitva o Stalingrad v roce 1942 patří bezpochyby k nejdůležitějším momentům druhé světové války, a právě tuhle drsnou kapitolu historie si vybrali vývojáři z francouzského studia Maestro Cinetik jako kulisu pro svou strategickou simulaci Cauldrons of War: Stalingrad. Hra vsadila na netradiční pojetí války – žádné detailní bitvičky tanků a vojáků na obrazovce, ale propracované textové rozhodování, které ukazuje, že války se nerozhodují jen palbou děl, ale i byrokracií a vašimi nervy.
IGDB.com
Realita je to hlavní
Příběhová linie se drží přísně historických reálií – žádná fantasy varianta, žádné zombije, žádná alternace. Ocitáte se v křesle velitele, ať už sovětského, nebo německého, a prožíváte dramatické momenty války z pohodlného (ale dost stresujícího!) velitelského štábu. Skvělé je, že hra dokáže ukázat konflikt z perspektivy obou stran, a to bez příkras a s lehkým historickým nadhledem. Postavy a situace působí uvěřitelně a často vás nutí přemýšlet nad morálními dilematy – obětovat jednotku pro lepší strategickou pozici? Ano, někdy je válka vážně drsná hra čísel.
Titul je jako interaktivní válečný deník: místo zuřivého klikání na jednotky klikáte na rozhodnutí typu „pošli posily“ nebo „ustup z boje“, případně „křič na Hitlera/Stalina do telefonu“. Možná to nezní příliš napínavě, ale opak je pravdou – napětí vyvolané jednoduchými rozhodnutími je obrovské. Každý krok může znamenat katastrofu nebo vítězství. Není tu hektická akce, zato je tu silná atmosféra strategické odpovědnosti a rozhodnutí, která nelze vzít zpět.
Ze hry čiší úžasný smysl pro detail a schopnost přenést válečné dilema na hráče. Cauldrons of War: Stalingrad ukazuje, že válku nerozhodují jen generálové v poli, ale i zásobovací úředníci a nervózní štábní důstojníci. Atmosféra bezvýchodnosti, tlaku a občasného černého humoru je působivá a hra opravdu umí vtáhnout i přes absenci grafických orgií. Navíc občasné historické vsuvky dávají pocit, že jste se něco nového i naučili. Tedy pokud vám ještě po pár hodinách funguje mozek.
Zdroj: IGDB.com
Cauldrons of War: Stalingrad jsou hodně pomalý titul
Titul velice často působí suše a repetitivně, zvlášť pokud se prokoušete několika hodinami textového rozhodování. Občas jsem si říkal, že malá dávka nějaké animace nebo vizuálního efektu by neuškodila, naopak, že už ji vážně potřebuji jako Sověti ve Finsku pořádné vybavení. Ne každému také sedne čistě textové rozhraní – pokud vás nudí čtení a rádi vidíte alespoň symbolické tanky a pěchotu, budete zklamaní. Graficky je titul poté velice těžce hodnotit. Nejedná se o vizuální novelu, protože není co vizualizovat. Jsou před vámi prakticky statické obrazy a vy se snažíte jen udělat to správné rozhodnutí, i když si můžete pustit ukazatel historické přesnosti (chápete). Obrázky jsou ale velice hezké a s prakticky nulovým audiem je titul pro uzavřenou skupinu lidí, kteří se chtějí vzdělávat o určité části našich dějin.
Cauldrons of War: Stalingrad není hra pro každého – je to zážitek pro strategické labužníky, milovníky historie a ty, kteří se nebojí přemýšlet nad každým svým krokem. Za originalitu, historickou přesnost a silný pocit odpovědnosti ji však musím pochválit. Za provedení už poté ne. Není to vizuální novela, ale prakticky „obrázkovač“ a to mi přijde jako šílená škoda.