O čem vlastně jsou CountryBalls?
Při spuštění hry nás přivítá zajímavé kreslené menu, ve kterém hned na úvod zjistíme, že hra nabízí jen singleplayerový režim. Ten nám však otevírá další možnosti hraní a nechává nás vybrat si ze tří různých cest. První je Scenario, druhou Campaign a poslední je úvodní tutoriál. Ten vás hrát CountryBalls moc nenaučí, a proto jsme se museli probojovat systémem hry sami. V hře si vybíráme kampaň a začínáme hrát za„ polskou kuličku”. Skáčeme po mapě, na které sbíráme loot, bojujeme s dalšími kuličkami, vylepšujeme základnu a verbujeme další kuličky do války. Loot se dělí na sedm částí. První je platidlo ve formě smaragdů, následuje dřevo, nafta, vodka, majonéza, uhlí a čaj. S nimi obchodujeme a vylepšujeme své městečko, ve kterém můžeme naverbovat další vojáky. Samotný souboj mezi kuličkami probíhá klasickou metodou, kdy na jedné straně hrací plochy je jedna armáda a na druhé straně armáda druhá. Kuličky tak k sobě postupně skáčou, nebo ty, které mají zbraně na dálku, postupně odstřelují soupeřovu armádu. Můžeme využít i našeho bosse, který si expením vylepšuje schopnosti.
Humor jako základní doplněk
Vtipy by ušly, ale bude mě bavit i samotné hraní?
Na tuto otázku existuje poměrně lehká odpověď. Klidně bychom hru přejmenovali na CountryBalls Stereotyp. Ten je totiž úplně všude. Od opakujících se vtipů přes málo zajímavou mapu s podobnými nezajímavými lokalitami až po boje stejného rázu. Velmi rychle nás hraní omrzelo a dovolíme si tvrdit, že hru vyzvednul hlavně populární formát memů, avšak pocit ze samotného dobrého hraní zde chybí. Grafika není nějak obzvlášť výjimečná, je prostá a nemá čím zajmout. Ovladatelnost po mapě je limitovaná nesmyslným házením kostkou a podle nás je celý tenhle mechanismus udělán špatně. Cenově by hodnota hry i seděla, ale pokud CountryBalls Heroes měl přinést uživatelům jakýkoliv druh zábavy, rozhodně v tom selhal.
