Český deskoherní trh nedávno osvěžil autorský kousek z dílny vydavatelství Albi a technologických vizionářů z Prusa Research. Výsledkem je závodní hra Crash Derby od trojice autorů ve složení Ivan "Eklp" Dostál, Olda Rejl a Ondra Cigánek. Jména autorů jsou už známá z her Dva bratři, Diamantový les nebo Amytis – visuté zahrady. Crash Derby na první pohled vypadá jako barevná arkáda pro děti, ale pod kapotou skrývá komplexní mechanismus, který vám pořádně zavaří mozkové závity. Pokud jste čekali bezduché ježdění po trati, připoutejte se – tohle bude jízda plná propočtů, kouře z motoru a 3D tištěného plastu.
Programování jako řemeslo: ovladač v hlavní roli
Zapomeňte na kostky nebo karty pohybu, auto si tady řídíte přesně tak, jak chcete. V Crash Derby je alfou a omegou váš ovladač. Je to parádně vytvořený herní mechanismus: deska se třemi propojenými ozubenými koly. Uvnitř kol jsou výřezy, do kterých vkládáte žetony akcí, a právě tady probíhá ta nejdůležitější část hry.
Princip je zdánlivě jednoduchý – akce se vyhodnocují zleva doprava. Jenže ďábel (a vítězství) se skrývá v detailech. Musíte v hlavě udržet, jakým směrem se která kola točí, jak na sebe navazují a co se stane, když se pohnou. Je to čisté programování pohybu, které připomíná stařičké RoboRally. Aby hra nebyla jen suchopárnou matematikou, máte ještě navíc možnost během plánování jednou prohodit dvě ozubená kola mezi sebou. Tím můžete zcela změnit prioritu akcí a zachránit situaci, nebo naopak zariskovat a připravit si půdu pro agresivní výpad. Je to nečekaně mozkovarné a šachové specialisty hra donutí přemýšlet tři kroky dopředu. Tady ale do hry vstupují i soupeři, takže si krásně můžete naplánovat pohyb, ale někdo do vás šťouchne a už se hýbete na jiné políčko.
Naprogramování pohybu má totiž dvě úskalí – naplánovanou akci musíte provést alespoň v minimální hodnotě jedna (čili pohyb o jedno pole, otočení apod.) a zároveň je ve hře důležité hlídat nasměrování auta. Políčka jsou hexová a záleží, kam přesně je vaše auto namířené, protože otočení auta je jednou z akcí. A když se vám to nešťastně sejde, nemůžete říct, že se nakonec hýbat nechcete, protože tím třeba pojedete dál od svého cíle.
Ve fázi plánování také řešíte, zda si nějakou akci za peníze vylepšíte (to budete chtít dělat), nebo si auto opravíte (to budete muset dělat). Případně můžete zvážit koupi speciální vlastnosti, která vám hru ulehčí, ale zase stojí více peněz. Odmění vás ale tím, že například kulometem budete střílet na všechny strany nebo vám neublíží láva. Fáze plánování mě bavila – zvážit možnosti, kupovat, opravovat, zapřemýšlet, kterou akci vylepším a zda se mi do hry brzy dostane. Jen pozor na hráče s analytickou paralýzou, kteří mohou u svých ovladačů vše promýšlet na pět tahů dopředu a vy budete čekat jen na fázi akcí, která se vyhodnotí ve zlomku času plánování. To může závěrečný dojem ze hry trochu pokazit.
Aréna, praporky a špinavé triky
Cíl hry je jasný: projet trať jako první s tím, že posbíráte všechny barevné vlaječky. Mapa je složená z kartonových dílů s různými typy terénu, takže každá partie nabízí jiný profil trati. Navíc se do hry přidávají vždy náhodné překážky, a tak v jedné hře spíše kličkujete mezi zdmi, jindy se můžete rozjet na skokánek anebo se projet teleportem, který vaše autíčko hodí na druhý konec arény.
Ale pozor, na trati nejste sami. Crash Derby je o interakci v té nejryzejší a nejkrutější podobě. Do soupeřů můžete narážet, vytlačovat je z trati, střílet po nich z palubních zbraní nebo jim do cesty sypat miny. Tedy podobně jako v titulu Pekelná jízda: Vendeta, jen s mnohem menší mírou chaosu. Za každý úspěšný zásah získáváte peníze, které jsou klíčové pro vylepšování vašeho stroje. Naopak zasažený soupeř trpí, protože poškození mu vyřazuje akce na ovladači a z jeho pečlivě naplánovaného tahu udělá tragikomedii. A ten pocit, když soupeře pošlete mimo ideální stopu vteřinu předtím, než měl projet praporkem, je k nezaplacení. Systém odměn za agresi (peníze za zásahy) zase dostatečně motivuje hráče k tomu, aby nebyli jen pasivními jezdci, ale aktivními predátory v aréně.
Tady ale shledávám další negativum – hra ve dvou hráčích je bohužel výrazně slabší zážitek. Mapa je sice menší, ale interakce dramaticky klesá. Často se stane, že se soupeři na trati téměř nepotkají, nestřelí se a hra se změní v obyčejné řešení matematického rébusu bez emocí. Pro plnohodnotný zážitek jsou tři (ale za mě ideálně čtyři) hráči nutností. Druhým aspektem je znovuhratelnost. Po několika hrách se překážky a terény okoukají a honba za praporky začne působit repetitivně. Hra tak bude potřebovat budoucí rozšíření, aby jí nedošel dech. Možná pomůže i zmíněná spolupráce s 3D fanouškovskou základnou, která s novinkami přispěje. Takový týmový závod, v němž omylem vystrčíte spoluhráče namísto soupeře na políčko s lávou, by mohl být vítaným zpestřením.Naopak velmi oceňuji právě spolupráci s Průšou a 3D tiskem. Auta z 3D tiskárny vypadají skvěle, jsou detailní a obrovským příslibem do budoucna je i personalizace. Možnost stáhnout si a vytisknout nové karoserie, terénní prvky, zdi nebo skokánky dává hře rozměr, který u běžné produkce nenajdete. Navíc je to skvělá pomůcka pro výuku – propojení deskovky a moderních technologií v učebně funguje na jedničku. Zatím je ale dostupné jen omezené množství modelů a většina se týká různých verzí autíček. A jen pro doplnění informací dodávám, že ke hře nemusíte tiskárnu vůbec vlastnit, Crash Derby je plně hratelné s modely v krabici.
Provedení a komponenty
Vydavatelství Albi si s produkcí dalo práci. Kartonové dílky jsou dostatečně silné, žetony přehledné a nápad s ovladačem je funkčně skvělý. Menší výtku si zaslouží samotný mechanický chod ozubených kol, která občas drhnou, ne vždy do sebe zuby zapadnou na první dobrou a manipulace vyžaduje trochu jemnější motoriku. Dílky terénu jsou trochu jednotvárné, ale možná časem třeba přibydou další. Zatím se mi to po pár hrách slilo v políčko zelené, žluté a lávu.
Věk 10+ je nastaven rozumně; mladší děti by mohly mít problém jak s plánováním akcí, tak s emocionálním zpracováním faktu, že jim táta právě minou vyhodil do povětří celý jejich tah.
Crash Derby je pro mě trochu hybrid. Není to „párty hra“ v pravém slova smyslu, protože u plánování je soustředěné ticho a leckdo si tahy opravdu musí dlouze promýšlet. Ale na „eurovku“ je výsledek očekávaným dílem chaosu a náhody. Je to hra pro lidi, kteří mají rádi inovativní mechaniky, milují technologii a chtějí u stolu zažít trochu té zdravé škodolibosti. Pokud bych se ale klonil k jedné variantě, tak spíše oddechová zábava, během níž musím trochu obrnit nervy, ale tak nějak počítám s tím, že ne všechny tahy mi vyjdou. Pokud máte rádi české projekty, vlastníte (nebo plánujete) 3D tiskárnu a u stolu se scházíte aspoň ve třech, Crash Derby vám nabídne zážitek, u kterého se pobavíte a vykouzlí to i pár památných momentů. Jen počítejte s tím, že vaše plány skončí v šrotu častěji, než by vám bylo milé.
