Creepy Tale – jak zvědavost k problémům přišla

Share on facebook
Sdilet
Share on twitter
Sdílet
Share on linkedin
Sdílet
Zdroj: Creepy Brothers

Rádoby moderní hry v posledních pár letech stále více cílí na hráčovo podvědomí ve snaze vyvolat v něm různé psychologické stavy, filosofické otázky a předat mu nějakou pointu. Co vše byste udělali pro záchranu pro vás důležité osoby? Kam až byste dokázali zajít? Co byste zvládli obětovat? Postavili byste se tváří v tvář svému strachu? Představte si, že vyrazíte se svým starším bratrem do lesa nasbírat pár hub na vydatnou smaženici, ale něco se zvrtne a ocitnete se opuštěni kdesi uprostřed temného lesa. Creepy Tale vám zprostředkuje děsivý scénář o tom, jak zvědavost jednoho malého chlapce přivodila spoustu problémů tomu druhému.

Zaznělo křup a chlapec byl ten tam

Zápletku už jsem lehce nastínila, ale určitě stojí za to si ji více rozebrat. Dva chlapci se sami vydají do lesa s proutěnými košíky v naději, že si jejich obsahy večer naplní břicha tak moc, že i ten knoflíček na kalhotách už nadále nevydrží a vzdá předem prohraný boj. Mrtvolně tichou chvilku naruší zvuky praskajících větviček a zlověstné šelestění listů. Být v hororu, už by na obrazovku vyskočil sériový vrah, nejlépe v bizarním převleku, a usiloval o váš život. Místo toho chlapci spatří zlatavého motýla a starší bratr se za ním bezmyšlenkovitě rozběhne. Už si ale nevšimne, že pronásledováním motýla zabíhá stále hlouběji do lesa. Když vběhne do opuštěné chatky, je zajat dvěma monstry a odvlečen do neznáma. Aby mladší chlapec svého bratra zachránil, bude tentokrát na něm vzít osud do svých rukou, pochlapit se a jít mu pomoci.

Nedostatek vizuálních vodítek

Jak se hráč stále více noří hlouběji do samotného srdce temného lesa, musí čelit hned několika výzvám. Nejde pouze o překonání vlastního strachu, ale je důležité také neztrácet chladnou hlavu a racionálně uvažovat. Cestu vám zkříží několik hádanek a dalších překážek, k jejichž překonání budete muset zapojit také řádnou dávku trpělivosti. Největší problém hry Creepy Tale tkví v nedostatku vizuálních vodítek v mnohdy špatně uspořádaných úrovních. Protože jde o point-and-click logickou adventuru, bude vaší hlavní náplní v dané lokaci nalézat různé předměty a ty následně správně použít tak, abyste si jakousi řetězovou reakcí zpřístupnili cestu dál. Najdete jeden předmět, ten použijete, tím dostanete další, a takto stále dokola, dokud nenajdete klíč či jinou pomůcku k postupu do další úrovně.
Nezní to nikterak složitě, že? Problém nastává ve chvíli, kdy se ony předměty pokusíte nalézt. Většina podobně stavěných her takovéto objekty alespoň lehce zvýrazní či jinak odliší… dají hráči to nenápadné vizuální vodítko, podle kterého jednoduše pozná, zda se dá s předmětem manipulovat. Pokud tuto skutečnost budou autoři ignorovat a důmyslně schovávat indicie do okolního prostředí, hráči budou dezorientovaní a nevyhnou se častému bloudění. Toto je přesně případ Creepy Tale – budete pobíhat sem a tam a neustále klikat na klávesu označující sběr při modlitbách ke všem božstvům, aby vám dala sílu v tomto utrpení pokračovat.

Pár pixelů způsobí výbuch vzteku

Jediným štěstím je, že objekty nutné pro danou hádanku budou většinou poměrně blízko, takže nenastane situace, že byste na začátku hry narazili na předmět, který byste si s sebou celou dobu nosili v inventáři a použili ho až ke konci hry. Dalším nešvarem je ovšem také nedostatek „nápověd“, kde objekty můžete použít. Pokud se vám podaří najít ku příkladu větvičku, nenapadne vás, že s ní můžete prohrabat uhasínající ohniště a nalézt v popelu tolik potřebnou runu. Stejně tak vám ihned nepřijde na mysl, že byste mohli zlého knihovníka nalákat na čerstvě chycenou rybu. Řešení hádanek tak kolikrát moc nedává smysl, a kvůli tomu, že vám hra nepomůže jemnými náznaky a vodítky, vás čeká častá frustrace.
Jakýkoli uspokojující pocit, kdy si budete myslet, jak vás osvítil duch svatý a dal vám všechnu moudrost světa, se rázem vytratí, jakmile narazíte na další méně častý zádrhel. Tím je v neposlední řadě uspořádání některých úrovní. Občas střetnete problém podobný hitboxům. Příkladem tak může být situace, kdy se pokusíte čarodějnici otrávit vývarem z jedovatých hub. Kotlík s její připravovanou večeří je ovšem umístěn blízko dveřím, takže jsem několikrát po sobě zažila situaci, kdy se postava prostě rozhodla opět vstoupit do dveří, nebo se zarazila a nevěřícně krčila rameny, místo toho, aby do kotlíku vylila jed. Tento zásek znemožní hráči cokoliv udělat, a protože jde o jednu z hádanek vyžadující rychlé reflexy a jednání, nepřítel si vás v mžiku všimne. V ten moment se vám celá hádanka resetuje jen kvůli tomu, že jste stáli o pár pixelů blíže dveřím než ke kotlíku. No nevyvolalo by to ve vás vztek?

Padesát odstínů hnědé

Creepy Tale ovšem nedělá všechno špatně. Jeho asi největší síla spočívá v krásné ručně kreslené grafice a atmosféře. Postavy i prostředí nejsou nikterak detailní ani realistické, jak to mají rádi dnešní hráči, ale svou barevnou paletou všemožných hnědých odstínů vám navozují takový ten pocit úzkosti. Monstra vypadají, jako by přímo utekla z operačního stolu doktora Frankensteina, a bude u nich těžké dobře usoudit, jestli se před vámi půjdou krčit strachy do kouta, nebo nezaváhají ani vteřinu ve snaze vám vzít život. Dobrou atmosféru pomáhá budovat také lehce nevýrazný, přesto dobře laděný soundtrack.

První okamžiky hry si budete užívat, a pokud se přenesete přes obtíže s hledáním předmětů a celkovou navigací, dostane se vám dobrého rozjezdu. Bohužel pocit strachu netrvá moc dlouho, protože po prvním setkání se zmutovanou příšerou už nenarazíte na nic dalšího nového a děsivějšího. Příliš tomu nepomáhá ani umírání bez jakýchkoliv následků. Pokud zemřete, objevíte se kousek opodál a můžete své štěstí zkusit znovu s vědomím, že stejnou chybu už nebudete opakovat.

Creepy Tale nikdy nekončí

Nakonec i přes veškeré minusy hry vás zamrzí, že v ní strávíte necelé dvě hodiny. Pokud přehlédnete výše zmiňované nedostatky, Creepy Tale není vůbec špatná hra. Pokračování s názvem Creepy Tale 2 nově přidalo dabing postav, rozmanitější lokace i širší barevnou paletu s potemnělejší atmosférou, takže se pocit strachu a úzkosti jen tak nevytratí. Samozřejmě i druhý díl má své mouchy, jak se můžete dočíst v naší recenzi. Je na něm ovšem vidět ten obrovský posun ruských vývojářů ze studia Creepy Brothers, kteří si z vlastních chyb odnesli ponaučení. Nyní je ve vývoji díl třetí, o kterém toho kromě prvotního teaseru prozatím moc nevíme.
GP uvozovky

Creepy Tale je děsivě laděná jednohubka s jednoduchou zápletkou, přívětivým vizuálem, sladěnou audio stránkou a také s několika problémy, které celkový dojem lehce narušují. Inspirace pohádkami bratří Grimmů je ve slovanském zasazení příběhu znát a jen podtrhuje celkovou temnou atmosféru. Pokud se zvládnete obrnit větší dávkou trpělivosti, nesnášíte jumpscary, ale přesto si chcete zahrát něco hororového, titul je pro vás jako dělaný.

Klady

výtvarný styl
hudba navozující správnou atmosféru
design nápaditých nepřátel
jednoduché ovládání

Zápory

děsivý faktor se brzy vytratí
velmi krátká herní doba
skličující hádanky
špatné uspořádání některých úrovní
0

Doporučujeme

Share on facebook
Sdilet na Facebooku
Share on twitter
Sdílet na Twitteru
Share on linkedin
Sdílet na LinkedIn