Každý zkušenější hráč mi dá jistě za pravdu, že svět Might and Magic (Might and Magic, MM či M&M) je opravdu jedinečný a na dobu, kdy vznikl, prakticky perfektní. Celé univerzum je s námi opravdu pěknou řádku let. První titul ze série Might and Magic vyšel již v roce 1986 a nesl název Might and Magic I: The Secret of the Inner Sanctum. Bylo jasné, že svět Might and Magic nabízí velký potenciál, který se navíc v samotných počátcích her, nebo, jak někteří mladí hráči říkají, „v pravěku her“, stal velmi oblíbený. V rámci série Might and Magic přišlo na svět ještě dalších dvacet titulů, z nichž nejnovějším je Might & Magic Heroes VII z roku 2017. Dnes se v retrohraní podíváme na jeden z těchto titulů, konkrétně Crusaders of Might and Magic, dynamické RPG z pohledu třetí osoby zasazené do světa Might and Magic.
Zdroj: Ubisoft/GOG
Z rolnického chlapce hrdinou
Crusaders of Might and Magic vytvořilo vývojářské studio New World Computing v roce 1999, distributorem byla firma 3DO. Sluší se zmínit, že po krachu společnosti v roce 2003 byla značka M&M odkoupena společností Ubisoft.
Obohatit svět M&M o dynamické RPG z pohledu třetí osoby, kde budete moci padlým nepřátelům brát jejich vybavení, bylo rozhodně skvělým nápadem. Skutečnost byla však v podání Crusaders of Might and Magic přece jen trochu jiná. Příběh je zasazen do světa Ardon, který vychází z M&M. V rámci hry je svět poměrně chudý, protože se skládá pouze ze sedmi různých oblastí. Ujmete se role Draka, který byl jako malý chlapec rolnické osady svědkem, jak armáda Legie nemrtvých pod vedením nekromancera Necrose zmasakrovala celou vesnici. Vy jste jediný přeživší, a tak se vydáte na cestu své pomsty. Postupem času se z vás stane chrabrý a obratný bojovník, který, jak můžete vidět v intru, se vrhá do boje proti této tyranii. V jednom okamžiku si nedáváte dobrý pozor a zapomenete, že bojujete s nemrtvými kostlivci, rázem jste omráčeni a uvrženi do vězení v oblasti Východního strongholdu, hlavní základny Necrose.
Po likvidaci strážných se cestou při útěku z vězení seznámíte s kapitánem Urasem, velitelem křižáků v Citadele, který vám dává první úkol. Tím začíná vaše putování za dobrodružstvím v tomto nebezpečném světě.
Hra je lineární a na žánr, do kterého spadá, poměrně krátká, protože pokud se vám podaří ji dohrát, zabere vám to necelých 12 hodin herního času. S ohledem na dobu vzniku je vidět dobrý záměr vývojářů, kterým je již zmíněné obohacení světa M&M o akční RPG s vývojem postavy, možnosti různých speciálních útoků a loot vybavení. V průběhu hry se však začnou objevovat silné nedostatky, které jsem viděl již jako mladý hráč tehdejší doby, a pokud se kouknu zpět z dnešních let, jsou mi ještě více patrné.
Zdroj: Ubisoft/GOG
Pustý a nudný svět Crusaders of Might and Magic
Ze začátku se vám mohou zdát průchod a tempo hry příjemné, postupem času si však začnete více uvědomovat, že svět je pustý a celá hratelnost se dělí na občasné nevyvážené souboje a zdlouhavé, až nudné putování pustými lokacemi. Při hlubším zamyšlení by se dala ona pustota ospravedlnit, protože země je přece sužována Legiemi nemrtvých, které ničí vše, na co cestou narazí. Pustota je však i v místech, kde byste to podle herního světa nečekali. Naštěstí je tu Drake, kterého daboval skvělý Kevin Conroy, hlas Batmana v řadě animovaných seriálů a her, a který sem tam utrousí vtipnou poznámku.
Nejsilnější stránkou hry jsou jednoznačně souboje a možnost měnit různé vybavení, které najdete. To se celkem elegantně promítá i na hlavní postavě, na tu dobu to bylo ještě stále lehce nezvyklé a bylo to bráno jako velké plus.
Herní engine není samozřejmě nijak zvlášť detailní ani komplexní. Jediné, co se mu s ohledem na dobu dá přičíst k dobru, je pocit plynulého pohybu – pokud tedy přehlédnete fakt, že hlavní hrdina běží, jako kdyby měl v kalhotách hromádku, když nestihl dojít na WC. Vzhledem ke stáří hry se to však dá přehlédnout.
Největším tahákem Crusaders of Might and Magic jsou, nebo spíš byly, souboje. Můžete blokovat, útočit několika typy zbraní i útoků a nechybí ani úhybné úskoky a přemety. V rámci zbraní naleznete sekery, meče, štíty, a to v několika různých provedeních, která se i lehce jinak chovají při jejich použití. Nutno zmínit, že zbraně ovládáte opravdu obratně a se správnou kombinací kláves lze provádět běhové švihy nad hlavou, boční seky, a dokonce i výpady z přikrčení. Na tu dobu to působilo opravdu parádně a přiznám se, že to bylo asi jediné, co mě tehdy ke hře tolik táhlo, tedy zbraně, souboje a pestrá paleta tupých nepřátel. Tato paleta skýtala spektrum různorodých a odlišně vybavených kostlivců, zlobrů a dalších přisluhovačů Necrose.
Zdroj: Ubisoft/GOG
Zachraňuje to souboj s nepřáteli
Nepřátelé sice co do inteligence moc nepobrali, takže o nějaké taktice, kterou můžete vidět v dnešních epických RPG, nemůže být ani řeč. V rámci souboje dokázali však opravdu potrápit, někteří dokázali své štíty a zbraně využívat opravdu s až mistrovským uměním. Zhruba od poloviny, nebo lépe řečeno, v druhé třetině hry se začnou souboje znatelně hromadit a obyčejné zbraně vám už moc nepomohou, takže přicházejí na řadu kouzla. Kouzel je zde oproti standardům opravdu pomálu, svou úlohu však zvládají dobře. Naleznete zde kouzla jako léčení, ohnivé koule, zmrazení či blesky a každé má tři úrovně, které můžete vylepšit.
Největším zklamáním z hry byl příběh, který dle skalních fanoušků M&M nedokázal vytěžit z univerza a postav přijatelné uspokojení. Princip hry spočívá ve zdlouhavém toulání se z místa na místo, získání co možno nejlepších předmětů a cesty na boj s bossem. Žádný zvrat, žádné překvapení, žádný podstatný vývoj postav nebo nějaká zrada či jiný střípek, který by dokázal příběh oživit, zde prostě není. Od začátku je vám jasné, jak to dopadne a o čem celá hra je. V určitých fázích, kdy budete procházet místy, kde jste už byli, a nacházet mrtvá těla nepřátel, které jste zabili, působí spíše jako maraton pustým světem. Atributy v rámci RPG, jako je rychlost, zdraví, inteligence a odolnost, to nezachraňují a jsou zde spíše do počtu, protože největší vliv má vaše výbava, tedy spíše co se vám podaří ukořistit v rámci maratonu a soubojů.
Crusaders of Might and Magic mělo skvělý potenciál, který mohl ještě více rozšířit svět Might and Magic o dynamické RPG. Tento potenciál nebyl však plně využit, a tak se již v době svého vydání jednalo o průměrnou hru, která jak přišla, tak zapadla, a to i přesto, že nabízela několik opravdu povedených prvků. Lineární příběh s absencí jakýchkoliv zvratů nebo oživení byl navíc jasný již v úvodu a nenabízel nic, proč byste jej chtěli plnit. Možná kdyby se v dnešní době někdo rozhodl udělat remake, mohlo by to celé dopadnout trochu jinak a křižáci by získali svůj lesk, na který měli vzhledem k očekáváním v roce, ve kterém vyšli, bezesporu zaděláno.