V dávných dobách, kdy kinematografii nevládl vyumělkovaný svět superhrdinů a po netflixovských příčkách sledovanosti neběhal Charlie Cox, byly komiksové adaptace kamenem úrazu. Počátkem jednadvacátého století bychom jen stěží našli úspěšné filmy natočené podle slavných komiksů, jež by se nesmazatelně zapsaly do dějin kinematografie. Přesto však existuje snímek, který se do nich s přehledem zapsal, nikoli pro své kvality, ale pro své slabé stránky. Chaotický příběh, myriáda postav a otřesné herecké výkony jsou neodmyslitelně spjaté se snímkem Daredevil (2003) režiséra Marka Stevena Johnsona (Jack Frost, Ghost Rider), na který mnoho komiksových nadšenců nevzpomíná s láskou.
Daredevil (2003) pojednává o právníkovi Mattu Murdockovi, který v dětství přišel o zrak a byl obdařen nadpřirozenými schopnostmi. V dospělosti se Matt vydává na dráhu právníka a snaží se hájit ty, na které si temné síly zla došláply. Ve dne hájí zákon, v noci v kostýmu Ďábla a pod tajemným jménem „Daredevil“ chrání ulice města, jež jsou prolezlé korupcí a zločinem.
Zdroj: 20th Century Fox
Z hvězdného obsazení oscarový snímek neuděláš
Snímek je shromaždištěm nejznámějších postav, jež se v komiksech o Daredevilovi objevují. Ve filmu tak kromě titulního hrdiny nalezneme i půvabnou vražedkyni Elektru, krále zločinu Wilsona Fiska a extravagantního nájemného vraha Bullseye. Problém je, že žádná z výše uvedených postav nedostává dostatečný prostor a čas. Dvouhodinová stopáž je opravdu krátká na to vysvětlit, proč ve filmu vystupují zrovna tyto postavy, jakou mají roli a co pro příběh a protagonistu filmu znamenají. To je zkrátka nemožné. Film selhává v mnoha věcech, ale tou nejzávažnější, která jej pohřbívá, je hvězdné obsazení. Šarlatový kostým a slepeckou hůl obdržel tehdejší miláček žen, obsazovaný především do romantických komedií, Ben Affleck. Po jeho boku mu stojí půvabná, v té době vráskami nepolíbená Jennifer Garner v roli Elektry. Na straně zla stojí nájemný vrah Bullseye, do kterého se vtělil Colin Farrell, a Michael Clarke Duncan v roli zlotřilého krále zločinu.
Problém není v obsazení samotném, ale v hereckých výkonech, kterými by se nedokázal chlubit ani ten nejbéčkovější hollywoodský herec. Hlasovat o tom, kdo z výše vyjmenovaných herců dělá filmu největší ostudu, je vskutku oříšek. I tak bychom se ale mohli shodnout, že o cenu nejhoršího herce se budou přetahovat Ben Affleck a Michael Clarke Duncan. Affleckův Daredevil je jeden z nejhorších výkonů jeho kariéry. Komiksoví nadšenci v něm sotva vidí „muže beze strachu“ a ochránce nevinných, který běhal po stránkách Marvel Comics. Affleck nejenže předvádí jeden z nejprkennějších výkonů své kariéry, ale zároveň dodává postavě Matta Murdocka pocit bezmocnosti, který se k této postavě vůbec nehodí. Duncanův Wilson Fisk sotva připomíná toho chladnokrevného a vypočitatelného krále zločinu, jímž v komiksech o Daredevilovi je. Ve filmu je Fisk pouhým hromotlukem, který díky své výšce a téměř nadlidské síle nahání hrůzu všem, kteří mu zkříží cestu.
Z celé čtveřice tak nejlépe vychází Jennifer Garner a Colin Farrell. I přesto se o Garner a Farrellovi nedá říct, že by předváděli nejlepší výkony své kariéry. Garner, v té době začínající a nezkušená herečka, stěží dokázala zachytit manýry a elegantní půvab, kterými komiksová Elektra oplývá. Farrellův Bullseye je antagonistou, u kterého si mnozí diváci budou ťukat na čelo. Doslova. Filmový Bullseye není tím děsivým vrahem z marvelovských komiksů, ale extravagantní přisluhovač zla a hrdý Ir, který oplývá morbidním smyslem pro humor. I přesto je Colin Farrell příjemným odlehčením, které se do lehce vážného filmu sice nehodí, ale z uvedené čtveřice podává nejlepší výkon.
Zdroj: 20th Century Fox
Ďáblův advokát
Komiksový debut Marka Stevena Johnsona selhává nejen na stránce castingové, ale i na té příběhové. Vyprávět překombinované začátky jednoho z nejznámějších hrdinů Marvelu stěží dokáže nadchnout někoho, kdo o Ďáblovi z Hell‘s Kitchen slyší poprvé. Trnem v oku je především struktura samotného příběhu, který je inspirován mnoha díly Franka Millera, jenž o šarlatovém bojovníku napsal nespočet příběhů. Johnson, který měl na starosti také scénář k filmu, nedokázal zachytit esenci, která dělá Matta Murdocka Daredevilem, a divákovi, který o postavě neví vůbec nic, tento film nic neřekne. Původ Murdockových schopností a tragédie, která ho proměnila v neohroženého bojovníka za spravedlnost, jsou tu odvyprávěny během patnácti minut. Postava Matta Murdocka je od prvních minut nepředstavitelně nerealistická. Stěží bychom mohli nalézt zalíbení v někom, kdo strasti všedního života překonává jen díky znalostem bojového umění. Zápletka filmu je ledabylá. Daredevil je překombinovaným akčním béčkem, který se sice snaží odvyprávět dobrý příběh, ale vůbec se mu to nedaří. Na druhou stranu je zápletka pochopitelná a divákovi nedělá problém se orientovat v tom, co se na plátně děje.
Na Daredevilovi se sotva najde něco, co by stálo za pochvalu. Mezi některé z lepších věcí, které na filmu překvapivě fungují, jsou vizuální efekty, na kterých se sice podepsal zub času, ale i po dvaceti letech stále dokážou v některých momentech překvapit. I přesto ve srovnání s vizuálními efekty Spider-Mana Sama Raimiho, který rok před Johnsonovým Daredevilem trhal rekordy, zaostává. Pochvalu si zaslouží také akční sekvence, které jsou sice místy kvůli chaotickému střihu a kameře nepřehledné, ale přesto poutavé. Pro nadšence akčních filmů je Daredevil docela slušnou zábavou, jež v tomto směru vykouzlí úsměv na tváři. Bojové scény doprovází „pekelný“ soundtrack, který zdůrazňuje divokou povahu těchto soubojů a snad žádný milovník rocku a heavy metalu jím nepohrdne.
Zdroj: 20th Century Fox
Affleckův ďábel se do pekla nepodívá
V konečném důsledku je Daredevil (2003) podprůměrnou zábavou, která díru do světa neudělá. Najdeme tu mnoho negativních věcí a vyzdvihnout ty pozitivní je vskutku obtížné. Filmu se sice podařilo zachytit temnou a depresivní atmosféru Hell’s Kitchen, která jako by vypadla ze stránek Marvel Comics, ale pro úspěch filmu je to žalostně málo. Ve srovnání s netflixovským Daredevilem, který v roce 2015 zaujal i ty, kteří superhrdinskému žánru neholdují, je snímek z roku 2003 velkým zklamáním, který i přes pár dobrých věcí dělá superhrdinskému žánru spíše ostudu.
Daredevil (2003) funguje spíše jako připomínka toho, jak obtížné bylo pro tehdejší (ne)superhrdinské publikum natočit snímek, který by si je získal svou "komiksovostí". Ačkoliv se najdou i světlé stránky, film upadl do víru zapomnění a jen zdrcení fanoušci komiksů vědí, že před Charliem Coxem oblékl červený oblek ďábla právě Ben Affleck.
