Svoboda je vrtkavá. Jednou se blyští v dlani jako příslib nového začátku a z nenadání proteče mezi prsty kdo ví kam. Právě s tímto pocitem začíná kniha Děti padlých bohů, druhý díl romantasy série Válka ztracených srdcí. Tam, kde se odehrálo velké vítězství draze zaplacené krví, přichází vystřízlivění. Dohody mají vždy skrytý háček a jednou vykoupená volnost se může stát jen jiným druhem otroctví. Tisaanah si svou bitvu vybojovala, ale sotva skončila, už se ocitla v jiné. Musí to dotáhnout až do konce… pokud vůbec nějaký konec existuje.
Autor:
Vydavatel:
Distributor:
Název originálu:
Série:
Díl:
Překlad:
Doporučený věk:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
EAN:
Vydání:
Carissa Broadbent
CooBoo
Albatros Media
Children of Fallen Gods
Válka ztracených srdcí
2. ze 3
Alžběta Kalinová
15+
678
černobílý
brožovaná s ořízkou
říjen 2025
978-80-267-4040-7
9788026740407
první
Zdroj: Albatros Media
Vítězství chutná jako porážka
Druhý díl plynule navazuje na události knihy Dcera někdejších světů a od první stránky dává jasně najevo, že tohle nebude lehké čtení. Tisaanah obětovala vlastní svobodu, aby zachránila svůj lid z područí threllských otrokářů. Řády jí propůjčily moc, kterou potřebovala ke svržení pánů, již zničili její dětství i její tělo. Výměnou se však opět zaprodala do otroctví, jen s tím rozdílem, že tentokrát se od ní nečekají letmé dotyky, líbivá slova a poddajnost, nýbrž smrt. Válka Řádů se rozhořívá naplno a Tisaanah před ní nemůže utéct.
Po jejím boku stojí Maxantarius, odhodlaný zachránit ji za každou cenu, i kdyby to znamenalo postavit se celé Aře. Společně hledají cesty, jak bojovat chytřeji, ne krvavěji. Jenže ideály často umírají jako první. Ara se zmítá v nejistotě, zrada trhá svět na kusy a oba hrdinové jsou vrženi do konfliktu jednoho pošetilého muže, který je ochoten obětovat cokoliv. Zatímco však bojují své bitvy, v dalekých zemích se odehrává krveprolití ještě děsivější.
Bolest plodí jen další bolest
Hlavní dějová linie sleduje Tisaanah a Maxe přímo v srdci konfliktu Řádů. Krevní pakt je neúprosný a Tisaanah si teprve nyní naplno uvědomuje jeho následky. Autorka velmi dobře pracuje s pocitem bezmoci a viny. Tisaanah v boji využívá moci neuvěřitelné podívané. Ostatně právě vizuální rys její magie byl její silnou stránkou už odjakživa. Tentokrát však nejde jen o efekt. Každé použití moci má následky.
Maxantarius v tomto díle vystupuje mnohem výrazněji než dřív. Jeho pohled na válku dává příběhu hloubku a hořkost. Max už dávno ztratil iluze, ale právě proto se snaží Tisaanah chránit před tím, aby se nestala tím, co sama nenávidí. Jejich vztah prochází zkouškami, které jsou založené na reálných hrozbách, a především strachu, že jeden druhého ztratí. Romantická linka mezi Tisaanah a Maxem zůstává i ve druhém díle silná. Erotika má své místo, ale nikdy nepřebíjí děj. Naopak slouží k prohloubení emocí a k připomenutí toho, o co oba mohou přijít.
Bílá, celá bílá, zářivě bílá
Do děje se přidává třetí perspektiva, která zpočátku působí chaoticky a vytrženě. Pohled bojovnice a princezny Domu Obsidiánu, Aefe, jež se narodila poskvrněná a už její samotná existence je hříchem, nás zavádí do zemí Feyů. Bájný národ čelí krutým útokům. Lidé vyvražďují celé rody a nikdo neví proč. Spolu s průzkumným týmem se Aefe vydává zjistit, co stojí za lidskou agresí. Zpočátku si čtenář klade otázku, jaký význam má tato linie pro Tisaanahin příběh? Proč se autorka rozhodla podělit o takovou hrůzu a jak spolu tyto světy souvisejí? Odpověď je jednoduchá a zároveň znepokojivá. Souvisí velmi.
Zdroj: Albatros Media
Problémem však je, že autorka dává až příliš mnoho vodítek. Pozorný čtenář si dokáže spojit souvislosti poměrně brzy, a tak velká odhalení ztrácejí na síle. Zvraty přicházejí, ale málokterý skutečně překvapí. To je jedna z největších slabin knihy, protože potenciál tu rozhodně byl.
Kosti nemluví, prach nezpívá
Kniha Děti padlých bohů konečně více odkrývá tajemnou entitu, která sídlí v mysli Tisaanahy. Reshaye, prastará, krvelačná, syrová a děsivá síla, která není ani požehnáním, ani prokletím v tradičním slova smyslu. Je to moc, která čeká, pozoruje, krade a u toho si vybírá obrovskou daň. Autorka postupně poodhaluje nitky této magie i cenu, kterou vyžaduje. Nedělá to však náhle ani prvoplánově. Reshaye se ozývá nejprve jen jako pocit cizí přítomnosti. O to silnější je pak vědomí, že právě ona bude mít v dalším vývoji série klíčovou roli.
Děti padlých bohů čítají téměř sedm set stran. Je znát, že přidání nové perspektivy děj natáhlo. Stejně jako v předchozí knize i zde autorka místy až přehnaně rozepisuje pocity, myšlenky a scény, kterým by stačila větší úspornost. Jsou pasáže, kdy máte pocit, že se příběh zastavil a vy jen čekáte, kdy se konečně posune dál. Na druhou stranu je nutné zdůraznit, že Carissa Broadbent píše nesmírně čtivě. I v momentech, kdy je popisů příliš, budete chtít pokračovat. Svět je barvitý, živý a plný detailů, které vás vtáhnou. Budete zvědaví, co se stane dál, i když tušíte odpovědi, a to si zaslouží obdiv.
Začalo to šepotem, skončí to křikem
Zatímco první díl završilo vítězství, druhý končí otřesem. Závěr knihy je silný, promyšlený a emocionálně devastující. Všechny dějové linie se propojí, dávají smysl a vytvářejí ucelený obraz světa, který stojí na prahu ještě větší katastrofy. Jednání některých postav vás zaskočí a uvědomění si důsledků předchozích rozhodnutí bolí.
Děti padlých bohů jsou temnější, rozsáhlejší a ambicióznější než první díl. Nabízejí hlubší pohled do světa magie, silnější emoce a závěr, který vás nenechá vydechnout. Je to kniha o obětech, moci a lásce, která musí přežít v prostředí, kde nic není zadarmo. Já už nemohu dospat na velkolepé finále, v němž půjde doslova o všechno. Protože jestli něco Carissa Broadbent umí, pak je to nechat čtenáře stát na okraji propasti a chtít víc, i když ví, že pád je roztříští na milion bolavých kousků.
Děti padlých bohů jsou příběhem, v němž se svoboda znovu a znovu láme pod vahou moci, slibů a krve. To, co začalo jako touha po pomstě, se mění ve válku, která nutí všechny čelit tomu, kým se stávají. Šepot prastaré magie sílí, hranice mezi obětí a viníkem se rozmazává a láska není útočištěm, ale zkouškou. Druhý díl rozšiřuje svět i jeho temnotu a připravuje půdu pro finále, z něhož není návratu.
