Ve věku 89 let dnes zemřel Dharmendra, jedna z největších hereckých ikon moderní indické kinematografie. Ačkoli vám jeho jméno nemusí připadat povědomé, není vůbec vyloučené, že jste jej už někde viděli. A pokud ne vy, tak třeba vaši rodiče ano.
Dharmendra, celým jménem Dharmendra Kewal Krishan Deol, se narodil 8. prosince 1935 do rodiny venkovského učitele v Paňdžábu. Do Bombaje, kosmopolitního centra hindské kinematografie (Bollywoodu), se původně vydal za prací, avšak bez ambice uchytit se právě ve filmovém průmyslu. Debut si odbyl v roce 1960 v komerčně neúspěšném filmu Dil Bhi Tera Hum Bhi Tere, ale již krátce po něm následovaly první hity. V 70. a 80. letech se z Dharmendry stala herecká superstar, která snesla srovnání jen s o pár let mladším Amitabhem Bachchanem. V několika proslulých filmech ostatně hráli tito velikáni společně.
Citlivý chlapák Dharmendra
V průběhu 60. let, kdy Dharmendrova kariéra začínala, se Bollywood výrazně orientoval na lehkou žánrovou zábavu mířenou především na městské diváky ochotně přijímající prvky západního životního stylu. V 70. letech, s tím, jak se stále více chudých venkovanů stěhovalo do měst, naopak přišel obrat k populističtějším a akčnějším filmům oslovujícím masové publikum, které již ztratilo optimismus spojený s budováním nezávislé Indie. Dharmendra se oběma těmto trendům dokázal přizpůsobit. Zapsal se do povědomí diváků (a samozřejmě divaček) jako šarmantní přitažlivý muž ve filmech jako Phool Aur Patthar (1966) nebo Ankhen (1968), ale později suverénně zvládal i role drsňáků. Přesvědčit vás o tom může třeba povedený eastern Mera Gaon Mera Desh (1971) či legendární Sholay (1975), jeden z nejobdivovanějších bollywoodských filmů všech dob reagující na vlnu italských spaghetti westernů.
V době své největší slávy tedy Dharmendra ztělesňoval dobový ideál mužnosti. Ve svých filmových rolích vystupoval jako zpravidla statný, fyzicky silný, odvážný a čestný muž, který však dovedl být také citlivý, romantický a galantní. Tím se odlišoval jak o převážně něžného Rajeshe Khanny (jeho sláva měla kratší trvání, ale o to byla intenzivnější), tak od Amitabha Bachchana, jenž zpravidla vystupoval v rolích rváčů, kteří sice měli srdce na správném místě, ale dostávali se do křížku se zákonem.
Československý Alibaba
Dharmendrovou častou filmovou partnerkou byla jeho pozdější druhá manželka, herečka Hema Malini. Spolu se objevili mimo jiné v dobrodružné komedii Seeta Aur Geeta (1972), která je dodnes populární v zemích bývalého Sovětského svazu. Pak také v již zmíněném velkofilmu Sholay a rovněž v moderně pojaté pohádce Alibaba Aur 40 Chor (Dobrodružství Ali-Baby a 40 loupežníků, 1980). Ta vznikla v koprodukci se sovětským Uzbekfilmem a s úspěchem se promítala i v československých kinech, kde byla navštěvovaná školními výpravami. Dharmendrovi tehdy v českém znění propůjčil hlas Jan Schánilec, zatímco Hemu Malini dabovala Veronika Freimanová.
Byť ve své pozdější kariéře Dharmendra prožil i několik méně úspěšných období, nikdy nepřestal být aktivní a dal ztvárňoval výrazné role v moderních a oceňovaných filmech. Zahrál si třeba v kriminálním thrilleru Johnny Gaddaar (2007) nebo v nedávné sci-fi komedii Teri Baaton Mein Aisa Uljha Jiya (2024), v níž se mladý inženýr zamiluje do androidky. V závěru tohoto roku bude mít premiéru jeho úplně poslední film, životopisné válečné drama Ikkis. V něm Dharmendra ztvárnil otce Aruna Khetarpala, skutečného vojáka, který hrdinně zahynul během třetí indo-pákistánské války (prosinec 1971).
